Oblečení
Že řetězce s fast-fashion oblečením hrají v dnešní době dost špinavou hru plnou okopírovaných designů a narychlo ušitých „hadrů“, jsi nejspíš už zaznamenal*a. Dětská práce začíná již pěstováním a výrobou bavlny jako hlavní suroviny pro textilie a končí zpracováním a sešitím produktu dohromady. ILAB informuje o tom, že bavlna se pěstuje v 15 rozvojových zemích, jako je Indie nebo Pákistán, a továrny s oblečením jsou nejrozšířenější zhruba v 9 státech světa, typicky v Turecku nebo v Číně.
Produkce bavlny přitom patří k nejhorším formám dětské práce, protože děti jsou vystaveny například škodlivým pesticidům a hmyzům, izolaci nebo vysokým teplotám, což může mít vážné zdravotní následky. Bavlna je přitom součástí našeho každodenního života a pohodlí, jelikož tvoří nejen naše oblečení, ale i bytový textil a mnoho dalších výrobků.
Dětská práce je strašákem řady velkých firem, které po čase musely vyjít s pravdou ven. V minulosti pobouřila celý svět zpráva o tom, jak turečtí dodavatelé oblečení pro švédský H&M nebo britský Next zaměstnávají ve svých továrnách děti syrských uprchlíků, které mají i méně než 12 let. Pozornost se dále obrátila i na další zástupce fast-fashion, jako je Primark nebo C&A a mnoho dalších. O kompletním seznamu fast-fashion značek, které přispívají k problematice dětské práce, jsme tě již informovali u nás v Refresheru.
