Bez internetu si nedokážeme představit život. Má však i své stinné stránky. Jednou z nich je kyberšikana.
Digitální věk, ve kterém žijeme, nám poskytuje značné pohodlí – informace a zprávy jsou dostupné ve zlomku vteřiny, pomocí pár kliknutí si můžeme objednat hotové jídlo, koupit auto nebo třeba pronajmout dům. Také komunikace s lidmi na druhé straně světa je výrazně snazší a probíhá pohodlně a plynule nehledě na počet kilometrů.
Jako každá přelomová věc s sebou ale internet nese také mnoho stinných stránek. Všechny si samozřejmě vyjmenovávat nemůžeme, ale s přicházejícím podzimem a novým školním rokem stojí za zmínku problém, s nímž se potýká stále více dětí (a kupodivu také dospělých). Řeč je v tomto případě o kyberšikaně. Podle dat značky Head & Shoulders se se šikanou setká ve svém životě každé páté dítě. Proto se značka Head & Shoulders rozhodla spojit své síly s Linkou bezpečí, která provozuje bezplatnou nonstop krizovou linku pro děti a dospívající. Výsledkem spolupráce je kampaň #FreeTheShoulders na pomoc obětem šikany. Odhal s námi, co se přesně pod pojmem kyberšikana skrývá a jak ji řešit.
Co to vlastně znamená?
Kyberšikana, počítačová šikana nebo kybernetická šikana, jak bývá označována, není ničím novým. S nástupem internetu se část nevybité agrese přenesla také do online světa, kde se bohužel postupně zabydlela. Co ale vlastně kyberšikana přesně znamená a jak vypadá?
Podobně jako klasická šikana obsahuje formy psychického zneužívání, jako je výsměch, vydírání či vyhrožování, všechny zmíněné útoky však probíhají (nepřekvapivě) v internetovém prostředí.
Kyberšikana ale není oddělenou jednotkou, poměrně snadno se může proměnit také do klasické šikany v reálném světě, obvykle mezi dětmi ve školním prostředí. S fyzickou či psychickou šikanou bývají online útoky často propojené, a tak má útočník na výběr několik metod, jak svou oběť ponížit a zastrašit. V online světě se navíc agresoři schovají za anonymní či falešné profily, které znesnadňují jejich dopadení. Útoky z jejich strany se tak mohou odehrát prakticky kdykoli, například i přes noc, když napadený jedinec spí. Kyberšikana proto představuje závažný a komplikovaný problém.
Online útoky nejčastěji probíhají přes sociální sítě, kde na sebe berou podobu jak posměšných komentářů a zpráv, tak velmi agresivního vyhrožování nebo vydírání právě přes anonymní a falešné profily. Útočník navíc nemusí být jen jeden, ale může se jednat o skupinu více lidí. Kyberšikana se také rychle šíří a její záznam je navěky uložen ve virtuálním prostoru – jedna posměšná nebo intimní fotka tak může po internetu kolovat klidně i několik let, protože si ji kdokoli může uložit a libovolně sdílet dál.
Druhy kyberšikany
Abychom kyberšikanu mohli zavčas rozpoznat a začít ji řešit, je důležité mít alespoň drobné povědomí o jejích nejčastějších formách, se kterými se na internetu můžeme setkat.
Sdílení intimních fotek a videí – Jak jsme naznačili už výše, sdílení nahých fotografií na sociálních sítích nebo přes e-mail není ničím neobvyklým a k této formě útoků přistupuje stále více agresorů. Ti mohou získat citlivé materiály přímo ze sociálních sítí oběti, v horším případě z její soukromé konverzace. Útočník svou oběť na základě získaných intimních dokumentů častokrát vydírá a zastrašuje.
Kyberharašení – Takzvané kyberharašení označuje slovní útoky a urážky, které oběť dostává pomocí zpráv, komentářů nebo třeba e-mailů. Obsah zpráv v sobě obvykle ukrývá nejrůznější vulgarity, rasové nebo sexistické poznámky a urážky, které mají za cíl snížit sebeúctu a sebedůvěru napadeného.
Kyberstalking – Už samotný název napovídá, že v tomto případě mluvíme o nebezpečném pronásledování, ke kterému pachatel používá různé sociální sítě, SMS, zprávy nebo e-maily. Kyberstalkingem se ale také rozumí zneužití jména a osobních údajů napadeného. Takovou situací je například objednávání sexuálních pomůcek na jméno oběti či zapsání jejího telefonního čísla na erotickou seznamku. Ve své oběti chce útočník úmyslně vyvolat pocit strachu o soukromí, zdraví nebo život.
Kybergrooming – Anglické slovo kybergrooming bychom do češtiny přeložili pravděpodobně jako kybervábení či kyberkrášlení. Jedná se o velmi nebezpečnou formu kyberšikany, kdy je oběť (zpravidla nezletilá dívka) zmanipulována a vylákána na osobní schůzku, kde je následně sexuálně zneužita. Kybergrooming se nejčastěji vyskytuje v rámci komunikačních aplikací, jako je Facebook Messenger nebo Whatsapp, sociálních sítí a různých internetových seznamek. Častou vlastností kybergroomera, která ale neplatí ve všech případech, je trpělivost – vydrží si s obětí psát i několik měsíců, jen aby si získal a upevnil její důvěru.
Jak poznat oběť kyberšikany
Kyberšikana není viditelná jako fyzické útoky, i tak ale velmi zraňuje a může být příčinou vážných psychických problémů. Oběti na sobě nemají viditelné šrámy a o svém problému se často stydí mluvit. Kyberšikana je však pronásleduje na každém kroku, odehrává se nonstop a k šikanujícímu se postupem času mohou přidávat další lidé, čímž se celá situace jen zhoršuje.
Chování oběti může být podobné jako v případě klasické šikany – napadený je obvykle osamocený, bez kamarádů, bývá často depresivní a bez zájmu o své dřívější koníčky. Pokud se dítě začne chovat jinak než obvykle, je načase zpozornit a snažit se najít příčinu této změny.
Na kyberšikanu lze poměrně snadno narazit i při obyčejném brouzdání po internetu a nemusí se týkat pouze dětí. Nezavírej proto před tímto chováním oči a snaž se šikanovanému nabídnout pomocnou ruku. Mnohé oběti sází na to, že agresora po čase útoky přestanou bavit, v drtivé většině případů se však jeho násilné chování jen více stupňuje a zhoršuje.
Nezapomeň si vytvořit důkazy o kyberšikanování, například si vyfoť obrazovku nebo si vytiskni výhrůžné e-maily. Dále můžeš dotyčného nahlásit v rozhraní sociální sítě nebo požádat o vymazání obsahu, který tě poškozuje. Zablokovat můžeš celou skupinu, stránku nebo telefonní číslo. Událost také nahlas patřičné autoritě, kterou může být škola, policie, krizové centrum, psycholog nebo Linka bezpečí. Právě poslední jmenovaná instituce zřizuje nonstop telefonní linku, kde se šikanovaný může anonymně poradit, co dělat. K dispozici je také chat nebo e-mail a pro rodiče je zřízena speciální rodičovská linka.
Podle mezinárodního výzkumu P&G z roku 2020 se s určitou formou šikany, tedy i s kyberšikanou, setká přes 40 % dětí. Regina Jandová, psycholožka a tisková mluvčí Linky bezpečí, k tomu dodává: „Z celkových více než 90 000 kontaktů jsme v uplynulém roce zaznamenali přes 2 000 kontaktů, které se dotýkaly tématu šikany. Šikana trápí mnoho dětí jak na základních, tak středních školách a vždy je důležité, aby byla adekvátně řešena a dítě nebylo na řešení tohoto problému samo. Pro případ, kdy se dítě stydí nebo bojí svěřit se svým problémem rodičům či učitelům, jsme tu právě my. Na krizové lince pomůžeme dítě nasměrovat k dalšímu řešení problému a poskytneme mu i podporu a psychickou pomoc.“
Zapoj se do pomoci obětem šikany
Až 1 z 5 teenagerů je šikanovaný a ti, kteří mají lupy, jsou mezi nimi dokonce dvakrát častěji. Proto se značka Head & Shoulders rozhodla spojit s Linkou bezpečí a zahájit společný boj proti šikaně osvětovou kampaní #FreeTheShoulders. A pomoci můžeš jednoduše i ty. Stačí, když během října zakoupíš své oblíbené produkty značky Head & Shoulders a 2,5 Kč poputují Lince bezpečí. Vybraná částka bude použita na provoz krizové linky na pomoc šikanovaným dětem a dále na financování preventivních programů do škol či sportovních klubů. Aby už žádné dítě nebylo na jakoukoli formu šikany samo.
* Data uvedená v článku byla získána v rámci mezinárodního výzkumu značky Procter & Gamble v roce 2020.
