Kdo a jak zastoupí prezidenta ve funkci, když ji nemůže vykonávat? Podívali jsme se do Ústavy.
Prezident Miloš Zeman nemůže vykonávat žádné pracovní povinnosti. Takto zněl verdikt ošetřujícího lékaře ÚVN Miroslava Zavorala, který přednesl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). V povolebním období tak schází velice důležitá politická osobnost, která by měla na další dění zásadní vliv.
Očekává se, že po úterním jednání Senátu bude vyjednáno aktivování článku 66 Ústavy České republiky, který říká, že pokud prezident „nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat“, budou jeho pravomoce přeneseny na předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny. Jaké pravomoci to jsou?
Policie začala vyšetřovat okolí Zemana. Prověřuje možný zločin proti republice
19. října 2021 v 9:44
Prezidentovy pravomoce má Ústava zaneseny v Hlavě třetí, v jedné ze tří složek moci ve státe, tedy moci výkonné. Pravomocím prezidenta se věnují články 54 až 66, přičemž ten poslední je v momentální situaci nejdůležitější.
Článek mluví o tom, že pokud „prezident republiky (nemůže) svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí předsedovi vlády a předsedovi Poslanecké Sněmovny.“
Premiér v ten moment získá funkci podle článku 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2, to znamená:
– zastupuje stát navenek,
– sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
– je vrchním velitelem ozbrojených sil,
– přijímá vedoucí zastupitelských misí,
– pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
– propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
– jmenuje soudce,
– nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
– má právo udělovat amnestii.
Ve článku 63, odstavci 2 stojí: Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
Předsedou vlády je Andrej Babiš (ANO).
Předseda Poslanecké sněmovny zastává v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, tyto funkce:
– jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
– svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
– rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
– pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
– jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
– jmenuje členy Bankovní rady České národní banky
– vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, jde-li o vyhlášení voleb do Senátu
Předsedou Poslanecké Sněmovny je Radek Vondráček (ANO).
V momentě, kdyby byla Sněmovna rozpuštěna, má tyto pravomoci předseda Senátu, kterým je Miloš Vystrčil (ODS). Poslanecká sněmovna však zatím rozpuštěna nebyla. Předsedovi Senátu proto zbývá pouze jediná funkce: v případě, že by se chystaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhlašoval by je právě Vystrčil.
I po přerozdělení funkcí však některé z nich zůstávají prezidentovi, jde o:
– jmenování prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu
– jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu z jeho členů
– vracení zákonů Parlamentu
– jmenování a povyšování generálů
– pravomoc podepisovat zákony
