Do jaké míry vůbec mohou kandidáti ovlivnit ekonomiku naší země? Redakce Refresheru ti to shrnula v následujícím přehledu.
Z předvolebních debat se někdy může zdát, že prezident je jako zlatá rybka, která ti splní vše na očích. Když je Petr Pavel pro přijetí eura, a Andrej Babiš nikoliv, tak to nutně neznamená, že jej může sám zavést. To samé platí i v oblasti řešení ekonomické krize, kde je to ještě složitější.
Sepsali jsme proto základní okruhy z ekonomiky, které se v předvolebních tématech opakovaně probírají, a prostřednictvím výroků každého z kandidátů vysvětlujeme jejich skutečné pravomoce.
Euro
O zavedení jednotné evropské měny prezident přímo rozhodnout nemůže. Klíčové jsou ale jeho pravomoci ve jmenování vlády a členů bankovní rady České národní banky. ČNB jakožto „strážce“ finančního trhu totiž vládě posílá zprávy ohledně doporučení přijetí, či nepřijetí eura. Vláda je následně vezme v potaz v rozhodování o tom, zda evropskou měnu zavede, nebo nikoliv.
V případě splnění maastrichtských kritérií (Česko na ně aktuálně nedosahuje) je Pavel pro zavedení společné měny. Ještě předtím je ovšem podle něj potřeba dát do pořádku veřejné finance. „Toto rozhodnutí bychom neměli dělat pod tlakem emocí a vázat se k nějakému datu. Vláda musí stanovit parametry, kdy to pro nás bude výhodné jak ekonomicky, tak i politicky, a po jejich naplnění ten krok prostě udělat,“ myslí si Pavel.
Proti euru je naopak Babiš. V minulosti jej přitom podporoval. „Kdybych mluvil jako podnikatel, tak bych byl asi pro. Ale jsem politik. My potřebujeme českou korunu, potřebujeme nezávislou Českou národní banku. Měnová politika má velký vliv na export, kurz, na dovoz,“ řekl Babiš pro CNN Prima News.
– jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády a přijímat jejich demisi, odvolávat vládu a přijímat její demisi
– svolávat zasedání Poslanecké sněmovny
– rozpustit Poslaneckou sněmovnu
– pověřit vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády
– jmenovat soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy
– jmenovat ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu
– odpouštět a zmírňovat trest uložený soudem a zahlazovat odsouzení
– má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního
– podepisovat zákony
– jmenovat prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu
– jmenovat členy Bankovní rady České národní banky
Zdroj: hrad.cz
Když už jsme nakousli téma eura, je zajímavé, že jejich bývalá soupeřka a mimochodem ekonomka Danuše Nerudová v debatě na TV Nova uvedla, že přijetí eura pomůže snížit inflaci. Podle většiny ekonomů se ale euro skutečně nerovná boji s inflací: pobaltské státy Estonsko, Litva, Lotyšsko, které euro zavedly, ji mají dokonce vyšší než Česko.
„Jejich vysoká inflace je dána dynamickým růstem mezd oproti produktivitě práce. Takže taky podobný problém, jako máme my. Samozřejmě se porovnáváme s průměrem, který je určitě nižší, než má ČR, ale v rámci eurozóny jsou velké rozdíly. Jinými slovy, euro není recept na inflaci. My s eurem můžeme mít vysokou, ale i nízkou inflaci,“ vysvětlila ekonomka Helena Horská v rozhovoru pro Refresher.
Rada ČNB
Jak jsme již zmínili, hlava státu přímo jmenuje členy Bankovní rady ČNB, kteří promlouvají do směřování finančního trhu. Rada se skládá ze sedmi lidí, a to z guvernéra, viceguvernérů a dalších členů. Vzhledem k tomu, že jsou členové rady ČNB voleni na šest let, přesahují pětileté období prezidenta.
Šesti ze sedmi členů bankovní rady ČNB vyprší mandát až v polovině roku 2028 nebo v roce 2029. Jedinou výjimku představuje radní Tomáš Holub, jemuž funkční období skončí až závěrem roku 2024. Tím, že hlava státu vzešlá z probíhajících voleb bude jmenovat pouze jednoho nového člena, radu ČNB příliš neobmění. O její výraznou výměnu se postará až prezident, kterého si občané ČR zvolí v roce 2028.
Ani jeden z kandidátů na prezidenta se ke jmenování rady ČNB dosud nevyjádřil. Nicméně Babiš obecně souhlasí se strategií guvernéra ČNB Aleše Michla, který odmítá jít cestou zvyšování úrokových sazeb. Zmínil to například během televizní debaty na Nově, které se zúčastnil Petr Pavel i jejich tehdejší protikandidátka Danuše Nerudová.
Jako zajímavost si neodpustíme fakt, že současný guvernér ČNB má k Babišovi poměrně blízko – od roku 2014 do roku 2017, když byl Babiš ministrem financí a později premiérem, byl totiž jeho externím poradcem. O Michlovi si mimo jiné můžeš přečíst v samostatném textu.
Inflace
Babiš a Pavel se shodují, že je potřeba pomáhat obyvatelům s nižšími příjmy, které trápí rostoucí ceny zboží a služeb. Tomu by měla podle Pavla napomoci koordinace ČNB, která by měla inflaci zase snížit. „Nízká a stabilní inflace je především úkolem pro centrální banku, která je nezávislá, je však vhodné, aby obě složky hospodářské politiky státu, tedy měnová i fiskální politika, postupovaly v souladu,“ řekl Pavel deníku E15. Řešením by podle něj mělo být snížení schodku státního rozpočtu a konsolidace veřejných financí.
Na snížení inflace většinou pomáhá zvyšování úrokových sazeb, což dříve potvrdila také ekonomka Horská pro Refresher slovy: „Pokud někdo vymyslí lepší recept na inflaci, než je úroková sazba, tak to bude na Nobelovu cenu.“ Babiš ale touto cestou jít odmítá a obdobně jako současný guvernér ČNB je naopak pro to, aby se úrokové sazby snižovaly.
Expremiér zároveň dlouhodobě odmítá kritiku, že za vysokou inflaci může právě neodpovědné hospodaření jeho vlády, která po sobě zanechala několik extrémně vysokých rozpočtových deficitů.
Státní rozpočet
Kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu má na starost nezávislý orgán Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Hlava státu má sice v pravomoci jmenování prezidenta a viceprezidenty NKÚ, ale přímo je dosazovat nemůže. Musí se opírat o návrh Poslanecké sněmovny.
Vzhledem k tomu, že prezident NKÚ je volen na devět let a současnému zástupci na tomto postu Miloslavu Kalovi skončí funkční období až v roce 2031, nově zvolený prezident, kterého budeme znát již za pár dní, ani na tuto pravomoc nesáhne.
Green Deal
Na tzv. Green Dealu, tedy klimatické neutralitě v Evropě, se již shodly členské země EU a není cesty zpět. V českém zastoupení ho odsouhlasila právě Babišova vláda. Na tento fakt ale expremiér a prezidentský kandidát očividně zapomněl, jelikož Green Deal nyní kritizuje. Nelíbí se mu zejména konec prodeje nových aut se spalovacím motorem po roce 2035. A paradoxně za to podle jeho slov může současná vláda Petra Fialy (za ODS).
Klimatická opatření podle Babiše dávají smysl, ale nesmějí ohrožovat českou ekonomiku a průmysl. „To je tisíc miliard, které máme dostat hlavně na investice do vody, do lesů, do životního prostředí, do ekologizace průmyslu, což je pro nás výhodné. Uvažovat o vystoupení ze Zelené dohody není vůbec namístě. (…) Jedná se například o ty šílenosti, že se nebudou vyrábět spalovací motory a že jednou skončí plyn, které jsme zásadně odmítali, když jsme o tom jednali,“ řekl loni v lednu v Partii televize CNN Prima NEWS.
Pavel naopak se základními principy Green Dealu souhlasí. „I když je válka a jsme v problémech, dramatická situace ohledně životního prostředí nezmizela. Chceme-li udržet kvalitu života, na jakou jsme zvyklí, je potřeba směřovat k udržitelnosti a klimatické neutralitě. Měli bychom ale přehodnotit cesty, jak stanovených cílů dosáhnout, a také stanovený časový horizont,“ řekl loni v prosinci pro deník E15.
Oba si svá stanoviska udrželi i již v proběhlých předvolebních duelech.
Důchody
Na potřebě důchodové reformy i na aktuálně neudržitelném stavu financování penzijního systému se shodují oba kandidáti. Zatímco Pavel na toto téma dosud odpovídal opatrně a sám přiznal, že se ještě musí poradit s experty, Babiš oproti tomu kritizoval protikandidátku z prvního kola voleb Nerudovou, která v době jeho vlády předsedala Komisi pro spravedlivé důchody. Její návrh reformy považuje dlouhodobě za nepoužitelný, protože neřeší příjmovou stránku penzijního systému.
Pokud se Babiš stane prezidentem, vznikne pravděpodobný scénář, že se na ministerstvo financí pokusí protlačit svoji pravou ruku Alenu Schillerovou (za ANO). Nerudová však v minulosti upozorňovala, že resort za Schillerové odmítl na řešení Komise spolupracovat.
