Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Možná při brouzdání internetem registruješ existenci služeb, které za jistý finanční obnos nabízí spoustu followerů na Instagramu. Podobně to funguje i se streamovací službou Spotify. Podívali jsme se na to, jak to funguje.
Lidé jsou schopni udělat pro slávu ledasco. Nemluvíme ale pouze o zviditelnění nebo činech, které nejsou obvyklé. V některých případech se může stát, že chtění být všem na očích zajde tak daleko, že se dotyčný dostane do vod šedých, až ilegálních, a to nemusí jít o pozornost přehnanou.
Faktorů, které rozhodnou o tom, že je někdo slavný, je vícero. Jedním z nich je předpoklad, že se opravdu jedná o zajímavou individualitu, skupinu nebo třeba obor, ve kterém se pohybuje. Mít statut slavné osobnosti nicméně skrývá i další nástrahy. Kupříkladu fakt, že těžce získanou slávu je nutné, ať už cíleně, či jinak, přiživovat.
Takto to funguje prakticky všude, hudbu nevyjímaje. Tím spíše, pokud se vášeň stane prostředkem, který zajišťuje živobytí. V takovém případě nemusí být „potřeba slávy“ pouze výmyslem z plezíru, ale životní potřebou. Co tím myslíme?
Představ si například, že jsi nezávislým hudebníkem, který chce prorazit. Tvoje tvorba je líbivá a poměrně slušně zpracovaná, avšak chybí jí pozornost. Jak tedy získat pozornost na streamovací platformě, přestože je umělec aktivní třeba několik let a lidé jej stále míjí? Třeba nákupem poslechů od neexistujících fanoušků.
Stejný problém ale může mít i známá kapela, jejímž úkolem je udržet svou slávu natolik relevantní, aby získala pozornost rádií, televizí i fanoušků. V ten moment může přikročit k úplně stejnému prostředku jako nezávislý umělec.
Nakonec nám v hudebním průmyslu zbude pouze nafouknutá bublina neexistující pozornosti, která ovlivňuje marketing, příjmy, reklamu a vůbec všechny možnosti realizace. My jsme se v tomto článku zaměřili na jednu specifickou složku hudebnického příjmu, kterou je výnos ze streamovací platformy Spotify.
Na problematiku nakupování views na Spotify, která je veřejným tajemstvím, nás přivedl ostravský rapper Sergei Barracuda. Nedávno na své story na Instagramu sdílel krátkou zmínku o spolupráci se slovenským DJem Maireem, která dala vzniknout písničce Bomby.
Neplést se stejnojmenným remixem, který rapper nahrál již skoro před deseti lety se slovenským Rytmusem. Jemu se také dařilo; na YouTube má ke dnešku 1,6 milionu zhlédnutí a na Spotify dosáhl 140 tisíc poslechů. Nové Bomby však Spotify opanovaly. Od února 2022 získaly více než 3,25 milionu přehrání. Na YouTube však dosáhly za půl roku jen 91 tisíc views.
Na začátku srpna, zničehonic, track ze Spotify zmizel. „Zaplacení posluchači / streamy na Spotify nemají dlouhého trvání. A mně to bylo jasné hned po týdnu,“ reagoval Barracuda.
„Když má nějaký track 2 míče za měsíc a nikdo na shows neřve ‚zahreeej Boombyyy‘ nebo neslyšíš, že by si to venku pouštěli z JBL...“ uvedl. Zmínil také výdělky za poslechy, které se „ztratí, když se pošlou podvodníkům za koupené streamy“. Ty jdou podle něj z odměn poctivých umělců, kteří získali poslechy organicky.
REFRESHER Maireeho kontaktoval s prosbou o reakci. Ten přiznal, že reklama, kterou platil, nebyla v souladu s pravidly Spotify, ale odmítá, že by„kupoval streamy“. Po podání vysvětlení pro streamovací společnost byla písnička vrácena zpět na platformu.
„Na reklamu na Spotify je kopec stránek, stačí dát do Googlu výrazy typu ‚spotify real organic promotion‘ nebo ‚spotify playlist placement‘,“ napsal. „Má jít o umístění v playlistech, které Spotify propaguje například na Instagramu, skrze nějž sbírají followery, kteří následně poslouchají písničky. Za umístění v playlistech autoři platí,“ dodal.
Mairee tvrdil, že podobnou reklamu platil již v minulosti, ale nikdy s ní společnost neměla problém. Stažení si vysvětloval tím, že jedna ze stránek musela udělat něco, co nebylo v souladu s pravidly. „Doporučuji interpretům, aby se podobným reklamám vyhnuli. Pak by se jim totiž mohlo stát to, co mně,“ vzkázal.
Situace nás zaujala. Mají nákup podobné reklamy umělci, a to i velice známí, zapotřebí? Jak to funguje? Lze si poslechy nakoupit i jinak? A jak vůbec funguje vyplácení výdělků na Spotify, případně jaká spojitost mezi poslechy a výdělky je?
Spotify a výdělky
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Jak funguje vyplácení výdělků na Spotify.
Kolik peněz vyplatilo Spotify v roce 2021.
Jak společnost Spotify reagovala pro Refresher na otázku o umělém navyšování poslechů.
Kolik stojí 100 tisíc falešných poslechů a jak to funguje.
Jak celou problematiku pro redakci popsal provozovatel webu influencershop.cz.
O tom, jakým způsobem a kolik peněz se vyplácí umělcům z přehrání na Spotify, se diskutovalo dlouho. Společnost byla několikrát nařknuta z toho, že nevyplácí umělcům a držitelům autorských práv dost. Z toho důvodu se rozhodla minulý rok spustit web s názvem Loud & Clear, na němž vysvětluje, jak to doopravdy je.
Na webu se dozvíš, že všichni umělci z jedné oblasti nejsou placeni přímo, ale peníze, které se v dané oblasti „vydělají“, putují do společného„fondu“ (ang. pool), z něhož se následně vyplácí jednotlivé díly. Firma si dle svého tvrzení nechává pouhou třetinu výdělku ze streamování, což znamená, že se v poolu ocitnou hned dvě třetiny peněz.
Spotify zdůrazňuje, že peníze nikdy nevyplácí umělcům samotným, ale držitelům autorských práv k písničkám, kterými jsou obvykle hudební vydavatelství, jež následně výdělky distribuují dále. Distribuce peněz od Spotify je jednoduchá, jelikož se řídí procentním zastoupením. Jinými slovy ti, kteří měli více poslechů, mají větší procentuální zastoupení v poolu, a proto držitelé práv k jejich písničkám dostanou více peněz za streaming.
Znamená to tedy, že přestože posloucháš interpreta, který nemá mnoho poslechů, nemusí za tvé streamy dostat prakticky nic, jelikož celkové procentuální zastoupení streamů je nulové. Kolik z celkové částky nakonec dostane větší tvůrce, je pak jiný problém, jenž se týká smluv se samotnými držiteli práv.
Zde tedy odpovídáme na otázku, proč je dobré si poslechy obstarat i jinak než organicky. V roce 2021 Spotify vyplatilo 7 miliard dolarů (171 miliard korun) a hned 184 500 umělců vydělalo za své poslechy více než 1000 dolarů (cca 24 500 korun) za rok. Ví tedy společnost o tom, že existují uměle navyšované poslechy?
„Spotify disponuje několika detekčními opatřeními, která tyto problémy zjišťují a vyšetřují,“ uvedla na dotaz REFRESHERu manažerka komunikace společnosti Spotify pro nové trhy Julia Lavender. „Nadále intenzivně investujeme do zdokonalování těchto procesů a zlepšování metod zjišťování a odstraňování umělých poslechů, jimiž snižujeme dopad této nepřijatelné činnosti na legitimní autory, držitele práv a naše uživatele,“ dodala.
„Umělou manipulaci se streamovací aktivitou bereme extrémně vážně,“ tvrdila Lavender. REFRESHER zjistil, že Spotify sleduje různé faktory u písní jako celkový počet streamů v porovnání s celkovým počtem uživatelů, kteří streamují skladbu, nebo nevysvětlitelný vzestup počtu streamů, a na ně následně reaguje. Právní postih kvůli nakoupeným poslechům ale zatím není možný, jelikož jej legislativa neřeší.
Spotify se snaží komunikovat se zainteresovanými skupinami v hudebním průmyslu, jako například s Mezinárodní federací hudebního průmyslu (IFPI), aby bylo možné alespoň omezit distributory podobných služeb. To se také zatím nedaří.
Všichni nakupují
Nelze se tak divit, že ti, kteří doslova „hrají fér“, nemusí mít ze svého streamingu prakticky nic, pakliže nepřikročí k akci. To se stává poměrně často. REFRESHER se spojil s provozovatelem webu influencershop.cz Pavlem Ševčíkem, skrze nějž je možné nakupovat nejen poslechy na Spotify, ale zejména followery na Instagramu či na dnes čím dál víc populárnějším TikToku.
Jak je vidno na webu, 1000 přehrání na Spotify si člověk může pořídit za 149 korun, 5000 přehrání za 700 korun, 10 000 přehrání za 1299 korun a 20 000 už za 2199 korun. Vyšší počet přehrání zde nicméně koupit nelze. Za 100 tisíc přehrání by tak člověk musel nakoupit pět nejvyšších balíčků, které by jej vyšly na 10 995 korun.
Hned na začátek nás Ševčík upozornil, že se nejedná o službu, kterou by využívali pouze neznámí lidé, ale že u nich nakupují i„absolutní top umělci z českého showbyznysu“. Jednou ze součástí této služby je však i diskrétnost, a proto žádného z nich nejmenoval. Také uvedl, že se v byznysu pohybuje zhruba 7 let a je jedním z prvních, který s prodejem v Česku začínal.
„Zrovna na Spotify, na který se ptáte, naše služby využívají i přední top kapely, zpěváci i umělci, kteří patří mezi absolutní špičku,“ uvedl. „Myslím si, že je to z jednoho jasného důvodu: Svět je dneska tak pokřivený, obzvláště v rámci sociálních sítí, že všichni koukají jen na čísla. Když je jeden začne kupovat, tak jste nucen je vlastně kupovat taky. Toto se na sebe nabaluje a pak z toho není cesta ven,“ vysvětloval.
Princip této služby spočívá ve vytváření„farem“ nereálných uživatelů. „Uměle vytváříte nové profily, na které nahráváte fotografie, přidáváte popisky, jména, názvy a tak dál. Na základě toho potom přes skripty přidáváte daným uživatelům věci, které potřebují,“ pokračoval. Na podobnou práci stačí jeden člověk.
Důvod, proč by někdo něco takového chtěl, zajímal i jeho. S byznysem začal před lety proto, jelikož chtěl své kamarádce-bloggerce pomoci k většímu počtu návštěv webu a přečtení sponzorovaných článků, jelikož jí za to platily firmy provize. Dnešní systém je podobný. „Je tam toho samozřejmě víc. Když za námi přijde top kapela v Čechách a řekne, že potřebuje mít půl milionu poslechů během velmi krátké doby, tak nás to samozřejmě také zajímá,“ řekl.
„Dotyční nám prozradili, že jsou v podstatě tlačení rádii a nahrávacími společnostmi. To ale říkám z nepodložené informace tak, jak se k nám dostala. Vydavatel se prostě podívá na počet přehrání na Spotify, to samé na YouTube, podívá se na odběratele a zhlédnutí. Na základě toho jim nějakým způsobem stoupá reputace a jsou nasazováni v lepší vysílací časy a podobně. Z finančního hlediska z toho nemají nic. Ba naopak, platí to ze svého,“ prozradil.
Legální, nicméně nemorální
Interpreti z Česka nakupují poslechy na Spotify poměrně často. Nejžádanější službou je však Instagram, dále pak i Discord, Twitch, TikTok nebo recenze na Google. „Cokoliv, co si představíte na digitální platformě a jsou tam nějaká čísla, nemusí být, a v mnoha případech ani nejsou, čísla reálná,“ osvětlil Ševčík s tím, že by si to měli uvědomit lidé, kteří například na základě recenzí vybírají hotely nebo restaurace.
„Z firmy, která měla 1 hvězdičku, během týdne uděláme firmu s hodnocením 4,9, čímž se najednou stane top firmou v regionu. Lidi na toto musí být opatrní,“ varoval. Přestože je tato služba žádaná, pro provozovatele se jedná pouze o přivýdělek. REFRESHER zajímalo, nakolik má ošetřenou legálnost svého přivýdělku. „Co se týká legálnosti, netuším, jestli je to úplně legální. Podle výkladů našeho právníka, od něhož jsme si nechávali dělat právní rozbory, to legální je,“ začal. Zákon prý nic takového nezakazuje.
Je si však vědom, že se jedná o porušování pravidel komunity. „Oni (sociální sítě, streamovací služby, pozn. red.) se proti tomu snaží bojovat a já to samozřejmě chápu. Naši zákazníci a standardní klienti nás ale tak nějak přemlouvají a potřebují ty dané služby, že to člověk provozuje dál,“ zmínil. „Nebudu zastírat, že z toho nejsou peníze, ale abych vám pravdu řekl, tento prostor jsem chtěl již několikrát opustit,“ uvedl.
Trvající legálnost svého přivýdělku obhajuje tím, že má placenou kampaň na Googlu, jenž kontroluje každou reklamu na základě textace, klíčových slov a dalších parametrů, načež prý prochází. Kdyby neprocházela, tak by byla okamžitě zakázána. Podobně jako byla zakázána například propagace respirátorů FFP2 během covidu. Stejné služby ve světě nabízí i výrazně větší konkurence, která také funguje bez problému.
„Z hlediska morálního to asi není moc morální. To si samozřejmě uvědomuje každý, kdo si takovou službu koupí,“ dodal. Organický způsob zisku followers, poslechů a dalších „čísel“ je podle jeho mínění strašně těžký. Kvalita se dnes nebere v potaz.
Když už ale klient poslechy nebo sledující nakoupí, dělá to na vlastní nebezpečí. Ševčík však uvádí, že za celou dobu, co službu provozuje, se mu nestalo, aby jím uměle navýšený počet zapříčinil zrušení účtu nebo stažení písničky z oběhu. Jeho způsob totiž nezahrnuje napojení se na účet klienta, stačí mu pouze veřejná URL.
„Představte si, že by se blokovaly profily, které mají najednou falešné followery, lajky nebo přehrání na Spotify. Co by se dělo? Poslali bychom to konkurenci. Vznikla by válka,“ ukončil.