Děti narozené během pandemie koronaviru jsou zaostalejší než ty, které se narodily do roku 2019. Podle nové studie mají významně omezenější verbální, motorické i obecně kognitivní schopnosti.
Pandemie koronaviru ovlivnila životy nás všech. Dospělí strádali především ekonomicky, starší děti psychicky a děti narozené během pandemie zase vývojově. Vědci zjistili, že nejmenší děti jsou nyní zaostalejší než ty narozené do roku 2019, a to jak ve vývoji základních dovedností, tak například v mluvě. Odborníci uklidňují, že pokud se život vrátí k normálu, děti se dokáží vzpamatovat, uvádí studie zveřejněné na JAMA Pediatrics a Medrxiv.
O studii zveřejněnou na Medrxiv se zasadili vědci z amerického národního ústavu zdraví, kteří zkoumali rozdíl mezi dětmi narozenými před pandemií koronaviru a po pandemii. Z výsledků pak vyplývá, že děti narozené během pandemie vykazují znaky zpomalení vývoje, a to i v základních schopnostech.
„Zjistili jsme, že děti narození během pandemie mají významně omezenější verbální, motorické a obecně kognitivní schopnosti ve srovnání s dětmi narozenými před ní,“ uvedli výzkumníci.
Jejich domněnky pak potvrdila i studie zveřejněná v JAMA Pediatrics, podle které mají děti narozené během pandemie zhoršenou hrubou i jemnou motoriku a komunikační schopnosti. „Tato zjištění naznačují, že narození během pandemie, a ne infekce během těhotenství, je spojováno se změnami ve vývoji u šestiměsíčních dětí,“ uvádí autoři.
Vliv na vývoj dětí prý nemělo to, zda se matka během těhotenství nakazila koronavirem, ale možným faktorem by mohl být například stres či deprese. Na to ostatně už v roce 2021 upozorňoval ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.
„Člověk je obecně velmi adaptibilní tvor, takže u drtivé většiny dětí a dospívajících dlouhodobé negativní důsledky neočekávám, u nezanedbatelné části tam ale negativní dopady očekávat lze,“ uklidňuje Winkler.