Podle dřívějších studií neměla mezinárodní přeprava tak velký vliv na emise skleníkových plynů, ta nejnovější říká opak.
Potravinové míle, tedy vzdálenost, kterou potravina urazí, než se dostane na náš stůl nebo do restaurace či obchodu, má na světové klima mnohem větší dopad, než se původně myslelo. Naznačila to nová studie publikovaná v odborném časopise Nature Food, podle které tvoří globální emise přepravy potravin téměř jednu pětinu celkových emisí celého potravinového systému.
Mnohonásobně vyšší podíl na emisích
Autoři studie zjistili, že za jediný rok byly potravinové míle zodpovědné za tři miliardy tun emisí skleníkových plynů, což je 3,5krát až 7,5krát více, než se původně odhadovalo. Aktuální výzkum se totiž oproti těm předchozím zaměřil nejen na přepravu samotných potravin, ale také na emise z přepravy hnojiv, strojů a krmiv pro zvířata či emise z lodní dopravy.
Pojmem potravinová míle je obvykle označována vzdálenost, kterou daná potravina urazila, než se dostala na náš stůl, do supermarketů nebo restaurací. Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) může být počítání potravinových mílí užitečnou metodou pro odhad dopadu vašeho jídla na životní prostředí.
Podle EEA je důležité mít na paměti, že pouze část dopadu potravin na životní prostředí souvisí s jejich dopravou. Přesto má velmi negativní dopad na životní prostředí a klima. „Celosvětově žije více než polovina světového obyvatelstva ve městech a podle OSN se má tento podíl do roku 2050 zvýšit zhruba na dvě třetiny — což bude více než šest miliard lidí. Mnoho z těchto obyvatel měst má spadat do rostoucí a relativně majetné střední třídy, takže poptávka po dopravě všech druhů potravin, z důvodu uspokojení našich potřeb a chutí, pravděpodobně poroste,“ varuje EEA.
Podle studie mohou za tak vysoká čísla emisí skleníkových plynů především bohaté země. Národy s vysokými příjmy, kde je HDP na člověka vyšší než 25 tisíc dolarů, sice představují jen 12,5 procenta světové populace, jsou ale zodpovědné za 52 procent potravinových mil. V důsledku toho tak mohou za 46 procent emisí. Mezi takové regiony se podle studie řadí Evropa, Severní Amerika nebo Oceánie.
Hlavní autor studie Mengyu Li z Univerzity v Sydney severu Carbon Brief vysvětlil, že vysoké hodnoty v bohatých zemích jsou z velké části způsobeny širokým výběrem potravin, které mají obyvatelé těchto regionů k dispozici. Lidé v bohatších částech světa jsou podle něj zvyklí kupovat si nesezónní potraviny, které se tak musí dovážet z jiných částí světa.
Možná řešení? Jíst sezónní produkty nebo omezit maso
Často propagované řešení ukončit veškerou mezinárodní přepravu není podle autorů studie tím, co by globální problém emisí vyřešilo. Kdyby došlo k ukončení veškeré mezinárodní přepravy potravin, emise vzniklé vlivem potravinových mílí by se snížily jen o devět procent. Lidé by tedy měli kromě nakupování především lokálních potravin jíst sezónní produkty a také omezit spotřebu masa.
Za důležité označují odborníci také elektrifikaci nákladních aut, která potraviny převážejí. Pomohlo by také, kdyby více transportu probíhalo po železnici nebo by se výroba potravin přesunula blíže k populačním centrům.
