Analytička Klára Zajíčková komentuje nový průzkum o udržitelnosti v oblasti módy a nákupech v second handech.
Výzkumná agentura STEM vypracovala pro neziskovou organizaci Klub svobodných matek průzkum na téma udržitelnosti v oblasti módy. Z něj vyplývá, že až 56 % lidí ve věku od 18 do 29 let kombinuje nákup nového oblečení s tím ze second handu. Pořizování oblečení z druhé ruky se však začíná těšit oblibě i u starších generací, a to především díky jeho nižší ceně.
> Moyyo, 1981 Secondhand, ALMO Vintage, Homeless Praguee, Malé černé, Žižkovská hrabárna, Young Dust Vintage Store, Slow a Crashily
> Hvězdný bazar, Dobročinný obchod Sue Ryder, Skříň Shop, COMEBACK charity shop, Přestupní stanice, Lula Vintage Prague, More than fashion a FILTR Coffee & Clothes
Téměř polovina Čechů kombinuje nákup nového oblečení s kousky z druhé ruky
Agentura STEM zkoumala udržitelnost v oblasti módy, zjišťovala, zda je pro spotřebitele důležitější cena, vzhled nebo materiál, a mapovala vztah Čechů k second handům. Z jejích dat pak vyplývá, že téměř polovina Čechů ráda nakupuje jak nové, tak použité oblečení. Nákupům v sekáčích ale „propadají“ spíše mladší generace a lidé do 44 let.
„Až 56 % lidí ve věku 18 až 29 let kombinuje nákup nového oblečení s tím z druhé ruky. Pouze 3 % mladších lidí nakupují výhradně v sekáčích nebo kupují oblečení z druhé ruky. Nakupování oblečení z druhé ruky se ale týká i jiných věkových kategorií, není to jen trend mladších. Nákup v normálních kamenných obchodech s tím v sekáčích s oblibou kombinují také lidé do 44 let. Naopak osoby starší 60 let nakupují převážně jenom nové oblečení,“ řekla pro Refresher analytička STEM Klára Zajíčková.
Rozdílná data můžeme pozorovat nejen napříč věkovými kategoriemi, ale také v závislosti na pohlaví (do výzkumu byli zahrnuti pouze muži a ženy, pozn. redakce). Až 56 % mužů nakupuje výhradně a pouze nové oblečení, oproti tomu žen, které sekáče nenavštěvují, je jen 35 %. Navíc 60 % žen kombinuje nákupy nového oblečení s kousky z druhé ruky. U mužů se pak nákupy kombinují méně často a do sekáčů sem tam zajde pouze 39 % respondentů.
„Ženy obecně nakupují častěji než muži, ale zároveň jsou více kreativní a chodí do second handů. Muži spíše nakupují nové oblečení, ale zároveň méně častěji,“ komentovala data analytička.
K nákupu oblečení z druhé ruky motivuje Čechy nižší cena i ochrana životního prostředí
Mezi hlavní důvod, proč mladí v sekáčích nakupují, patří nutnost změny, ohled na životní prostředí nebo udržitelnost. Tou nejvýraznější motivací k nákupu oblečení z druhé ruky je cena, a to pro všechny věkové kategorie.
„Hlavní důvod je pro všechny úplně stejný – nákupy oblečení z druhé ruky jsou cenově výhodnější. Mladší generace jako druhý důvod uvádí, že je pro ně důležitá ochrana životního prostředí; když připustíme, že nákupy v sekáčích jsou k životnímu prostředí šetrnější. Dalším důvodem je, že z takových nákupů mají lepší pocit než z nákupu v běžném řetězci,“ řekla Zajíčková.
Na 85 % respondentů uvedlo, že oblečení z druhé ruky nakupují především kvůli jeho nižší ceně. Mezi další časté důvody pak patří získání oblečení nedostupného v běžné nabídce (35 %), lepší pocit (23 %), ochrana životního prostředí (22 %), odmítání podpory velkých obchodních řetězců (15 %) nebo výdrž kousků (7 %). Na ochraně životního prostředí pak nejvíce lpí lidé ve věku 18 až 44 let.
Vzhledem k důvodu, že lidé nejčastěji do second handů chodí právě kvůli nízké ceně, zjišťovalo STEM i to, kolik jsou ochotni za kousky z druhé ruky zaplatit. Až 45 % respondentů chce za kousek v sekáči zaplatit nanejvýš 200 korun. Téměř jedna pětina lidí maximálně sto korun a pouze 7 % Čechů je za kus oděvu z druhé ruky ochotno utratit více než 500 korun.
Podle analytičky se také nákup oblečení z druhé ruky těší čím dál větší oblibě. Tato data nepřineslo STEM, nýbrž americká společnost ThredUp. Podle její predikce zájem o second handové oblečení roste, a trh s oblečením z druhé ruky jednoho dne dokonce přeroste ten s novými kousky.
„Nepovažuji to za hygienické. Vadí mi, že už to někdo nosil,“ míní někteří Češi
Analytička Klára Zajíčková se zabývala i tím, proč lidé v second handech nenakupují. „Použité oblečení nepovažují za hygienické, vadí jim pocit, že už jej někdo nosil, nemají s tím zkušenost nebo jim vadí nepředvídatelnost sortimentu. Při nákupu v sekáčích si nemůžeme říct, že potřebujeme černou bundu a vyrazíme pro ni. Nikdy nevíme, co na nás v second handu bude čekat. Musíme počítat s překvapením a někomu takový způsob nákupu nevyhovuje. Jiní se zase nechtějí oblečením prohrabovat a nemají čas shánět věci, které potřebují,“ řekla Refresheru.
Pocit, že nákup oblečení z druhé ruky není hygienický, patří mezi nejčastější důvody, proč lidé nechodí do sekáčů. Na 47 % respondentů uvedlo, že pořízení si oblečení ze second handu je nehygienické nebo jim vadí, že toto oblečení již někdo nosil. Druhým nejčastějším důvodem je, že nikdy v second handech nebyli a netuší, jak takový proces probíhá. Mezi další důvody pak patří nepředvídatelný sortiment a pocit, že nenachází jimi požadovanou kvalitu.
Mladí obecně nakupují častěji
Jak jsme již zmiňovali, mladí Češi nakupují v second handech častěji než starší generace. Mají pocit, že šetří životní prostředí i svoji peněženku, avšak STEM poukazuje na to, že četnost nákupů je u mladých naopak vyšší. Každý týden nakupují nové oblečení 4 % respondentů ve věku od 18 do 29 let a 13 % lidí v tomto věku chodí do obchodů dvakrát měsíčně. Jen 59 % respondentů odpovědělo, že na nákupy vyráží méně často než jednou za měsíc. Data ve věkové kategorii 30 až 44 let jsou podobná.
Lidé starší 45 let pak nechodí nakupovat častěji než dvakrát měsíčně. Dvakrát měsíčně nakupuje v průměru 5 % respondentů, 17 % z nich navštěvuje obchody zhruba jednou za měsíc a zbytek méně často.
„Češi uvádějí, že obvykle nakupují méně často než jednou za měsíc (70 %). Jedna pětina nakupuje oblečení zhruba jednou za měsíc, pouze minimum lidí tak činí zhruba každý týden (2 %). Nejméně často svůj šatník rozšiřují lidé starší 60 let,“ řekla analytička.
„Každý týden nebo víckrát za měsíc nejčastěji rozšiřují šatník svůj nebo blízkých mladší lidé ve věku 18 až 29 let. Časté nákupy (přibližně každý týden) se netýkají lidí ve věku 45–59 let a starších 60 let. Téměř 90 % lidí starších 60 let nakupuje oblečení méně často než jednou za měsíc. Při pohledu na materiální zajištění je zřejmé, že se četnost nákupů s horším pocitem finančního zajištění snižuje,“ dodala.
V second handech pak Češi nejčastěji nakupují běžné oblečení, vhodné na každodenní nošení (78 %), sportovní oblečení (31 %), dětské (31 %), značkové kousky (27 %), elegantní věci nebo oblečení do zaměstnání (22 %) a jedinečné, extravagantní kousky (15 %).
Udržitelnost jako neznámý pojem
Ačkoli mladé k nákupu v second handech často motivuje udržitelnost, najdou se i ti, kteří se s tímto výrazem nikdy nesetkali. Mezi Čechy dokonce tato skupina převažuje (44 %).
„Mezi lidmi, kteří pod tímto pojmem obvykle označují oblečení podle výrobce šetrnějšího k životnímu prostředí (třeba oblečení vyrobené za použití menšího množství vody nebo recyklovaného materiálu), je však větší množství těch, pro které to při nákupu není důležité. Při návštěvě běžných módních řetězců se o označení ‚udržitelný‘ zajímá pouze 17 % nakupujících,“ doplnila Zajíčková.
Nejčastěji se pak s pojmem „udržitelnost“ setkávají lidé ve věku 18 až 29 let (36 %) nebo osoby od 30 do 44 let (20 %). Naopak lidé starší 45 let se s udržitelností v módním průmyslu setkávají jen zřídka.
„Nejvíce se o označení ‚udržitelný‘ zajímají lidé nakupující častěji, několikrát měsíčně (31 %), naopak nejméně důležité je pro ty, kteří nakupují méně často než jednou za měsíc. Tato skupina se s tímto pojmem také setkala v nejmenší míře (48 %). I v tomto případě platí, že mezi lidmi, již se s pojmem setkali, převažují ti, kteří se o něj při nákupu v běžném módním řetězci nezajímají,“ uzavírá analytička.
