Co je z reality?
Musíme uznat, že námět Vítěze má rozhodně potenciál a po prvním díle můžeme s klidným svědomím napsat, že jde rozhodně o dospělejší, uvěřitelnější a vtipnější seriál než například Ministři, kteří byli místo satiry nepovedenou parodií sebe sama.
Ačkoliv Hřebejkova novinka zatím rozhodně nevybočuje z průměru a dialogy nejsou příliš dobré, Ady Hajdu se do role expremiéra žijícího ve vlastním vesmíru typologicky hodí dokonale, a proto ji hraje skvěle.
Seriál však paradoxně více zaujme vedlejšími postavami, konkrétně dcerami hlavního hrdiny. Zatímco jedna se bojí chodit do školy, údajně proto, že je tam šikanována právě kvůli svému otci, druhou zaujme rodina, z níž pochází, a zároveň se seznamuje s potenciálním milostným zájmem. Nemluvě o špatných známkách ve škole.
Zajímavostí je, že kromě Petra Nagye seriál napsala Zuzana Dzurindová, dcera skutečného expremiéra Mikuláše Dzurindy, takže není známo, kolik scén si „vypůjčila“ ze skutečného života a vzpomínek a kolik si jich vymyslela. I když rozjezd seriálu není úplně ukázkový a nevyrazí vám dech, budeme se dívat dál.
Protože někde v pozadí je kromě povrchnější zábavy a hyperbolizovaných postav cítit i přesah. Vítěz totiž možná paradoxně nejlépe funguje ve vážnější rovině, kdy sledujeme rozvrácenou rodinu a značné mezery ve vztazích, navíc s dopadem na ty nejnevinnější – děti, které často trpí za chyby svých rodičů.
