Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
🎫 Vyhraj lístky na festivaly: Grape, Sziget, Pohoda, Lovestream a další letní festivaly
19. června 2022 16:00
Čas čtení 1:53
Barbora Volfová ČTK

Nacisté před 80 lety vyhladili osadu Ležáky. Stovky lidí si dnes připomněly oběti masakru, na místo přišla i poslední přeživší

Nacisté před 80 lety vyhladili osadu Ležáky. Stovky lidí si dnes připomněly oběti masakru, na místo přišla i poslední přeživší
Zdroj: ČTK/Taneček David
NEWS ZPRÁVY Z DOMOVA
Uložit Uložené

Po položení věnců následovalo čtení jmen zavražděných, modlitba a vystoupení dětského pěveckého sboru.

Stovky lidí si v neděli podle ČTK připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 80. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku vyvražděných obyvatel.

Do Ležáků v neděli přišla také Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, která je poslední přeživší z Ležáků. Kromě ní masakr přežila již jen její sestra Marie. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. Marie Jeřábková, rozená Šťulíková, zemřela v roce 2018.

Doporučeno
Česko si připomíná 78 let od vyhlazení Lidic. Na neveřejné akci se ukázal i prezident Zeman Česko si připomíná 78 let od vyhlazení Lidic. Na neveřejné akci se ukázal i prezident Zeman 10. června 2020 13:28

O době před 80 lety se Jarmila Doležalová i nyní dozvídá řadu nových informací, především kvůli badatelské práci dcery Jarmily. „Dozvěděla jsme se například, že jsem tehdy byla v (dnešním) Polsku asi měsíc v nemocnici. Bohužel pamětníci odcházejí a já bych na ně měla dost otázek," řekla.

Poslední přeživší Ležáků Jarmila Doležalová.
Poslední přeživší Ležáků Jarmila Doležalová. Zdroj: ČTK/Taneček David

Řada mladých lidí má podle ní zájem se o tehdejší době dozvědět. „A když má někdo zájem, nemusíte mu to připomínat,“ řekla. V souvislosti s válkou na Ukrajině uvedla, že nikdy nečekala, že se ještě tak hrůzných věcí dožije.

Pomníky, tzv. hrobodomy, vybudované v místech domů osady Ležáky.
Pomníky, tzv. hrobodomy, vybudované v místech domů osady Ležáky. Zdroj: Wikimedia/Harold/volně k užití

Po položení věnců následovalo čtení jmen zavražděných, modlitba a vystoupení dětského pěveckého sboru. Pietní akt zakončil nízký přelet vojenského vrtulníku. Připomněl parašutisty vyslané do protektorátu z Británie, kteří se za války v Ležákách ukrývali. Plánovaný seskok vojenských parašutistů do ležáckého údolí se kvůli silnému větru neuskutečnil.

Podle ředitele památníků Lidice a Ležáky a historika Eduarda Stehlíka musí instituce připomínat události staré 80 let tím více, že již očití svědci nežijí. Připomněl, že teprve po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a vyhlazení Lidic a Ležáků odvolaly Francie a Británie podpisy pod mnichovskou dohodou. „To, že nikdo nerozporoval v roce 1945 naše státní hranice, to je zásluha Ležáckých, kteří tomu přinesli tu nejvyšší oběť,“ řekl.

Doporučeno
Česká Wikipedie slaví narozeniny, je 28. nejobsáhlejší na světě. Co dalšího o ní (ne)víš? Česká Wikipedie slaví narozeniny, je 28. nejobsáhlejší na světě. Co dalšího o ní (ne)víš? 3. května 2024 16:55

Na rozdíl od pietních shromáždění v minulosti v Ležákách tentokrát nehovořil žádný politik. Podle Stehlíka, který památníky vede od roku 2020, přítomní vědí, proč přišli, a je zbytečné, aby jim politický funkcionář sděloval věci, které znají. „Přišli jsme těm lidem vzdát úctu a k tomu sluší spíš ticho a modlitba než sáhodlouhé politické projevy,“ řekl. Piety v předchozích dvou letech byly kvůli covidové epidemii v omezeném rozsahu.

Ležácké osady před zničením.
Ležácké osady před zničením. Zdroj: Wikimedia/volně k užití
Nacisté vyhladili Ležáky 24. června 1942, necelý měsíc po útoku na Heydricha, a to kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Bylo to dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. První zprávy o odbojové síti na Pardubicku dostali nacisté od parašutisty Karla Čurdy.

Již 24. června nacisté v Pardubicích popravili 33 dospělých obyvatel obce, dalších sedm lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chełmnu. Osada byla vyrabována, vypálena a srovnána se zemí.

Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou. Správcem pietního území je Památník Lidice.

Domů
Sdílet
Diskuse