Toxická diskuse je problémem mnoha médií. Když nepomůže samotná sociální síť, na pomoc přicházejí elfové.
Refresheru začnou pomáhat elfové. Jejich úkolem není cenzurovat uživatele za politický nebo jiný názor, ale kultivovat diskusi na Facebooku a na Instagramu. Za společensky zodpovědné totiž považujeme, když pod našimi příspěvky mohou čtenáři slušně argumentovat a diskutovat s ostatními.
„Našimi cíli jsou boj proti dezinformacím a kultivace veřejné diskuse na sociálních sítích. Nikoho necenzurujeme a nebanujeme za jiný (politický) názor. Základ moderace je poměrně jednoduchý. Pokud příspěvek obsahuje nadávky, vulgarismy, výzvy k násilí, rasismus, ..., tak je vymazán,“ říká Jakub Šuster z katedry komunikace, která projekt zastřešuje.
Sociální sítě Facebook a Instagram diskusi pod příspěvky na svých platformách nemoderují, a i když mají poměrně přísná pravidla komunity, uplatňují je jen zřídka. Zejména morální zodpovědnost nese v konečném důsledku samotný autor sdíleného statusu, obrázku, videa nebo článku. I na Refresheru si problém s toxickými komentáři dlouhodobě uvědomujeme, i když naším cílem nikdy nebylo produkovat obsah, který polarizuje společnost.
- Podle jakého klíče elfové moderují diskusi a komu dávají ban.
- Jak kontrolují aktivitu profilů a proč posuzují také předchozí komentáře, které uživatel napsal.
- Jak postupují při dezinformacích, jak rozlišují „můj názor“ od polopravdy nebo hoaxu a u jakých témat a článků se nejčastěji objevují problematické komentáře.
- Jaká jsou specifika Instagramu a Facebooku a zda vůbec existuje prevence toxické diskuse.
- Jak chce zachraňovat vývoj veřejné diskuse na sociálních sítích samotný Facebook.
Vulgarismy a falešné profily
Refresher diskusi pod příspěvky na Facebooku nevypíná téměř nikdy, na Instagramu jsme museli tuto možnost v posledních letech alespoň několikrát týdně omezit. Šlo zejména o případy, kdy se texty věnovaly konkrétní osobě, kterou jsme například přímo v příspěvku označili.
Odpovědnost dnes do rukou musí vzít samotná média, ale i známé osobnosti. Sociální síť totiž často nereaguje ani na opakované ohlašování uživatelů. Existuje však komplexní systém, který využívají také elfové. Pokud příspěvek obsahuje nadávky, vulgarismy, výzvy k násilí, rasismus nebo jinou formu urážek jiné osobě, jednoduše jej odstraní.
Co když problematický obsah zveřejňuje skutečný profil? V takovém případě si ho elfové dají do hledáčku a zkontrolují i jeho předchozí aktivitu, aby si vytvořili celkový obraz a znali kontext. „Díky programu, ve kterém pracujeme, si umíme dohledat všechny komentáře, které na stránku daný uživatel historicky napsal. Pokud se jeho/její vulgární a násilné chování opakuje, dostává také ban,“ vysvětluje Šuster.
Diskusi moderují lidé, kteří znají naše hodnoty a dodržují při tom i etický kodex magazínu REFRESHER. Svou práci dělají, neboť jim záleží na slušnější diskusi, ne s cílem cenzurovat nebo zakazovat názor.
Co dělat s dezinformacemi?
Refresher se naštěstí s dezinformacemi potýká mnohem méně než jiná média, která se věnují společenským tématům.
Redakce a videotým se dlouhodobě věnují zpracování komplikovaných témat. Ve spolupráci s odborníky z různých oblastí tvoříme obsah, díky kterému se nám daří mladé generaci vysvětlovat, jak informace posuzovat a jak rozlišit pravdivou zprávu od zavádění nebo hoaxu. U rezonujících témat jako válka na Ukrajině, pandemie koronaviru nebo politických témat do hloubky vysvětlujeme podstatu problému, sledujeme jejich vývoj a upozorňujeme na nástrahy, které mohou u čtenáře vzbudit nejistotu.
I elfové při moderování diskuse vždy pečlivě posuzují, zda jde o názor, polopravdu nebo dezinformaci. I když je komplikované definovat konkrétní kritéria, jde zejména o motiv, způsob, jakým je komentář napsán, a v konečném důsledku i „track record“ konkrétního uživatele.
„Spoléháme se na výcvik našich elfů v oblasti dezinformací a kognitivních zkratek, který od nás dostanou před začátkem moderování. Pokud však dezinformace a fake news šíří falešné profily, dostávají ban,“ upozorňuje první slovenská digitální PR agentura katedry komunikace, která stojí za projektem elfů.
Vzdělávejme
Digitalizace nás dostala do fáze, kdy si lidé názory nevyměňují jen v baru u drinku nebo v hospodě u piva.
Diskuse se přenesly do virtuálního světa, který nechtěně propojil lidi s diametrálně odlišným viděním světa, z různých demografických skupin a názorových bublin. To, že se diskuse přenesly na sociální sítě, kde mohou uživatelé vystupovat anonymně, nebo ještě hůře – pod cizí identitou a bez argumentů – lze zastavit už jen velmi těžko.
Katedra komunikace v tomto kontextu upozorňuje na pravděpodobně jediné řešení, kterým je vzdělávání. Není jiné preventivní metody než diskutovat slušně, bez nadávek a osočování. Vzdělávat se je třeba jednak o historických vlivech nenávistného chování, ale i o mediální gramotnosti, pravidlech slušné diskuse a argumentaci.
(Snad) bude lépe
Z technického pohledu je dnes možné předcházet toxické diskusi na sociálních sítích implementací zakázaných slov na stránky.
„Vytvořili jsme s našimi elfy seznam zakázaných slov (nadávek, vulgarismů), které implementujeme na moderované stránky. Tato automatizace nám umožňuje odfiltrovat to největší zlo hned od začátku. Samozřejmě, algoritmy nejsou dokonalé a stává se, že někdy nadávky propadnou, a proto následuje kontrola našich elfů,“ vysvětluje Jakub Šuster z katedry komunikace. V jednoduchosti to znamená, že komentáře s vulgárními slovy v jakékoli podobě zmizí z Refresheru, ale také z mnoha jiných stránek, a to téměř okamžitě po jejich uveřejnění.
Šuster upozorňuje také na platformu, kterou zavádí samotná společnost Meta, pod kterou patří Facebook i Instagram. The New Page Experience již postupně Facebook testuje. Společnost slibuje například rozšířené možnosti automatizace moderování obsahu a banování neautentických účtů, což by mohlo výrazně zjednodušit práci nejen elfům, ale také běžným uživatelům, politikům, influencerům a známým osobnostem, kteří nechtějí živit trolly.
I díky těmto vymoženostem a údajné snaze sociální sítě usnadňovat administrátorům práci, snad v budoucnu bude lépe. V neposlední řadě samozřejmě pomáhá i tlak ze strany policie, která stále více uplatňuje své kompetence i na online prostor.
