Jednobuněčná řasa, která byla více než 50 let uložena v univerzitní sbírce v německém Göttingenu, nese sedm různých genetických informací. Jedná se o rekordní počet dosud zaznamenaných genomů v jediné buňce. TASR o tom informovala Eliška Zvolánková z AV.
Není neobvyklé, že buňky mají více genomů. Předpokládá se, že složité buňky vznikly před třemi miliardami let a během evolučního vývoje do sebe absorbovaly bakterie, se kterými žily v symbióze. Téměř každá živočišná buňka obsahuje dva genomy, každá rostlinná má navíc další v chloroplastu.
Ještě složitější kombinaci čtyř genomů mají řasy kryptomonády, ty však nejsou rostlinnými buňkami. Původně šlo o volně plovoucí dravé buňky, které schopnost fotosyntézy získaly pohlcením buněk červené řasy.
Právě mezi kryptomonády patří i řasa ze sbírky slavného botanika Ernsta George Pringsheima, který v letech 1923 až 1938 působil na Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1970 ji uchovávali v jeho posledním působišti na Göttingenské univerzitě.
Česko-kanadský vědecký tým pod vedením Emmy George z Univerzity Britské Kolumbie si vyžádal vzorky řasy, aby mohl analyzovat její DNA a identifikovat její původ. Ke čtyřem genomům v buňce, kterou mají všechny kryptomonády, přibyly na základě tohoto zkoumání další tři. Řasa získala hned dva další bakteriální endosymbionty, z nichž jeden je infikován virem, který napadá bakterie.
Tato směs bakterií a virů žila již v řase, kterou Pringsheim nasbíral, a od té doby se přenášela více než 50 let na přibližně 4400 dalších generací. Vědcům není jasné, jak se udržela křehká rovnováha mezi oběma bakteriemi, virem a hostitelskou buňkou. Vztahy mezi nimi totiž musí být vyvážené, aby se řasa bakterií nezbavila a zároveň se v ní nepřemnožily. Studie byla publikována v odborném časopise Current Biology.
