Nejlepší alba týdne: Kendrick Lamar ovládl žebříčky všech hitparád, za poslech stojí ale i několik debutů

Jako každý pátek ti přinášíme výběr těch nejlepších alb, která za poslední týden vyšla. Povedených alb se opět objevilo více, každopádně tento týden se do popředí jednoznačně dere dlouho očekávané album Kendricka Lamara Mr. Morale & The Big Steppers. Tracky z tohoto alba obsadily osm z deseti příček nejposlouchanějších písniček dnešního dne. 

Kendrick Lamar – Mr. Morale & The Big Steppers

Dlouho očekávané rapové album Mr. Morale & The Big Steppers je promyšlenou a komplexní hudební sérií. Není to oddechová hudba, Lamar v albu zhudebnil těžká témata, jako je například vztah s otcem v tracku Father Time, na který si pozval hudebníka Samphu. V albu se věnuje ale také tématu rasismu či složitosti partnerských vztahů.

V tracku We Cry Together, který vytvořil s Taylour Page, je od začátku do konce odrapovaná velmi ostrá hádka mezi partnery. Z konverzace mezi Page a Lamarem může posluchač cítit každou emoci, která hádku doprovází, a jako celek lyrics působí tak silně, že mohou místy vyvolat až úzkost.

Mr. Morale & The Big Stepper je rozděleno do dvou disků, přičemž první ztělesňuje silné negativní až agresivní emoce. Druhý disk přináší smíření a citlivost. Lamar se v něm odpoutává od své naštvanosti a přiznává svoji zranitelnost. 

Vedle Samphy se na albu objevují také další hvězdní hosté, jako je například Kodak Black, Beth Gibbons, Summer Walker a další. 

Obongjayar – Some Nights I Dream of Doors

Dalším naším výběrem je nejnovější počin a zároveň debutové album nigerijského rodáka a umělce Stevena Umo, jenž vystupuje pod jménem Obongjayar a v současnosti žije a tvoří v Londýně. Album Some Nights I Dream of Doors je velmi hravé a energické, mísí se v něm afrobeat s americkým R&B a zároveň nabízí hloubku v podobě sdílení zpěvákových osobních úzkostí. Písně také velmi zaujmou rozměrem, který představuje široké rozpětí hlasu, jenž Obongjayar na albu předvádí. Celou jeho škálu lze slyšet například v tracku Message in a Hammer. 

Wasia Project – How can I pretend?

Druhým debutem dnešního výběru je album sourozenecké dvojice Wasia Project s názvem How can I pretend?. Deska obsahuje čtyři písně o lásce a je přesně tím novým melancholickým počinem, který si užiješ, ať už si chceš zavzpomínat na loňskou letní lásku nebo si jen tak užít romantickou sentimentální chvilku na pláži nebo ve vlaku směrem na prázdniny. Britsko-čínští umělci přišli s názvem svého uskupení spojením slov „White“ a „Asia“, jelikož žijí ve Velké Británii, ale mají čínské kořeny. 

The Smile – A Light for Attracting Attention

Anglická rocková skupina, kterou tvoří členové Radiohead Thom Yorke a Jonny Greenwood s bubeníkem Sons of Kemet Tomem Skinnerem, vydala po ochutnávce již čtyřech vydání písní a jednom surreálném klipu k písni The thing celou desku. Na albu je 13 písní a elektronická kytara je ve většině z nich naprosto zásadní. Některé písně si nesou nádechy experimentálních žánrů. Lze je slyšet například u syntézy zvuků ve skladbě The Opposite. 

The Smile, jejichž tvorbu produkuje Nigel Godrich, který také dlouhá léta dělá producenta skupině Radiohead, vystoupí 19. května na pražském koncertě ve Foru Karlín a dá se očekávat, že zde právě skladby z alba A Light for Attracting Attention zazní. 

Florence and the Machine – Dance Fever

Poslední nové album, které jsme pro tento týden vybrali, pochází od anglické indie rockové kapely Florence and the Machine, jež vydala pop rockovou desku mísící v sobě progresivní a barokní pop. Dle hudebních kritiků patří právě toto album, které začalo vznikat už před dvěma lety, k nejosobnějším a nejdojemnějším textům zpěvačky Florence Welsch. 

Posluchači mohou kapelu znát například díky předchozím úspěšným albům Ceremonials nebo debutu Lungs.