Probrali jsme jednu z nejdiskutovanějších látek, její účinky a také nedostatečnou regulaci.
Zatímco před pár měsíci to byly nikotinové sáčky, o nichž se mluvilo v rámci legislativní (ne)regulace, nově se debaty stočily k látce jménem kratom. Jak funguje, jaké jsou její pozitivní a negativní účinky a jak by k regulaci prodeje měl přistoupit stát, jsme řešili s národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem a s Lukášem Pfefferem, mluvčím Česko-slovenské asociace za kratom.
Kratom je tropický strom Mitragyna speciosa původně z jihovýchodní Asie. Přirozeně se vyskytuje v Thajsku, Indonésii, Malajsii, Myanmaru a v Papui Nové Guineji. V těchto oblastech je důležitou součástí tradiční medicíny i běžného života.
Používanou částí rostliny jsou listy. Nejjednodušším způsobem užívání je žvýkání čerstvých listů, z čerstvých i sušených lze připravovat odvary. V západním světě je kratom známý prakticky výhradně jako jemný prášek, případně drť ze sušených listů, výjimečně se objevuje ve formě pevných či tekutých extraktů.
Benefity versus nežádoucí účinky
„Kratom učinil můj život s nemocí snesitelnějším.“
„Díky kratomu jsem společnosti přínosnou fungující jednotkou, a ne přítěží. Pomáhá mi zvládat stresové situace, chutě na alkohol a drogy, pomáhá s chronickým bolestmi zad.“
„S kratomem jsem začala kvůli zvýšení energie, neboť únava pro mě byla neúnosná kvůli roztroušené skleróze. Díky kratomu můžu fungovat naprosto normálně a únava mě už netrápí. Dalším problémem byly bolesti, na které jsem trpěla… Kratom působí na bolest a díky němu už netrpím.“
Takové a mnohé další důvody uvádějí na webu Česko-slovenské asociace za kratom (ČSAK) lidé, kteří s touto látkou mají zkušenosti. Potvrzuje je i Lukáš Pfeffer, mluvčí Česko-slovenské společnosti za kratom, která má za cíl komunikovat s úřady a snaží se o regulaci užívání kratomu u nás i na Slovensku, a to formou informování nejen na základě pevných světových dat, ale i na základě osobních zkušeností lidí, kteří kratom užívají.
Účinky kratomu jsou závislé především na užitém množství (a také na způsobu zpracování listů během jejich sušení). Při nižších dávkách působí stimulačně, při vyšších spíše tlumivě a euforicky. Hlavními účinnými látkami kratomu jsou alkaloidy mitragynin, 7-hydroxymitragynin (a mitragynin pseudoindoxyl), které jsou atypickými opioidy. Prášek z listů se nejčastěji užívá rozmíchaný v nápoji, případně v kapslích. První účinky se dostavují po pěti až patnácti minutách a trvají celkem dvě až pět hodin.
Velká část uživatelů jsou pouze rekreačními uživateli, jelikož kratom dokáže dodat chuť do práce, motivaci k velké škále činností a aktivit a zároveň nezastírá mysl jako některé drogy.
„Z benefitů určitě stojí za zmínku jeho účinky tlumící bolest a usnadňování soužití s některými psychickými poruchami, jako jsou určité typy úzkostí a depresí nebo poruchy autistického spektra. To jsou primární důvody většiny uživatelů kratomu,“ říká Pfeffer. Dodává, že některé další účinky mohou být pro někoho výhodou, pro jiného nežádoucím účinkem. Řadí k nim třeba snížení peristaltiky (pohybu) střev, zvýšení pozornosti, snížení apetitu, snížení vnímání fyzické bolesti nebo dodání energie.
Pfeffer ale dodává, že benefity jsou pouze jednou stranou mince. „Velká část uživatelů jsou pouze rekreačními uživateli, neužívají kratom ze zdravotních důvodů, jelikož kratom dokáže dodat chuť do práce, motivaci k velké škále činností a aktivit a zároveň nezastírá mysl jako některé drogy, takže se člověk může stále cítit jako střízlivý, pokud to nepřežene s dávkou,“ říká.
Nežádoucí účinky, které nastanou, pokud se člověk předávkuje, jsou ale podle mluvčího mnohem menší ve srovnání s alkoholem nebo konopím. „Toto ‚zastření mysli‘ by se ne svým účinkem, ale svou silou dalo přirovnat k vlivu, jaký má na lidské vnímání a schopnosti provádět nikotin,“ uvádí Pfeffer.
To potvrzuje také Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor a výkonný místopředseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky: „Kratom má rizika mírné závislosti, podobně jako u kávy a cigaret. Lidem může být po užití nevolno na lačný žaludek jako u kofeinu a cigaret. Nikde na světě ale nejsou zaznamenány případy úmrtí po předávkování,“ uvedl pro Refresher a doplnil, že u kratomu jsou podle dostupných studií rizika, ale ne tak významná.
V sousedním Slovensku je kratom na seznamu zakázaných látek, podobně jako heroin nebo marihuana. Podle ČSAK jsou obavy o návykovost této látky pochopitelné, ale v případě dodržování zásad rozumného užívání jsou neopodstatněné.
„Je zřejmé, že pokud člověk něčeho užívá příliš často velké množství, jeho tělo si vytvoří toleranci a časem i fyzický návyk. Proto je důležité dopřát svým receptorům čas a prostor na regeneraci. Toto však platí nejen u kratomu, ale i u ostatních běžně užívaných látek, jako je například kofein a nikotin. Drtivá většina lidí konzumuje kofein na denní bázi a v případě vynechání konzumace kofeinového nápoje zažívá negativní dopady na kognici a mentální pohodu,“ zní jeden z argumentů asociace.
Největší problém? Chyby v zákoně, které otevírají rizika
Jak Vobořil, tak Pfeffer vidí největší problém v tom, jak ke kratomu aktuálně přistupuje zákon. Kratom totiž nespadá mezi léky, potraviny, potravinové doplňky, alkoholické nápoje ani tabákové výrobky. Z legislativního hlediska tak jako biologicky účinná látka vlastně neexistuje a nelze jej zařadit do regulovaných produktů. Podle aktuálně platných zákonů se jedná o sběratelský předmět. Chyba v zákoně tak podle Pfeffera otevírá prostor pro rizika a potenciální nebezpečí pro spotřebitele. Jedním z rizik je to, že je kratom v Česku volně dostupný i nezletilým.
„Žádná psychotropní látka by neměla být volně dostupná dětem. To, že to tak je, je zapříčiněno jen a pouze současnou chybnou legislativou. Ta totiž prodejcům zakazuje tento produkt odmítnout prodat komukoliv. Podle zákona o ochraně spotřebitele by se jednalo o diskriminaci, tudíž o trestný čin,“ říká Pfeffer.
Jako největší riziko označuje nedostatečnou regulaci a dostupnost příliš mladým lidem také Vobořil. Úplný zákaz této látky ale podle něj vhodnou cestou není. „Kratom by měl být v režimu kontrolovaných potravin, jako je alkohol a tabák. Osobně doporučuji spíše regulovaný prodej než zákaz. Tím by mimo jiné vzrostly náklady na vymáhání práva. Určitě by měl být zakázán prodej lidem mladším osmnácti let, a ne být úplně volně dostupný kdekoliv,“ uvedl.
Na ministerstvu shoda nepanuje
Podle Pfeffera je tak nejlepší cestou smysluplná regulace, která má zájem o ochranu spotřebitele. ČSAK navrhuje zařadit produkt kratom do nové kategorie látek, aby se na něj mohly vztahovat přesnější regulační normy a zákony. Kdyby se podle Pfeffera vytvořil nový legislativní rámec a s tím nová kategorie psychomodulačních látek, tak by se na kratom a jemu podobné rostliny a substance mohly uplatnit naprosto unikátní zákony a normy.
Díky regulaci by kratom a ostatní psychomodulační látky mohly prodávat pouze fyzické či právnické osoby k tomu oprávněné a povolení k zacházení s psychomodulačními látkami by vydávalo jen Ministerstvo zdravotnictví. Na obalu by byly zveřejněné povinné informace, například doporučené dávkování, množství aktivní látky, varování před nežádoucími účinky a informační sdělení o účincích látky a způsobu použití.
Jindřich Vobořil informoval Refresher, že pracovní skupina Systém včasného varování před novými drogami má připravený návrh, který by vytvořil samostatné skupiny látek v režimu kontrolovaných. Podle mluvčího Ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba nebyla na způsobu řešení regulace zneužívání kratomu v České republice na úrovni této pracovní skupiny nalezena shoda.
„Ministerstvo zdravotnictví je pro zařazení kratomu a jeho účinných látek do nařízení vlády o seznamech návykových látek. Nicméně vzhledem k tomu, že jednání nejsou zdaleka u konce, tak se resort nebude podrobněji k otázce regulace kratomu vyjadřovat,“ napsal Jakob redakci.
Podle Pfeffera ale Ministerstvo zdravotnictví nechce názory odborníků z oboru (například právě Jindřicha Vobořila nebo adiktologa Viktora Mravčíka) poslouchat. „Odpovědi na otázku ohledně psychotropních látek pana mluvčího Ondřeje Jakoba se neshodují s odbornou veřejností. Na toto téma by na jejich funkcích měl být jasný konsensus. Ministerstvo zdravotnictví, jak se zdá, a jejich mluvčí to i říkal v televizi, dělá úkony nehledě na rady expertů z oboru,“ myslí si Pfeffer.
