Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Když se Fanny Mills narodila, rodiče ihned tušili, že s ní něco není v pořádku. Žila s vzácným onemocněním, kvůli kterému její nohy narostly do obrovských rozměrů, ale torzo těla zůstalo standardní.
V rámci naší článkové série ti přinášíme další příběh. Tentokrát se podíváme na život Fanny Mills, která se narodila se vzácnou chorobou, kdy její nohy a chodidla narostly do obrovských rozměrů. Mills svou odlišnost využila a v 80. letech 19. století se přidala k tzv. freak show, kde si týdně vydělala i 150 dolarů, které by dnes měly hodnotu zhruba 4 000 dolarů (asi 100 tisíc korun).
Fanny Mills se narodila v roce 1860 v anglickém Sussexu, krátce poté se spolu se svými rodiči a dvěma staršími sourozenci přestěhovala do Sandusky v Ohiu. Ale zatímco se její dva sourozenci vyvíjeli standardně, Fanny měla už jako malé dítě příliš velké nohy.
Rodiče ji proto vzali do nemocnice, kde jí diagnostikovali Milroyovu nemoc, která postihuje především ženy a způsobuje otoky dolních končetin. Nohy Fanny zanedlouho natekly do ohromující velikosti. Dle svědků měly být 19 palců dlouhé (48,26 centimetru) a sedm palců široké (17,78 centimetru). Fanny proto musela nosit boty vyrobené až ze tří kozích kůží a ponožky si nechávala šít z povlaků na polštáře.
Milroyova nemoc způsobuje stav, kdy pacientovi otékají dolní končetiny. Většinou se začne projevovat jen pár dní po narození a kromě otoku se u pacienta mohou objevit i další příznaky jako kožní infekce, výrůstky na kůži, které mohou připomínat bradavice, otok šourku nebo nehty rostoucí směrem vzhůru. Časté jsou také výraznější žilní nohy.
Vědci se domnívají, že Milroyovu chorobu způsobuje genetická mutace a není známo, kolik lidí po celém světě s touto nemocí žije. Jisté je však to, že neexistuje žádná léčba ani prevence této choroby a pacienti se musí léčit celý život. Povětšinou se však nemocnice soustředí pouze na zmírnění bolestí a nepohodlí spojené s otokem. Během domácí léčby je pacientům doporučeno zvedat nohy, cvičit, aby krev proudila po těle, a pomoci může i masáž.
Např.:
Poukážka v hodnote 250 eur na dovolenku s Hydrotour
, Jednodňová lyžovačka na Stuhlecku s dopravou ZDARMA
nebo Lístok ZDARMA na linke Bratislava – Viedeň/Schwechat
„Její nohy vypadají jako dvě obrovské šunky. Má nepravidelné prsty a malíčky připomínají dva malé hrbolky. Na nohou navíc nemá žádné nehty, ty již dávno zarostly a místa, kde mají normálně lidé lůžko, jsou jen jasně ohraničená,“popsal Fanny Mills reportér, který rodinu navštívil v Sandusky.
Ačkoli měla Mills ohromně velké nohy, zbytek jejího těla vypadal standardně. Právě onen kontrast poutal velkou pozornost. Fanny začala přemýšlet, jak z pozornosti, po které v první řadě ani netoužila, vytěžit maximum a brzy se v její hlavě zrodil plán.
Fanny Mills se přidala k „freak show“
V roce 1885 se Fanny rozhodla, že vystaví samu sebe. Svoji kamarádku Mary Brown požádala, aby jí pomohla sundat obří boty, a společně se vydaly do „freak show“ na východním pobřeží, v nichž byli pro potěchu obecenstva vystavováni atypičtí, mnohdy nemocní lidé. Za malý poplatek si diváci mohli prohlédnout osoby z celého světa, mezi kterými často byli lidé, jejichž zdravotní stav jim neumožňoval jakoukoli jinou práci.
Jednou z nich byla i Fanny Mills, která tehdy nosila boty o americké velikosti 29 (v Česku takové číslo neznají ani tabulky, končí velikostí 52). Provozovatelé „freak show“ po ní ihned skočili, neboť v ní viděli snadný výdělek, jen o pár dní později se dívka s nadrozměrnýma nohama poprvé ukázala veřejnosti. Lidé dychtivě toužili po tom vidět Fanniny velké nohy, její zaměstnavatel si ale byl vědom toho, že každý „subjekt“ potřebuje i dobrý příběh, aby zaujal. Mills proto poradil, aby diváky prosila o sňatek.
„Nedovolte, aby vám dvě velké nohy stály v cestě ke sňatku a bohatství,“ hlásal jeden z plakátů lákajících na freak show. Otec Fanny Mills měl zaplatit 5 000 dolarů (124 tisíc korun) muži, který by byl ochotný si dívku vzít. Jenže ona reklama nebyla úplně pravdivá. Fanny již manžela měla, v roce 1886 se provdala za Williama Browna, bratra své kamarádky Mary.
Přesto se těšila velké oblibě a týdně si vydělala v přepočtu na dnešní hodnotu peněz na 100 tisíc korun. Na to, aby si své jmění užívala, však příliš času neměla.
Mills si díky freak show přišla na velmi slušné peníze, ale čas užít si své jmění neměla. V roce 1887 měl na svět přijít její první potomek, který se narodil mrtvý, což ji těžce zasáhlo. Krátce poté se její zdraví začalo zhoršovat, ochořela a v roce 1892 odešla do důchodu. Spolu s manželem se vrátila do Sandusky, kde také ve věku 39 let zemřela.
O pět let později zemřel na rakovinu i její manžel William Brown, který byl pochován na Oaklandském hřbitově, hned vedle Fanny.
Fanny Mills je produktem své doby. Pár let po její smrti se freak show začaly potýkat s problémy, zájem o ně klesal. V polovině 20. století se Američané čím dál častěji chodili bavit do zábavních parků či poutí a muzea s „podivíny“ zanikla. Lidé konečně začali chápat zdravotní problémy vystavovaných a odmítali podporovat jejich vystavování za účelem zisku.
Za zakladatele tzv. freak show je považován P. T. Barnum, který své první muzeum uvedl do provozu ve 40. letech 19. století. „Nevěřím v klamání publika, ale věřím v to, že jej nejprve přilákám a pak potěším,“ říkal s oblibou. Jeho show, ve které vystupovali například podvyživený Isaac Sprague, lví muž Stephan Bibrowski nebo vousatá dáma Josephine Clofullia, ročně navštěvovalo až 400 000 návštěvníků.
V polovině 19. století se ukázalo, že Barnum o svých „exponátech“ často vymýšlí obskurní historky a propaguje je agresivní reklamou. Jeho nejslavnějším podvodem byla žena, o níž tvrdil že je jí 160 let, ale ve skutečnosti se jednalo o slepého, ochrnutého bývalého otroka, jemuž bylo 80 let. Barnum se i přes své lsti držel na výsluní až do roku 1865, kdy jeho muzeum vyhořelo.
„Showbyznys zahrnuje všechny fáze důstojnosti, od výstavy opic po expozici hudebního či dramatického umění. Vystaveným lidem či předmětům přinese slávu, kterou by jim mohl závidět i princ,“uváděl svoji sbírku.