Studentky a studenti opět stávkovali za klima. Tradičně se v pátek shromáždili ve městech, jako je Praha, Brno, Hradec Králové či Ústí nad Labem. Vydali jsme se na pražské Malostranské náměstí, abychom zjistili, kdo jsou lidé bojující za lepší klima.
„Za budoucnost lidí, zvířat, přírody, entit a bytostí, které nejsou reprezentované v parlamentu.“ „Jsme v právu, ale nikdo to neřeší.“ „Bojuji za to, aby vůbec nějaká budoucnost byla.“ I to jsou důvody, proč se lidé v Praze v pátek 16. června účastnili další stávky za klima. Studentky a studenti dorazili na akci s cílem vyjádřit nespokojenost s vládním řešením – či možná právě s absencí proaktivního řešení – klimatické krize. Vláda podle nich nedělá dostatek a ignoruje hrozby, které klimatická krize představuje.
Stávka začala na Malostranském náměstí, odkud se po několika proslovech přesunula přes Karlův most až na Kampu. Ke středoškolákům a středoškolačkám promluvila například Miriam Macurová, expertka na evropskou klimatickou politiku z Greenpeace, nebo aktivista Pavel Rysula. „Klimatická krize se blíží,“ apeloval.
„Není to žádný vtip, není to poplašná zpráva alarmistů, kteří nevědí, o čem mluví. Klimatickou krizi můžeme cítit na vlastní kůži v tuto chvíli všude kolem nás. Po celém světě,“ dodal a připomněl například padesátistupňové teploty naměřené v Indii. Stejně jako na předchozí stávce za klima promluvila také i nyní ukrajinská environmentální aktivistka z organizace Ecodia Darya Lazaryeva.
Podle mluvčí české pobočky Fridays For Future Kláry Bělíčkové se stávky zúčastnilo přes sto lidí. Tento školní rok se jedná již o třetí stávku pořádanou pod hlavičkou tohoto studentského hnutí, Bělíčková ovšem připomíná, že budou stávkovat tak dlouho, dokud to bude třeba.
Na akci jsme se vypravili i my, abychom zjistili, kdo jsou lidé, kteří u nás stávkují za zdravější planetu.
Přece to nevzdám
Jednou z nich byla například 21letá Guus z Nizozemska, která je v Praze na Erasmu. Guus nad klimatem přemýšlí již mnoho let a stejně dlouho je aktivní v environmentálním hnutí v Nizozemsku.
„Chtěla jsem něco pro planetu dělat i odsud. Aktivní jsem z toho důvodu, že si myslím, že klimatická krize může mít zničující dopad na lidské životy. My lidé, společně, bychom s tím měli něco udělat. Nemyslím, že se to jakkoli týká nacionalismu. Jsem tu, abych řekla komukoli, kdo má jakoukoli moc udělat něco s dopadem na planetu, že je možná dobrý nápad něco reálně začít konat.“
Guus bere klimatickou krizi v potaz ve většině rozhodnutí, která ve svém každodenním životě dělá. Realisticky ovšem poznamenává, že vzhledem k tomu, že žije v moderní společnosti, dopad na planetu bude mít vždy, pokud se nepřestěhuje někam do lesů. Je ovšem veganka, nosí pouze oblečení ze second handů a snaží se nelétat letadlem.
Je v kontextu klimatické krize spíše optimistka, či pesimistka? „Jsem rozhodně pesimistka,“ říká. A přesto je tady? „Přece to nevzdám,“ směje se.
„Už několik desítek let je jasné, že se s klimatickou změnou musí něco udělat, jinak budou dopady na planetu příšerné, ale znečišťování ovzduší stále roste,“ vysvětluje a pokračuje. „Vypadá to, že lidé nejsou ochotní změnit své životy. Jak nás klimatická krize ovlivní si ani neumíme představit, ale pokud neuděláme vůbec nic, ovlivní nás tím nejhorším možným způsobem. Lidé ale nejsou schopní podívat se na budoucnost realisticky a čelit jejím výzvám čelem,“ myslí si.
Za zdravý přístup k planetě
Optimistkou v kontextu klimatické krize ovšem zůstává i nadále sedmnáctiletá Erika Procházková, která je ve druhém ročníku střední školy.
Proč se stávky účastní? „Dělám to pro sebe, pro budoucnost mých dětí, pro budoucnost jejich dětí.“ V participaci na stávkách ji podporují i rodiče – dle jejích slov vědí, že je to potřeba. Školy se jinak navíc účastní zcela bez problémů, proto jim nevadí, když jednou za čas místo školy bojuje za lepší klima.
„Bojuji za zdravou planetu, za zdravý přístup lidí k planetě. Mnoho lidí si ani neuvědomuje, že je něco špatně.“ Mimo účasti na stávkách se ve svém každodenním životě snaží podnikat co nejvíce udržitelných kroků. Nakupuje například v bezobalových obchodech, k čemuž se snaží přemluvit celou rodinu. „I přes to, že miluji maso, jsem navíc vegetariánka a snažím se čím dál více přibližovat k rostlinné stravě.“
