To, že je připravena žaloba na okruh lidí, který podporoval aktivaci článku 66 Ústavy na podzim minulého roku, kdy byl prezident Zeman hospitalizován, potvrdil serveru iROZHLAS.cz advokát Marek Nespala.
Pražský hrad má připraveno trestní oznámení na skupinu největších podporovatelů aktivace článku 66 Ústavy, podle něhož prezidentské pravomoce v případě nemohoucnosti státníka přechází na předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny. Ve středu o tom informoval iROZHLAS.cz, jemuž úmysl potvrdil hradní advokát Marek Nespala. O aktivaci článku se hovořilo na podzim, kdy byl Zeman po konci parlamentních voleb hospitalizován.
„Potvrzuji, že věc je připravena k předání příslušným orgánům pro prověření rozhodných skutečností spojených s pokusem o neústavní zbavení prezidenta republiky jeho pravomocí,“ uvedl Nespala. Momentálně se čeká pouze na prezidentův pokyn. Kancelář prezidenta totiž aktivaci článku vnímá jako sabotáž.
Žaloba by měla směřovat na okruh lidí, který o aktivaci mluvil nejvíce. Specifikován ale nebyl. Podle dění z podzimu 2021 a tehdejších vyjádření by do skupiny měli patřit například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a další senátoři jako Pavel Fischer (NEZ) nebo Václav Láska (SEN21). Poslední jmenovaný se k možnosti trestního oznámení vyjádřil již v březnu na Twitteru.
„Advokát prezidenta Nespala řekl, že podá trestní oznámeni pro sabotáž na ty, co mluvili o možnosti zbavit prezidenta pravomocí při jeho hospitalizaci. Já se tedy přiznávám dobrovolně, že jsem tak činil. A pane kolego, nechtělo by to malou dovolenou? Možná jste trošku přepracovaný…“ komentoval tehdy Láska Nespalův výrok.
Článek 66
O aktivaci článku 66 Ústavy, který by prezidentovy pravomoce přenesl na předsedu Poslanecké sněmovny a vlády, se uvažovalo v říjnu a listopadu roku 2021, kdy byl prezident Zeman těsně po volbách do Poslanecké sněmovny hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Ošetřující lékař Miroslav Zavoral uvedl, že Zeman není schopen vykonávat úřad, což na půdě Senátu přednesl Vystrčil.
V případě aktivace článku by premiér získal například pravomoc sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy, stal by se vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenoval by soudce nebo by mohl udělovat amnestii. Tehdejším premiérem byl Andrej Babiš (ANO). Předseda Poslanecké sněmovny, kterým byl Radek Vondráček (ANO), by zase mohl „jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády a přijímat jejich demisi,“ což bylo v té době klíčové.
Už 9. listopadu bylo ale jasné, že se k tomu nepřistoupí. Stálá senátní komise pro Ústavu nedoporučila, aby horní komora hlasovala o zbavení kompetencí Miloše Zemana, a to za předpokladu, že hlava státu bude schopna vykonávat alespoň určité úkony. Zeman byl totiž v té době přeřazen z jednotky intenzivní péče na běžný pokoj a tvrdil, že se cítí lépe.
