Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Krizová vláda vyhlásila lockdown na čtyři dny. Trvá už více než měsíc a jeho konec je pro mnohé v nedohlednu.
Číně se dařilo dva roky drastickým omezením pohybu vyhýbat. V prosinci 2021 však koronavirus zmutoval na méně nebezpečnou, avšak mnohem nakažlivější variantu omikron a čínská vláda na začátku dubna zavedla nejpřísnější formu lockdownu, tentokrát v ekonomickém centru země Šanghaji.
Lockdown měl podle prvních informací trvat pouhé čtyři dny, než se úřadům podaří testováním zmapovat výskyt ohnišť a efektivně izolovat nakažené. Dnes je většina obyvatel Šanghaje v lockdownu již více než měsíc a přibývají protesty, volání o pomoc i šokující videa ze zásahů domovníků a autorit.
Náš redakční tým ti chce nabízet zajímavé pohledy na všechny důležité události, které hýbou světem. Pokud máš stejný zájem, staň se předplatitelem služby Refresher+. Získáš přístup k našemu archivu a podpoříš vznik desítek nových článků měsíčně.
Karanténní centra jako z hororu
Samostatnou kapitolou šanghajského lockdownu je rozsáhlá karanténní povinnost, jelikož krizová vláda z Pekingu nařídila poslat do karantény všechny pozitivní, tedy i lidi bez symptomů. I v tomto případě narazila přísná oficiální nařízení na praktickou nepřipravenost městské infrastruktury na rozsah pandemie.
Nová karanténní centra se staví doslova ze dne na den uvnitř i v okolí přetížené Šanghaje. Přeměňují na ně stadiony, hotely, nemocnice, kongresová a rekreační centra či celé kancelářské budovy.
Podmínky z mnoha center popisuje sinolog, expert na čínskou politiku a editor knihy Supervelmoc? Vše, co potřebujete vědět o současné Číně Richard Turcsányi jako „zcela šílené“. Největším problémem je kromě přeplněnosti stav hygienických zařízení. Některá centra navíc nejsou během otevření ani kompletně dokončena.
Quarantine camp in Shanghai. It’s for their health apparently. This is what happens when authoritarianism runs amok. pic.twitter.com/1AaYJmWMOF
Sinolog, bloger, youtuber a autor knihy Moje čínská dekáda Pavel Dvořák tvrdí, že každé z center má specifické problémy. „Do některých zatéká, v jiných se nedá z důvodu neustálého svícení spát. Známý se setkal s tím, že pro něj nebylo první noc místo, a tak spal na lehátku na chodníku.“
Lidé do karanténních center odvážejí dennodenně a to, kde skončí, závisí také na tom, zda si umí dobré místo vyargumentovat. Stává se, že člověka odvezou a hodiny s ním procházejí karanténní centra s cílem najít mu místo. Když zjistí, že je všude plno, odvezou ho zpět domů.
V některých čtvrtích se karanténní logika dokonce otáčí. Pokud je v nich totiž více pozitivních než negativních případů, autority ji přemění na karanténní centrum a lidi s negativním testem odvezou do speciálních hotelů.
Problémy s dodávkami jídla
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemčení?
Jaké nejčastější problémy jsou spojeny s karanténními centry.
Zda může Čína přehodnotit strategii „zero covid“.
Komu jsou adresovány protesty v Šanghaji a proč lidé křičí z oken.
Kdo pomáhá udržovat pořádek na šanghajských sídlištích.
Obyvatelé Šanghaje se podle Richarda Turcsányho většinou často vůbec nepředzásobili potravinami, léky či hygienickými potřebami. „Čínský lockdown není jako ten náš, když lidé chodí na nákup a do parku. V Číně nemůžete jít ani vyvenčit psa. Lidé nebyli připraveni na to, že zůstanou doma několik týdnů, a někteří neměli doma žádné zásoby jídla.“
Potraviny, které byly ještě den před nařízením karantény ve skladech a obchodech, si lidé najednou nemohli koupit ani objednat. Šanghaj pověřil distribucí jídla správce čtvrtí (compoundů), kteří své zásoby doplňují i humanitárními dary z ostatních provincií.
Zdroj: Twitter/Matthew Thraxton
Obsah dodávek, které dostávají obyvatelé, záleží na štěstí a dopředu nemůžete vědět, jestli dostanete steak, brambory, rýži, salát nebo ryby. Zjednodušeně ale platí, že v čím lepší čtvrti bydlíte, tím více se můžete spolehnout na pravidelné a spolehlivé dodávky.
Naopak nejhorší podmínky, často až na hranici humanitární katastrofy, vládnou v nájemních okrajových čtvrtích, ve kterých bydlí představitelé nejhůře placené pracovní síly původem z venkova.
V prvních dnech lockdownu bylo podle Pavla Dvořáka obrovským problémem objednávat si jídlo přes donáškové služby. Dnes se mu už daří objednávat jídlo každý den, jelikož platformy se mezitím přizpůsobily specifickým podmínkám a představily tzv. krizové módy.
Únava a nejistota
Po začáteční disciplinované trpělivosti se podle Pavla Dvořáka ve společnosti začíná projevovat zejména nespokojenost a frustrace. Obyvatelé bytového domu, ve kterém se svou ženou bydlí, se například svoji nespokojenost rozhodli vyjádřit sabotáží každodenního povinného PCR testování. Dělá to prý i stále více influencerů a autority nad tím přimhouří oko, protože nadále všichni absolvují domácí AG testy.
Zárodek nesouhlasu s testováním podle něj pochází od zaměstnanců odběrových míst. „Mají toho plné zuby. Když si jim totiž lidé stěžovali, proč je stále testují, dočkali se odpovědi: Protože stále chodíte.“
Na jednom ze šokujících virálních videí ze šanghajského lockdownu vidíme a slyšíme obyvatele čtvrti, kteří křičí z oken svých bytů. Křičet z paneláků podle Pavla Dvořáka v Šanghaji není vůbec běžné. Šlo prý o cíleně načasovaný protest adresovaný delegaci z centrální pekingské vlády, která přijela do Šanghaje zkontrolovat průběh lockdownu.
„Delegaci vzala krizová vláda na „potěmkinovskou“ prohlídku. Echo o jejich návštěvě se ale dostalo k lidem, kteří začali křičet, že nemají jídlo a zásoby, nesouhlasí s lockdownem a celkově toho mají po krk. Delegace z Pekingu se v tom momentě otočila a obyvatelům sídliště brzy doplnily zásoby. Lidé věděli, že tam jsou uši, které je musí vyslechnout.“
Protesty jako projev zoufalství
Záběry z protestů a kritické posty ke zvládání pandemie na sociálních sítích se podle Richarda Turcsányiho snaží čínská vláda cenzurovat. Umlčet všechny projevy nespokojenosti je však vzhledem k 26milionové populaci nemožné. Za pomyslnou červenou čarou ale je, když jednotlivci na internetu otevřeně podněcují k neposlušnosti nebo protestům. Kromě pokuty jim v tomto případě hrozí i vězení.
Zdroj: TASR/AP
Protesty Šanghajanů nemají podle Pavla Dvořáka nádech rebelie proti režimu. S vládním aparátem prý většinou souhlasí, ale pobuřují je každodenní selhání úřadů. Hromadné protesty proti lockdownu neprobíhají v Šanghaji i z jiného prostého důvodu — lidé se nechtějí nakazit omikronem a putovat do karanténního centra.
Osobní protesty během lockdownu jsou především projevy vlastního zoufalství. „Protestovat proti centrální vládě je mnohem riskantnější a má to i minimální dopad, protože na život lidí mají vliv zejména lokální vlády.“
Pouliční hlídky nahrazují policii
Videa z pouličních konfliktů zachycují momenty, kdy hlídkám dochází trpělivost s občany, kteří se chovají, jako kdyby žádná karanténa neexistovala. Během lockdownu se stupňuje také rivalita mezi jednotlivými sídlišti a obytnými domy.
Sousedé na rebely proti lockdownu doslova číhají a jejich fotografie kolují po sociálních sítích. Ve vzácných případech, kdy pokřikování vyústí do roztržky, policisté téměř nezasahují. Očekávají totiž, že si správcovské autority a hlídky poradí samy.
situation in shanghai is chaotic, people are frustrated, here captured in a video, law enforcement beating up delivery guy for refusing to stay and complete covid antigen test after completes a food delivery run! #shanghai#lockdownpic.twitter.com/R62UIcm6yZ
K malým porušením karantény prý dochází všude a pořád. Dům, naproti kterému bydlí Pavel Dvořák, má pozitivního obyvatele a opáskovaný vchod, ale každý den z něj vycházejí lidé. „Lidé chtějí věšet prádlo na slunci nebo se projít se psem. Člen hlídky na ně tedy vždy naběhne a křičí, ať se vrátí domů. Lidé na to často nedbají. Když však překročí jistou míru a příliš vzdorují, strážník může zavolat policii.“ Ty, kteří neposlechnou, čeká pokuta a několik dní v cele předběžného zadržení. Zahraniční občané dokonce riskují vyhoštění ze země.
Zdroj: TASR/AP
Od domovnice po prezidenta
Čínský systém je přísně hierarchicky uspořádán. Mezi prezidentem Si Ťin-pchingem a lokálním domovníkem existuje asi 15 úrovní řízení. Šanghaj je jako jiná čínská města rozdělen na přesně vymezená sídliště obehnaná ploty.
Každé sídliště má vlastní bránu, strážníka a správu, kterou u Pavla Dvořáka představuje pár padesátnic, kterým během lockdownu pomáhají dobrovolníci, třídiči odpadků či pracovníci security.
Právě správci čtvrtí a domovníci mají během lockdownu na starosti získávání jídla a dodržování pořádku. Na tuto roli však nebyli vůbec připraveni a netušili, že budou muset zodpovídat za stovky až tisíce nespokojených, hladovějících či nemocných občanů.
Na nejnižších žebříčcích hierarchie vzniká i nejvíce konfliktů a skandálů, kdy jsou správci čtvrtí preventivně přísnější a ráznější, protože se bojí selhání, ze kterého by je mohli obvinit nadřízení.
Výběrové represe
Richard Turcsányi nepředpokládá, že by chtěl čínský režim všechny protestující trestat. „Režim si vybírá, koho vnímá jako hrozbu. Zveřejňování videí a psaní článků je pro ně nebezpečnější, než když se někdo snaží dožadovat jídla.“ Po propuknutí pandemie ve Wu-chanu byli například exemplárně potrestáni tzv. citizen journalists, kteří se snažili přinášet objektivní informace nefiltrované režimem.
Zdroj: Sinofon.cz
Čínský režim se může spolehnout také na efektivní společenskou kontrolu. Podle Turcsányiho existuje drobnohled nad běžnými Číňany dlouhá desetiletí. Velká část společenské kontroly je netechnologická, v režii domovníků a správců čtvrtí. „Situace v Číně se často zjednodušuje do konfliktu režim versus lidé, ale režim je prorostlý společností.“
Krizová vláda způsobila krizi
Krizová vláda z Pekingu přijela do Šanghaje, když usoudila, že se té místní pandemie vymkla zpod kontroly. Šanghajské autority podle Pavla Dvořáka lockdown dlouho odmítaly, i když zaznamenávaly denní přírůstky v tisících. „Úředníci akceptovali život s virem a odmítli státní politiku „zero covidu“. Dva roky se jim to s deltou a alfou dařilo, ale omikron už nezvládli.“
Zdroj: TASR/Xinhua via AP
Z odstavení šanghajské vlády pramení velká část občanské nespokojenosti. Okamžité převzetí moci vedlo ve městě podle Pavla Dvořáka doslova k chaosu, když krizová vláda z Pekingu začala systém distribuce potravin organizovat, aniž by znala specifika místního zásobování a náturu obyvatel.
Uvidíme lockdownový scénář i v jiných městech?
V lockdownu je kromě Šanghaje i dalších asi 40 měst zejména na severovýchodě země a už dnes se objevují signály, že přísný lockdown by mohl zažít i Peking. Problémem čínských měst je jejich vysoká hustota zalidnění a čínské autority vnímají jako výstrahu nedávnou situaci v Hongkongu, v němž se počet úmrtí vyšplhal dočasně na celosvětově nejvyšší úroveň.
Zdravotnický systém během lockdownu v Šanghaji funguje ve velmi omezeném režimu jen pro urgentní případy a kriticky nemocné. Při návštěvě pohotovosti během lockdownu musíte navíc absolvovat PCR test, na jehož výsledek čekáte i 5 hodin.
Podle Pavla Dvořáka musí na výsledek PCR testu pravidelně čekat také lidé s infarktem. „Mnozí nemocní lidé, kteří nejsou v kritickém stavu, se dnes nemohou vůbec léčit. Moje žena si například nemůže udělat krevní testy. V opravdu špatné situaci jsou i klienti domovů důchodců.“
Reformuje vláda strategii zero covid?
Podle Richarda Turcsányiho si dosud čínská vláda myslela, že našla efektivní způsob boje proti pandemii a měla věci pod kontrolou, i když se koronavirus rozšířil do světa. „Tak jako si před dvěma lety svět myslel, že covid je jen další „čínský virus“, který se nás nebude týkat, tak si i Čína po dvou letech myslela, že jsou nad věcí. Čínská propaganda ukazovala celou dobu nezvládnutí pandemie na Západě a naopak, že oni jsou skvělí.“
Komunistická vláda je navenek nadále neoblomná. Proti taktice zero covid se ale dnes ozývá stále více občanů a jistá naděje na změnu přístupu proto existuje. „V Číně si členové vlády neposílají po veřejnosti vzkazy. V čínské politice je dlouho ticho a jednou za čas se udělá velké rozhodnutí, za které se všichni postaví.“
Children going to school in Shanghai, China. Zero Covid strategy. Welcome to a dystopian nightmare.pic.twitter.com/QNBVnpq8CL
Autority v Šanghaji už přistoupily k částečným ústupkům, změnily například kritizované nařízení oddělování dětí od rodičů v karanténě. Základní princip zero covid však čínská vláda nebude měnit ani podle Pavla Dvořáka, jelikož se obává i nových, potenciálně nebezpečnějších mutací.
Konec lockdownu v Šanghaji je dnes v nedohlednu. Miliony lidí v tisících čtvrtí, které nezaznamenaly během 7 dnů žádný případ, si už sice po pár týdnech užívají první fáze uvolnění, ale jiné části města už naopak vstupují do třetího měsíce lockdownu.
