Zavedení jednoho práva směrem k LGBTQ+ lidem může zvýšit HDP na hlavu až o 30 tisíc korun. Vyplývá to z analýzy právnické fakulty Kalifornské univerzity.
Minulý týden se konala panelová diskuze o prosazování rozmanitosti, rovnosti a inkluze ve firmách s cílem bojovat proti nenávisti vůči queer komunitě v Česku. Akci pořádala poradenská společnost Deloitte s podporou Pride Business Fora a redakce Refresheru byla u toho.
„Stát ani politici či političky bohužel nejsou největším spojovatelem s LGBTQ+ lidmi. Podnikatelská komunita má proto šanci jít příkladem, aby se od ní mohli poučit,“ prohlásil ředitel Pride Business Fora Czeslaw Walek.
Dvojí metr
Walek narážel na fakt, že stejnopohlavní páry mají od roku 2006 možnost vstoupit do registrovaného partnerství. Od té doby se ale legislativa v Česku vůči právům k LGBTQ+ lidem neposunula. Registrované partnerství v Česku navíc není rovnocenné ve srovnání s klasickým sňatkem. Nevzniká společné jmění ani nárok na vdovský či vdovecký důchod. Zákon zakazuje registrované dvojici i adopci. Partner nebo partnerka, kteří nejsou biologickým rodičem, také nemají právo na styk s dítětem, ale ani povinnost platit alimenty.
Dosud vznikla například otevřená výzva Společně proti nenávisti, která od vlády a Parlamentu ČR požaduje prosadit tři body, jež by zlepšily život LGBTQ+ lidem v Česku.
1) Změnu trestního zákoníku tak, aby zajistil, že LGBTQ lidé jako jedna ze skupin ohrožených předsudečnou trestnou činností získají zcela totožnou ochranu jako ostatní skupiny, které již trestní zákoník chrání.
2) Schválení zákona o manželství pro všechny, který je předložen ve sněmovně.
3) Okamžité přijetí legislativy, která zastaví povinnost znemožnění reprodukční funkce (kastrace) trans lidí pro účely úřední změny pohlaví.
Body výzvy, která se snaží situaci narovnat, dnes stále nejsou realitou. Česko však nedávno udělalo velký krok dopředu v tom, že povinná kastrace, která dnes podmiňuje úřední změnu pohlaví, by měla ze zákona zmizet.
Úprava práv LGBTQ+ lidí ve smlouvách
Přibývá ale firem, které se snaží narovnat podmínky tam, kde české zákony měří dvojím metrem. LGBTQ+ zaměstnancům a zaměstnankyním většinou upraví kolektivní smlouvu tak, aby si mohli vzít rodičovskou dovolenou nebo placené volno ve stejných případech jako manželské páry. Třeba na uzavření sňatku, na doprovod partnera či partnerky do zdravotnického zařízení nebo na účast u porodu.
S narovnáním podmínek začala například společnost Vodafone v roce 2015, kdy zavedla queer lidem placené volno na uzavření sňatku. Další změny v interní směrnici se týkaly volna při osvojení či narození dítěte. „Poslední aktualizací bylo přidání kompenzace ‚otcovské‘ dovolené, která už v názvu nemyslí na duhové rodiny. Dále se naše podpora týká i trans lidí, na které se dnes myslí opravdu málo,“ uvedla na panelu Jana Vychroňová, manažerka diverzity a inkluze ve Vodafonu.
Tlak anglosaských firem?
K podobnému narovnání práv LGBTQ+ lidí na úroveň manželských párů se od loňského roku hlásí také energetická skupina ČEZ. Podle Kateřiny Bohuslavové, ředitelky oddělení zaměřeného na ekologickou udržitelnost a společenskou odpovědnost v ČEZ, chce být tato firma férovým zaměstnavatelem. „To platí při náboru, odměňování, pracovním rozvoji i povyšování a také při slaďování soukromého a pracovního života,“ vysvětlila Bohuslavová.
Aby ke změnám ve větších firmách o desítkách tisíc zaměstnanců a zaměstnankyň vůbec došlo, je zásadní začít u managementu. „Pro náš management naštěstí šlo o otázku lidských práv a poslání propojovat všechny lidi bez rozdílů. Ne vždy je to ale takhle automatické,“ domnívá se Vychroňová z Vodafone.
Na to, že se prosazování práv queer komunity na pracovišti může někdy jevit jako cesta na dlouhou trať, ostatně poukazuje rozhovor s manažerem pro vnější vztahy Penta Investments Martinem Dankem pro slovenský server Štandard, který se rozpovídal o „kultuře a ideologii wokeismu“. Údajně se jedná o tlak anglosaských korporátních firem.
„To, co není přirozené a normální, se časem ukáže jako neživotaschopné,“ prohlásil Danko, podle něhož je střední Evropa vůči této agendě odolnější. „Možná je to i tím, že naši lidé mají zkušenost s komunismem a je v nás zabudován odpor proti svazáckému aktivismu. Domnívám se, že to kyvadlo se začne vracet do normálu i v anglosaském světě. Jen doufám, že do té doby to u nás nestihne zapustit kořeny do takové míry, že to budeme jen s velkým úsilím vracet zpět.“
S diskriminací v práci se potýká každý třetí trans muž v ČR
Pro příslušníky queer komunity však mohou být na pracovišti náročné i zdánlivě běžné věci. Mohou se potýkat s nevhodnými poznámkami, nepochopením a už jen pochlubit se kolegům či kolegyním se zážitky z letní dovolené nebo mít na pracovním stole rodinné fotky je pro řadu z nich noční můrou.
Česká studie Být LGBTQ+, jejíž autoři jsou Národní ústav duševního zdraví a Queer Geography, ostatně poukazuje na diskriminaci v pracovním kolektivu. Kvůli své genderové identitě nebo sexuální orientaci byli negativním komentářům „vždy“ nebo „často“ vystaveni zejména trans muži (39 %), nebinární lidé (27 %) a bisexuální osoby (20 %). Naopak nejméně často se s diskriminací na pracovišti potýkají gayové (13 %).
Klikni na šipku nebo roletku a dozvíš se víc:
Není tedy divu, že coming out na pracovišti stále bývá obrovským strašákem a odváží se k němu pouze 26 % LGBTQ+ lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Vodafone. „V roce 2018, kdy jsme výzkum zadávali poprvé, nám 47 % lidí řeklo, že v prvním zaměstnání začali svou orientaci tajit, i když byli předtím během studií otevření. V nedávném šetření to bylo 38 %, což je sice posun k lepšímu, ale situace je přesto tristní,“ komentovali autoři studie.
Podle Walka z Pride Business Fora je důležité vytvořit ve firmách efektivní mechanismy k předcházení a postihu obtěžování na pracovišti z důvodu genderové identity či sexuální orientace. Řešením může být také školení o LGBTQ+ tématech nebo podpora vnitřních zaměstnaneckých skupin. S tím souhlasí také Michal Pitoňák, jeden z autorů studie Být LGBTQ+. „Řada lidí na pracovišti stále dělá vtipy o homosexuálních lidech. Je potřeba nastavit hranici mikroagrese, která často legitimizuje otevřené formy nesnášenlivosti,“ zdůraznil během diskuze.
Někdy to začíná a končí s Pride Month
Podle konzultanta Deloitte pro udržitelnost a obhájce lidských práv Kryštofa Stupky by firmy měly něco dělat pro inkluzi nejen zevnitř, ale i zvenku. Nicméně připustil, že největší zájem o LGBTQ+ témata mají firmy zejména v červnu v rámci Pride Month. V tomto období často velké korporace ladí firemní loga do duhových barev, změní si profilový obrázek na sociálních sítích či do své nabídky zařadí produkty s „LGBTQ+ tematikou“. Tomuto fenoménu se říká rainbow-washing, případně také pinkwashing (tento termín jsme ti v Refresheru vysvětlili i podrobněji). Zájem o podporu LGBTQ+ lidí zde ale ve většině případů také končí.
Vychroňová z Vodafone během panelu přiznala, že s firemní podporou LGBTQ+ lidí zvenčí se mohou pojit i negativní ohlasy. Nicméně odmítla, že by kvůli tomu firma někdy přišla o své zákazníky. „A pokud někdo z takového důvodu od nás odejde, často je za tím spíše více faktorů. Naopak si ale myslíme, že náš zájem o queer komunitu může přilákat zákazníky. Upevňuje značku a v konečném důsledku vzniká i ekonomická prospěšnost,“ vysvětlila.
Analýza právnické fakulty Kalifornské univerzity ostatně odhalila jasnou pozitivní korelaci mezi HDP na hlavu a zákonnými právy queer lidí napříč zeměmi. Zavedení minimálně jednoho práva směrem k LGBTQ+ komunitě může zvýšit HDP na hlavu o 1400 dolarů (tj. v přepočtu 30 808 korun). Jinými slovy, státy s více právy pro LGBTQ+ osoby mají vyšší příjem na hlavu a vyšší úroveň blahobytu.