Tým výzkumníků přišel se zajímavým objevem. Krysy obrovské, které se využívají například na hledání lidí nebo min v terénu, umí uzavřít svůj vaginální otvor, aby se dál nerozmnožovaly.
Krysa obrovská neboli gambijská krysa není jen tak ledajaká krysa. Je velmi inteligentní, a i proto byla vytrénovaná tak, aby dokázala pomoct s vyproštěním lidí z těžko přístupných oblastí, najít nášlapnou minu nebo vyčenichat tuberkulózu.
Zatímco mnoho hlodavců je proslulých svou schopností množit se téměř neomezeně, tento šikovný druh krysy se ukázal jako velmi málo plodný. Proto začali vědci zkoumat jejich reprodukci. „Chtěli jsme porozumět jejich reprodukčnímu chování a čichovým schopnostem, protože jsou tak důležité v humanitární práci,“ vysvětlil pro Sciencealert behaviorální ekolog Alex Ophir.
Krysa velikosti kočky, která se může přestat množit
Co sis možná představoval*a jako malé zvířátko, měří od vousů ke špičce ocasu přibližně metr. Tito živočichové žijící v subsaharské Africe mají totiž blíže k rodu madagaskarských hlodavců nazývaných antsangy než ke krysám. Délka života je také poměrně neobvyklá – dožívají se osmi let, přičemž některé samice odkládají rozmnožování až do věku čtyř let. Některé se po úspěšné březosti přestanou množit.
Vědci k údivu zjistili, že mnohé z krysích samic se nejenže zřekly dalších mláďat, ale uzavřely i své vagíny. V tomto stavu měly samice menší dělohu a srostlý vaginální otvor. Navíc měla jejich moč zcela odlišné chemické složení než jejich družky s normálními vaginálními otvory, které se aktivně množily.
Samice umí svůj vaginální otvor uzavřít a zase otevřít
Etoložka z Cornell University Angela Freeman a její kolegové zaznamenali 23 přechodů v reprodukčním stavu u 17 z celkem 51 pozorovaných krys. Někteří jedinci tak přecházeli více než jednou. Když jedna z aktivně se rozmnožujících samic zemřela na stáří, otevřely se vagíny sedmi členů kolonie.
Kromě této sociální změny ale vědci žádné další změny v prostředí nezaznamenali. „Na základě toho se domníváme, že samice mohou potlačit reprodukci ostatních pomocí feromonálních čichových signálů,“ píší v článku, který vyšel v Current Biology. „Lze to interpretovat jako manipulaci ze strany jedné samice s cílem přimět ostatní samice, aby se přestaly množit. V těchto případech obvykle začnou přispívat k péči o dominantní reprodukující se samici,“ říká Ophir.
Tento jev ale není u savců nový. Královny rypošů lysých krmí své služebnice svými výkaly, které jsou plné hormonů, aby z nich udělaly chůvy. Snížené hladiny luteinizačního hormonu pak zabraňují rozmnožování ostatních samic, ale fyzické uzavření reprodukčních orgánů je pro savce neobvyklou vlastností. „Skutečnost, že existuje tato přirozeně se vyskytující schopnost změnit reprodukční morfologii a fyziologii, naznačuje, že věci jsou pravděpodobně mnohem plastičtější, než si uvědomujeme,“ uzavírá Ophir.
