Po položení věnců následovalo čtení jmen zavražděných, modlitba a vystoupení dětského pěveckého sboru.
Stovky lidí si v neděli podle ČTK připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 80. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku vyvražděných obyvatel.
Do Ležáků v neděli přišla také Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, která je poslední přeživší z Ležáků. Kromě ní masakr přežila již jen její sestra Marie. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. Marie Jeřábková, rozená Šťulíková, zemřela v roce 2018.
O době před 80 lety se Jarmila Doležalová i nyní dozvídá řadu nových informací, především kvůli badatelské práci dcery Jarmily. „Dozvěděla jsme se například, že jsem tehdy byla v (dnešním) Polsku asi měsíc v nemocnici. Bohužel pamětníci odcházejí a já bych na ně měla dost otázek," řekla.
Řada mladých lidí má podle ní zájem se o tehdejší době dozvědět. „A když má někdo zájem, nemusíte mu to připomínat,“ řekla. V souvislosti s válkou na Ukrajině uvedla, že nikdy nečekala, že se ještě tak hrůzných věcí dožije.
Po položení věnců následovalo čtení jmen zavražděných, modlitba a vystoupení dětského pěveckého sboru. Pietní akt zakončil nízký přelet vojenského vrtulníku. Připomněl parašutisty vyslané do protektorátu z Británie, kteří se za války v Ležákách ukrývali. Plánovaný seskok vojenských parašutistů do ležáckého údolí se kvůli silnému větru neuskutečnil.
Podle ředitele památníků Lidice a Ležáky a historika Eduarda Stehlíka musí instituce připomínat události staré 80 let tím více, že již očití svědci nežijí. Připomněl, že teprve po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a vyhlazení Lidic a Ležáků odvolaly Francie a Británie podpisy pod mnichovskou dohodou. „To, že nikdo nerozporoval v roce 1945 naše státní hranice, to je zásluha Ležáckých, kteří tomu přinesli tu nejvyšší oběť,“ řekl.
Na rozdíl od pietních shromáždění v minulosti v Ležákách tentokrát nehovořil žádný politik. Podle Stehlíka, který památníky vede od roku 2020, přítomní vědí, proč přišli, a je zbytečné, aby jim politický funkcionář sděloval věci, které znají. „Přišli jsme těm lidem vzdát úctu a k tomu sluší spíš ticho a modlitba než sáhodlouhé politické projevy,“ řekl. Piety v předchozích dvou letech byly kvůli covidové epidemii v omezeném rozsahu.
Již 24. června nacisté v Pardubicích popravili 33 dospělých obyvatel obce, dalších sedm lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chełmnu. Osada byla vyrabována, vypálena a srovnána se zemí.
Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou. Správcem pietního území je Památník Lidice.
