Spoluzakladatelka magazínu nejen o pomalé módě Slow Femme Karolína Břinková v rozhovoru o tom, jakých podob může nabývat udržitelnost, jak se šetrně starat o naše oblečení, i o tom, proč je tak důležitý zájem o svět, který nás obklopuje.
Dvacetišestiletá Karolína Břinková vystudovala obor mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické a věnuje se marketingu. Čtyři roky byla zaměstnaná v korporátu, nyní ovšem pracuje pro slow fashion koncept store v Praze. Móda hrála v jejím životě roli odnepaměti, ovšem její vztah k ní se za tu dobu značně proměnil.
V sedmnácti letech zjistila, jaká je realita švadlen, které šijí oblečení prodávané v takzvaných fast fashion řetězcích. O několik let později se proto rozhodla spoluzaložit magazín Slow Femme, který se věnuje šetrnému uvažování i chování – nejen v módě. „Problém rychlé módy je od nás velmi vzdálený – švadleny, které ti ušily tričko za dolar na den, nepotkáváš na ulici, za domem nemáš skládku oblečení a v městské řece neplavou chemikálie z textilek. Celý problém je příliš abstraktní a příliš se o něm nemluví,“ zamýšlí se v rozhovoru pro Refresher.
Je pomalá móda záležitostí těch privilegovanějších? Samozřejmě, oblečení ze secondhandů je levné a dostupné, ale mnozí nemají ani prostor, energii či čas nad takovými věcmi vůbec uvažovat.
Ano, zodpovědně, ekologicky a s ohledem na sociální aspekty vyrobená móda není pro všechny. Při jejím nákupu je důležitý nejenom vyšší příjem, případně ochota si na vysněný kousek našetřit, ale i povědomí o fungování módního průmyslu. Naší peněženkou vyjadřujeme naše postoje k tomu, jak by měl svět vypadat.
Myslím si však, že pro všechny lidi je stejný přístup k věcem, který praktikovaly už naše babičky – šetrnost. Ta začíná už samotným nákupem, tedy pečlivým a neunáhleným výběrem, následnou péčí o oblečení, od praní po zašívání dírek, a končí buď tím, že kousek pošleme dál, nebo mu najdeme v domácnosti jiné využití. Jeho vyhození by měla být až poslední možnost.
Takže šetrnost a určitá forma udržitelnosti jsou dostupné všem. I těm, kteří ve fast fashion obchodech nakupovat zkrátka musí a musí i takovou koupi důkladně promyslet a spočítat.
Takoví lidé jsou právě ti nejšetrnější a ve skutečnosti by měli jít příkladem nám všem. Když nemáš peníze a musíš zvažovat i nákup džínů z fast fashion řetězce, přistupuješ k nim automaticky jako k investici. Pečuješ o ně, nejdeš si za týden koupit nové, ale zašiješ je. Jsem z rodiny, kde to přesně takto dlouhá léta fungovalo. Moje babička je nejšetrnější člověk, kterého znám. A díky správné péči jí v šatníku zůstaly skutečné poklady.
Myslím, že by si lidé měli kupovat to nejkvalitnější oblečení, které jim jejich peněženka umožní. Pro někoho to může být zodpovědně vyrobená móda, pro jiného kalhoty z řetězce nebo sekáče, o kterých ví, že je bude nosit do roztrhání.
Pokud někdo prostor a finance má, co je ideální řešení? Nenakupovat ve fast fashion obchodech vůbec?
Nejlepší by bylo vůbec nenakupovat. Ale ruku na srdce, takových lidí moc není a většinová společnost by je v současném konzumním nastavení světa jako inspiraci nepřijala. Jak už jsem zmínila, svou peněženkou můžeme dát hlas firmám, které souzní s našimi hodnotami. Velkým módním hráčům je úplně jedno, že u nich ty, jako jednotlivec, přestaneš nakupovat. Mají miliony jiných. Ale menší značce může tvoje podpora opravdu pomoci. Důležité tedy není u koho nenakoupíme, ale u koho nakoupíme.
Pokud máš finance, získáš navíc možnost pocítit kvalitu a řemeslný um. Obléknout si vysokogramážové bavlněné tričko, měkoučký mohérový svetr a padnoucí vlněné kalhoty. Kvalitu přes obrazovku nepoznáš, je lepší se s věcmi seznámit všemi smysly v kamenném obchodě. Najednou ti vyšší cenovka začne dávat smysl. Pocítíš ten rozdíl. O dražší věci máme také mnohem větší tendenci pečovat – to mi přijde skvělé.
Jak si vysvětluješ, že někdo sice má potřebné informace i finance, aby si mohl dovolit pomalou módu, ale v podstatě to neřeší a stejně ve velkém nakupuje ve fast fashion obchodech?
Těch důvodů je několik. Nakupování nám většinou dělá radost a finance ti ji umožní cítit konstantně. Nízké ceny oblečení a velké e-shopy navíc módu demokratizovaly, je teď dostupná všem. Nové trendy nejsou jen pro vyvolené, ale může je nosit kdokoli. Velkou roli hrají i sociální sítě a všudypřítomná reklama. Nejenom ve smyslu porovnávání se s ostatními, ale i jako nákupní inspirace.
Pak hraje roli i to, že obchodů se zodpovědnou módou je u nás stále málo, nabídka je omezená a stylově nesedne každému.
Vidíš za tím ještě jiné důvody? Občas to totiž vypadá, že mnoho lidí ví, jaké problémy jsou s rychlou módou spjaty, jen je to prostě dostatečně netrápí.
Pro takové lidi buď oblečení není vůbec důležité, mají jiné priority, a tím pádem nemají snahu hledat si udržitelnější věci, nebo je pro ně přednější kvantita než kvalita. Také jsme ztratili zkušenost s kvalitním oblečením.
Problém rychlé módy je od nás navíc velmi vzdálený – švadleny, které ti ušily tričko za dolar na den, nepotkáváš na ulici, za domem nemáš skládku oblečení a v městské řece neplavou chemikálie z textilek. Celý problém je příliš abstraktní a příliš se o něm nemluví. Alespoň ne u nás.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jak módní průmysl souvisí s klimatickou změnou?
- Jak se šetrně starat o oblečení, aby nám sloužilo co nejdéle?
- Co je podle Karolíny nejdůležitější faktor potřebný pro změnu společnosti?
- Jaké knihy či filmy o problematice módního průmyslu doporučuje?
