Český mainstream rap nikdy neztratil své místo v našich srdcích. A aby to věděl, rozhodli jsme se, že jej budeme pravidelně sledovat v novém seriálu. Super, ne?
První díl nového seriálu Rap News se zaměřuje na první polovinu července, během níž vyšlo pár klipů, ale především nová deska Rigor Mortiz. Přirozeně jsme se na ni podívali a trochu si ji rozebrali. Kromě ní jsme koukli na klip Psycho Rhymea, Paulieho Garanda, Doriana nebo člena Blakkwood Records 3dworlda.
Je fajn vyznat se v novinkách začínajících členů scény, ale když ti chybí průvodce mainstreamovým rapem, můžeš v tom začít plavat. My si myslíme, že je na čase informovat o obou stranách barikády stejně svědomitě. Z toho důvodu se ti jednou za zhruba čtrnáct dní objeví na našem webu nový přehled, jenž se zaměří zejména na mainstreamové videoklipy nebo projekty, kterým bychom nevěnovali velkou recenzi.
Psycho Rhyme – Vatra
Máme takový zvyk, že když slyšíme kousek samplu z hitu The Fugees Ready Or Not na novém tracku, cítíme obavy. Znamená to totiž, že vznikl další klon z milionu, který vsadil na ikonickou melodii, kterou kdysi společnými silami vypracovali Pras, Jerry Duplessis, Lauryn Hill a Wyclef Jean. Existuje jen málo horem spodem vytěžených melodií, jako je tato. A možná i proto jsme byli na nového Psycho Rhymea zvědaví.
Vatra je čistě self-made píseň, ukutá Dejanovi na míru, a co se našich obav týče, grimeový rytmus jistým způsobem odlišuje sample od ostatních verzí. Bohužel nic víc než hutné 808's navíc nemá. Lyrická stránka věci je trochu lepší, i když rychlé bars, mluvíme-li o frázování a flow, zde také trošku drhnou. V našich očích se však nejhůře jeví videoklip, který je stereotypem na slovo vzatým.
Vězení, nahánění chovancem ústavu, nebo co má člověk v bílém symbolizovat, pobláznění i jeho případné metaforické vyznění, kde vězení je jen omezení kreativity či v jistém slova smyslu vlastního života, je nekreativní a kýčovité. K tomu navíc působí lacině a také nevkusně.
Naopak text celé písně je pozitivní; oceňuje lidi kolem něj, jistotu, že za ním stojí, a pohodu, kterou může občas vytvořit i zmíněná Vatra. Pozitivně hodnotíme i klubový switch-up na konci, který sice taktéž využívá stejného samplu, tady je však lépe zprocesovaný. Dokážeme si představit, že v klubu zafunguje skvěle.
Paulie Garand – Super 8
S ukázkovým clickbaitovým thumbnailem, slibem, že videoklip bude natočen na věhlasnou kameru od Kodaku Super 8, a s odkazem na nedávno vydané album Amonit lákal label Ty Nikdy na nový videoklip Paulieho Garanda Super 8, jenž byl, stejně jako píseň, věnován jeho přítelkyni Zee. Ta byla ústředním tématem i předmětem zájmu hledáčku kamery, jež dělala jí i interpretovi společnost na cestách po Evropě.
Více než zážitky z cest, jak uvádí popisek videa, ale zachycuje samotnou Zeu v různých polohách, které jsou více či méně intimní. V některých pasážích se zdá, že s nimi dovolenou prožíváme úplně po všech stánkách.
Text i narace videoklipu je těžká garandovka. Ano, troufneme si tvrdit, že něco jako garandovka již existuje. Doprovází ji v drtivé většině vkusný lyrický produkt doprovázený buď modernější melodií, nebo, jako v tomto případě, čistým trueschoolem, pročež je Garand nezaškatulkovatelný.
A i tento love song je jistým způsobem super gesto, u něhož si jeho fanoušci srdečně povzdychnou, bojíme se však, že pro nezaujatého člověka se může jednat o kýčovitý pokus o umění s náznakem patosu, jenž některé může i odradit.
Faktem zůstává, že produkce je velmi decentní, a dokonce se jí ujal jeden z hostů Fresh Beats Under My Pillow. Jak tento projekt působí na tebe?
Nezapomeň však, že stále myslíme i na mladou českou rapovou a producentskou scénu v seriálech Fresh Rap a Fresh Beats.
Rigor Mortiz – Pohřební Hlídka
„No dobře, stejně je to jenom o hře, ohně a syčícího tuku ohne cukr. Nemá cenu bránit se tomu zvuku, s hlavou v prdeli nejde mít prsty v uchu.“ Lyrikou par excellence a vymazleným frázováním od Kata vždy zjihne srdce každého (českého) rapového posluchače, který se alespoň částečně někdy našel v trueschoolu.
Ostatně Kato, ať už je to na novém releasu projektu Rigor Mortiz, jenž se zčistajasna objevil na streamovacích platformách po 26 letech (reedice desky Až na věky vyšla v roce 2004, i tak by to ale byly dechberoucí dvě dekády, pozn. red.), nebo na každé jedné desce Prago Union, dokazuje, že mu „mozek neměkne“ a zvládá tvořit slovní přesmyčky a hlavolamy stejně krásně jako dříve.
Pohřební hlídka, jak se deska jmenuje, je každopádně něco speciálního – nejenže vychází doslova po dekádě a půl od vydání Až na věky, ale také si ji Kato nevydal sám, ale nechal Ty Nikdy label, ať ji vydá za něj.
Co je děsivé
Když si vzpomeneme na Až na věky, dokážeme si představit, jaký vliv a dopad mohl mít na posluchače. Interpret, který se dostal do absolutního mainstreamu s Chaozzem, najednou rapuje pouze o smrti, úzkosti, způsobech vraždění, dokonalých zločinech a říká tomu horor rap. Jeho slova podtržená instrumentály pomalu se vkrádajícími pod kůži mohla působit husí kůži nahánějící atmosféru, zároveň se ale jednalo sice o vražednější, přesto jaksi jemnější, vkusnější a méně apokalyptický odvar Syndromu Snopp. Každopádně šok je pak namístě.
Přeskočme do dneška, co se změnilo? Deph alias Kato je otcem, skoro pětačtyřicátníkem s trochu šišlavější artikulací, přesto svůj vagón táhne s hlavou vztyčenou. Není vyčpělý, naopak. Fanoušci stále navštěvují jeho koncerty, poslouchají je i na streamech a on sám má respekt celé scény. Určitě je plus, že nekašle na obměnu, ta ale stoprocentně nemíří k novým posluchačům, nýbrž útočí na sentiment a profituje z čisté nostalgie.
Faktor strachu desky nám připomíná strašidelný hrad pro děti do tří let smíchaný s děsivým vyprávěním prarodičů. Instrumentály jsou taktéž spíše blíže Pragu než Rigoru (a to své sloky na album poslali i Řezník nebo Gambrz Reprs). Děsivě tak poté může působit akorát propast, která dělí ostatní z tuzemské scény od Katovy schopnosti vyjadřovat se na mikrofon.
Takže pokud šlo o to, „pouštět hrůzu“, nepovedlo se. Stále platí, že nás víc vyděsí Verbální atentát, a to jen proto, že svým vyzněním vaří všechny rappery ve vlastní šťávě. Pokud šlo jen o něco „nového“, povedlo se. Respektive fanoušci Kata dostanou, co chtějí. Otázka zní, jak tato deska zapůsobí obecně. Trhákem mezi mladými nebude, ale kdo ví. Určitě si udělej vlastní názor.
3dworld – Jenom o mně
Po poslechu nového singlu jednoho z ještě relativně nových členů Blakkwood Records 3worlda s názvem Jenom o mně jsme začali registrovat silné „Calin vlny“. Ono se není čemu divit, jelikož sám interpret je taktéž velmi versatilní – dokázal, že umí rapovat, má velmi poslouchatelný hlas, zpívá a vizáží se taktéž hodí do koloritu českého hudebního prostředí.
Jenom o mně je ale skoro až indiepopově laděná píseň věnovaná mladému vztahu, kterou si vzal produkčně na starost Georgii Bogunov, jehož hudba byla ke slyšení na albu Protenkontrast od Bena Cristovaa. V ní se dozvídáme, že v ne zrovna dokonalém vztahu občas zaprší, nicméně interpret přesvědčuje svou polovičku o tom, že si uvědomuje, že se vše netočí kolem něj, i když se to tak může zdát. Zároveň si ale stíhá metaforicky rýpnout do charakteru své polovičky, jenž je dle jeho názoru poskvrněn její občasnou chmurnou povahou.
Nový singl nepřináší dle našeho názoru nic nového pod sluncem a spíše přihazuje na hromádku klišé svou kupičku. Pokud se ale opravdu jedná o nějakou situaci ze života, která se děje, nějaké hodnocení může být zpěvákovi ukradeno. My ale vnímáme, že o písně s tímto charakterem opravdu nouze není, a tak je potřeba, aby v případě vzniku přinesly na stůl něco nového, což v tomto případě úplně není. Inu, poslechni a posuď.
Dorian – CHRT
Slovní spojený „velmi aktivní“ se dost dobře dá spojit se jménem Dorian. Není to totiž ani měsíc a po klipu s LBoyem s názvem MAGIC přišel s další novinkou. Jet takzvaně na vlastní triko je jistě řehole, se kterou se ale rodák z Krkonoš na první pohled srovnává bez větších problémů, a i když čísla nabírá v pomalejším tempu, nabírá je jistě.
Dnes již pražský rapper se dokáže docela dobře odvázat jak na tanečním a více elektronickém beatu, jako v případě posledního klipu s názvem CHRT, tak i na tvrdém trapu, grimeovém beatu, nebo dokonce i boombapovém základu. Novinku produkoval, již tradičně, maxipejsek, kterého ale doplnil jeden z hostů Fresh Beats 808Alberto.
Osamostatnění se a práce na sobě jsou vlastně ústředními tématy singlu, v němž Dorian tvrdí, že si tuto situaci užívá. Rozhodl se pro život na cestách a stále jej to baví. Na druhou stranu je také nutné dodat, že nic není jako dřív, a i když se stále věnuje psaní, rapu, muzice, má „rozevlátý“ život, „po kapsách fixy a za pasem železo“, některé priority se mu mění.
Výsledkem je poměrně zvládnutý výstup. Zvukově i rapově se jedná prakticky o standard, na který jsme u Doriana zvyklí. Singl nejde zrovna do neuvěřitelné hloubky a ani z jiného důvodu tě ze židle nezdvihne, k takovému letnímu uvolnění někde u vody je to na druhou stranu takřka ideální záležitost.
