Umírající lidé si někdy povídají s bytostmi, které tam nejsou. Vědci, kteří tento fenomén studovali, zjistili, že umírající často vidí, slyší nebo cítí zesnulé příbuzné nebo anděly.
Umírání patří mezi nejzáhadnější fenomény našeho života. Ačkoli ani jeden z nás se smrti nevyhne, o tomto tématu se téměř nemluví. Na některé otázky asi nikdy nenajdeme odpověď, ale jednu věc popsat můžeme – co se děje týdny, dny a hodiny předtím, než člověk naposledy vydechne. Samozřejmě že u každého se tento proces liší, a tak se podíváme na všeobecné reakce těla a časté fenomény, které doprovázejí člověka na smrtelné posteli.
Poslední týdny se vše zpomalí
Umírající člověk se v posledních týdnech cítí stále více a více unavený. U většiny nevyléčitelně nemocných lidí může tato únava postupně přerůst až do bezvědomí, ve kterém však stále dokáží slyšet hlasy lidí kolem nebo cítit jejich doteky. Hmat a sluch jsou poslední smysly, o které před smrtí přicházíme, tvrdí odborné zdroje.
Srdce umírajícího bije pomaleji, zpomalí se i proudění krve. Mozek a ostatní orgány jsou tedy méně zásobovány kyslíkem a nefungují tak dobře. Umírající má proto zpomalené reakce i myšlení. Kvůli zpomalenému žaludku a metabolismu může ztratit chuť k jídlu, což je velmi přirozený jev. Navíc trávení potravy může tělo člověka ještě více zatížit.
Trápit ho mohou různé bolesti, ať už vlivem onemocnění, tlaku na vnitřní orgány, poškození nervů, nebo nedostatečného prokrvení. Tělo v poslední fázi života obtížněji regeneruje kožní buňky, umírající proto může zhubnout a mít tenkou, téměř „průhlednou“ kůži.
Nával energie na poslední chvíli
Poslední dny před koncem života ztrácí člověk kontrolu nad dýcháním. Chvíli může dýchat pomaleji, poté rychleji, jeho dýchání je proto nepředvídatelné. Odborně se tento jev nazývá Cheyne-Stokesovo dýchání.
Někteří lidé mohou mít také halucinace, během kterých si povídají s někým, kdo tam není. Odbornice a odborníci, kteří s umírajícími pracovali, zjistili, že umírající často vidí, slyší nebo cítí zesnulé příbuzné nebo „andělské bytosti“. Tyto halucinace může způsobit řada faktorů od návalu chemikálií v mozku, delirium přes selhání orgánů až po silnou mentální reakci na stres. Zajímavé je, že sociodemografické faktory, jako je pohlaví, věk, povolání nebo příčina a místo úmrtí, v těchto vizích nehrály roli. Daly se ale vypozorovat proměnné na základě kulturního či náboženského prostředí.
Nejpravděpodobnějším vysvětlením je však mozková hypoxie, tedy nedostatečný průtok krve v mozku, která vzniká například při srdeční zástavě. Vědci jí vysvětlují také halucinace, které zažívají horolezci ve vysokých nadmořských výškách. Tento stav může vést až k poškození funkce neuronů, což podle odborníků způsobuje vidiny na smrtelné posteli.
Pozoruhodné je, že někteří lidé zažívají 24 hodin před smrtí návaly energie. Dlouhodobě ležící jsou najednou schopni se posadit a normálně mluvit, lidem s demencí se spontánně vrátí paměť a verbální schopnosti. Mohou si říkat o jídlo a pití. Na druhé straně vlivem nové energie mohou pociťovat podráždění či úzkost, která je známá i pod výrazem „terminální neklid“. Tehdy se například stává, že pacienti slovně útočí na své pečovatele.
Léčba psychedeliky už obecně přestává být tabu. Psilocybin, aktivní složku některých hub, nedávno Austrálie definovala jako lék a schválila jeho použití pro psychiatrické účely. Tato droga je legální i v některých amerických státech.
Blízkým tohoto člověka to někdy může dát naději, že se stav umírajícího zlepšuje. Ve skutečnosti je tomu ale právě naopak. Nikdo ještě ve skutečnosti nepřišel na to, co je za takovým náhlým a krátkodobým zlepšením zdravotního stavu. Podle některých teoretických úvah jde o „vnitřní obranný mechanismus“, který dává pacientům poslední šanci napravit narušené vztahy či strávit smysluplné chvíle se svými nejbližšími.
Bolestivý boj o přežití
Několik hodin před smrtí je přísun krve do těla natolik nízký, že kůže většiny lidí vybledne. Hodně spí, jejich dýchání se stává velmi nepravidelným a kůže je na dotek chladná. Mohou mít „skleněné“, uslzené oči a slabý puls. Většina lidí je v tomto období velmi klidná, ačkoli někteří mohou být rozrušení, zvláště pokud se jim těžko dýchá.
Koncentrace v prášku: Pomohou ti léky na soustředění uspět u maturity?
5. května 2023 14:00
Blížící se smrt předznamenává i tzv. „chrastítko smrti“. Lidem, kteří nejsou schopni kašlat, se sekrety hromadí v zadní části hrdla. Když umírající člověk dýchá (někteří říkají, že lapá po dechu z „hladu po vzduchu“), z jeho hrdla se mohou ozývat chrastivé nebo bublavé zvuky. Tento fenomén je diskutovaným tématem dokonce i na TikToku.
@hospicenursejulie Death rattle explained. #hospicenursejulie #hospice #deathrattle #terminalillness #learnontiktok #education #nursesoftiktok #nurse ♬ original sound - 💕 Hospice nurse Julie 💕
Umírající těla často bojují o přežití, a to ne příliš příjemným způsobem. Když tělo ztrácí život ohrožující množství krve, automaticky nasměruje přísun krve do životně důležitých orgánů. Kvůli tomu ale mohou být končetiny zbavené krve velice bolestivé.
Reakce na umírání se u každého člověka samozřejmě liší. Někteří pociťují obrovskou bolest celé hodiny před smrtí, zatímco jiní umírají během několika vteřin. Někteří lidé cítí, že jsou na pokraji smrti. Lékaři tvrdí, že toto vědomí je nejvýraznější u lidí se smrtelnými onemocněními, jako je rakovina.
Halucinace se mohou objevit i těsně před smrtí. Odborníci to nazývají také pojmem hyperrealita. Lidé na smrtelné posteli často říkají, že vidí jasné světlo nebo cestu, na které se setkávají s milovanou zesnulou osobou. Kromě toho si mozek může pohrávat i s jejich smyslovým vnímáním. Běžný zvuk mohou vnímat jako něco strašidelného nebo si pletou jednu osobu s druhou.
Někteří lidé také věří, že mozek těsně před smrtí produkuje psychedelickou látku DMT. Tento fakt se zatím vědecky nepodařilo potvrdit, nicméně existuje výzkum, který prostřednictvím DMT nasimuloval prožitek blízké smrti.
Mozek chvíli funguje i po smrti
Smrt nastává tehdy, když se člověku zastaví srdce a přestane dýchat. Pokožka začne chladnout a ochabovat. Během několika minut mozek přestane plně fungovat. Studie nicméně naznačují, že mozek může být aktivní ještě několik minut poté, co byla osoba prohlášena za mrtvou. Neznamená to ale, že by byla při vědomí nebo by si uvědomovala, že zemřela.
Dalším znakem smrti jsou rozšířené zorničky a pohled upřený na konkrétní bod. Všechny svaly na těle se uvolní, čímž se zároveň uvolní i napětí ve střevech a močovém měchýři. Tělo proto může vyloučit jejich obsah. Teplota těla každou hodinu klesá o 0,8 °C, finální bude odpovídat okolí. Několik dní po smrti se tkáň těla zcela rozpadne.
Vzkazy od Boha a předpověď budoucnosti. Takto vysvětlujeme tajemné déjà vu
17. srpna 2022 11:00
A co vlastně cítíme na prahu smrti? Tato otázka pro nás zůstane asi navždy záhadou. Máme ovšem nějaké indicie. Vědkyně a vědci se ptali 140 lidí, kteří přežili srdeční zástavu, co zažívali během resuscitace. 39 procent přeživších uvedlo, že se jim zdálo, že byli v nějaké formě při vědomí. Cítili klidný pocit a zdálo se jim, že se čas zpomalil nebo zrychlil. 13 procent z nich mělo pocit, že se oddělují od svých těl. Jen 2 procenta si plně uvědomovala, co se dělo během resuscitace.
