Kvůli drahým energiím zvažují vysoké školy možnost přejít v nadcházející zimě k výuce na dálku.
Jejich náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku asi čtyřnásobně z 1,5 miliardy korun na přibližně osm miliard. Na dotaz ČTK to ve čtvrtek řekl předseda Rady vysokých škol (RVŠ) Milan Pospíšil.
Podle něj školy nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit. Předseda České konference rektorů (ČKR) Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.
„Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl,“ uvedl Pospíšil. RVŠ a ČKR podle něj teď zároveň připravují krizové scénáře pro případnou úpravu zimního semestru.
Konec semestru až v červenci?
„Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se třeba přešlo na online výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by nekončil semestr na začátku června, ale končil by třeba až v červenci,“ řekl. Tímto opatřením by se podle jeho odhadu mohlo za energie ušetřit možná deset procent peněz.
Náklady na energie podle něj činily v letech 2019 až 2021 každoročně kolem 1,5 miliardy korun. Letos jsou zhruba o miliardu vyšší. „V roce 2023 se předpokládaly náklady ve vývoji cen z dubna a května ve výši 3,5 miliardy korun, na přelomu července a srpna se odhad podle aktuálních cen zvýšil na sedm miliard a nyní dosahuje už osmi miliard,“ popsal další vývoj.
Na vzdělávání na vysokých školách jde letos z rozpočtu ministerstva školství zhruba 28,6 miliardy korun. Bareš už v červnu uvedl, že rektoři budou požadovat pro příští rok přidání kolem pěti miliard. Vzhledem k dalšímu razantnímu růstu cen od té doby by ale nyní podle Pospíšila měla být potřebná částka asi kolem devíti miliard. Vysoké školy přitom podle něj počítají s tím, že část nákladů na zdražování zaplatí ze svých rezerv.
Doplnil, že školy trápí i nedostatečné mzdy zaměstnanců. Odborní asistenti mají podle něj v současnosti nižší příjmy než učitelé na druhém stupni základních škol a docenti jsou pod průměrem výdělků vysokoškoláků v nepodnikatelské sféře. Na desetiprocentní růst tarifů by podle něj bylo potřeba kolem 1,5 miliardy korun. Propouštět zaměstnance univerzity nechtějí, protože očekávají v nadcházejících letech růst počtu studentů v důsledku příchodu silnějších ročníků mladých lidí, dodal.
Většina vysokých škol přešla na online výuku naposledy během pandemie covidu-19. Zákaz osobní přítomnosti žáků a studentů ve školských zařízení poprvé platil od 11. března 2020. Studenti dostávali úkoly a plnili zkoušky online formou, stejně jako se distančně účastnili také přednášek či cvičení.
