Situaci ve Spojených státech amerických zhoršila v posledních měsících především droga tranq.
Američanka Tracy McCann několik týdnů s hrůzou sledovala, co se děje s jejím tělem. Modřiny, na které byla po injekční aplikaci fentanylu zvyklá, jí najednou začaly tvrdnout a černat. „Ráno jsem se budila a brečela jsem, protože mi odumíraly ruce,“ popsala devětatřicetiletá žena pro New York Times. Fentanyl, který si aplikovala, totiž obsahoval ještě xylazin, jenž vešel ve známost také jako zombie droga.
Doslova vám to sežere maso
Internet a sociální sítě pravidelně zaplavují nové a nové záběry z amerických měst, jejichž obsah je stále stejný. A stále znepokojující. Drogově závislí lidé na nich připomínají spíše oživlé mrtvoly, které se shrbené potácejí ulicemi, případně po aplikaci drogy hodiny leží nebo stojí ve strnulých pózách. Ještě děsivěji než médii sestříhaná videa pak mohou působit několikahodinové živé streamy přímo z městských kamerových záznamů.
K drogové krizi, která Spojené státy americké sužuje už od 90. let, v posledních měsících přispívá zejména takzvaná zombie droga neboli tranq. Před prudkým nárůstem této drogy už veřejnost dokonce varoval také Americký úřad pro kontrolu obchodu s drogami (DEA), nárůstem jejího užívání se zabývá i administrativa prezidenta Joea Bidena.
O co se vlastně jedná? Jde o xylazin, sedativum, které tlumí centrální nervový systém a většinou ho využívají veterináři. Z tohoto důvodu byl v 60. letech i vyvinut – pro veterinární použití, zejména na uklidnění koní a krav. Pro využití v humánní léčbě nemá povolení, společně s dalšími nelegálními látkami ale ovládá americký drogový trh.
V drogovém prostředí se tranq samostatně nepoužívá, často se míchá s už zmíněným fentanylem, případně heroinem nebo kokainem. Důvodem kombinování látek je nižší cena jednotlivých dávek a také silnější účinek, který navozují. Závažnější jsou ale i důsledky po jejich použití. V místě vpichu se tvoří hnijící rány, které zčernají a poté, co dotčená tkáň odumře, dochází k jejímu rozkladu. Kromě toho tranq vyvolává i omámení, které může trvat několik hodin. To činí uživatele*uživatelky této látky zranitelnější a mohou se snadněji stát cílem loupeže, případně znásilnění a násilí.
Těm, kteří takto nebezpečný koktejl užívají, může doslova odpadat kůže a maso. Neléčené rány mohou vést k amputacím. „Ten uspávací prostředek člověku doslova sežere maso. Je to sebedestrukce v té nevýraznější podobě,“ podělila se o své zkušenosti Tracy McCann, která si v roce 2009 vypěstovala závislost na lécích proti bolesti, které jí lékař předepsal po těžké autonehodě. Následoval heroin, k němuž ji přivedl její tehdejší přítel, postupně se Tracy během života na ulici dostala k levnějšímu fentanylu a jeho kombinaci s xylazinem.
Lékaře často mate fakt, že xylazin způsobuje zranění podobná chemickému popálení. Ta se navíc nemusí objevit pouze v místě vpichu injekční jehly, častým případem jsou hnisající rány na holeních a předloktí. To se stalo i Tracy McCann, které začaly vinou užívání tranq drogy odumírat ruce. Její předloktí ji svědila, pálila, a dokonce zapáchala.
Pomoci se jí nakonec dostalo na klinice Prevention Point Philadelphia, kde jí sestry odstraňovaly vředy, dávaly antibiotickou mast a učily vyměňovat obvazy. V té době Tracy vážila jen něco málo přes 40 kilogramů a nevypadalo to s ní vůbec dobře. „Pomyslela jsem si, že si buď musím dát smrtelnou dávku xylazinu, nebo vypadnout z Kensingtonu,“ sdělila žena, u které vyhrála druhá z možností. Dnes je už přes rok „čistá“, má svou původní váhu a také chodí na terapie. Drogovou minulost připomínají růžové a fialové jizvy na jejích rukou.
Z epicentra epidemie se droga šíří do všech států
Tracy měla obrovské štěstí, ke kterému přispělo i to, že se rozhodla opustit Filadelfii. Město v severovýchodní části Spojených států je totiž považované za hlavní ohnisko drogové závislosti. Konkrétně jde o čtvrť Kensington Avenue, která je největším otevřeným trhem s drogami na celém východním pobřeží. Lidé zde za bílého dne kouří crack, metamfetamin nebo si píchají heroin. Kulhají, klimbají, leží na zemi. Venku postávají dealeři a vykřikují názvy drog, které mají v nabídce. Pokud tě tato čtvrť, která kdysi pulzovala životem a dnes je postižena důsledky užívání drog a vysokou mírou bezdomovectví či krádeží, zajímá víc, přečti si náš článek, v němž jsme se jí věnovali.
Tranq se ve Filadelfii poprvé objevila v roce 2006, její užívání se ale rozšířilo až o více než deset let později. K větší distribuci této látky přispěla také pandemie covidu-19. Podle některých epidemiologů byly tehdy populární lahvičky, které si uživatelé mohli zakoupit i online cestou přímo do svých domovů. O negativní účinky se nezajímali, rozhodující mnohdy byla cena – zatímco sáček heroinu stál okolo deseti dolarů, tranq byla dvakrát levnější.
Problematické je i to, že řada uživatelů a uživatelek drog mnohdy ani neví, že fentanyl, který užívají, obsahuje nebezpečný xylazin. Podle nejnovějších údajů bylo na xylazin pozitivně testováno více než 90 procent vzorků drog ve Filadelfii.
Droga navíc už dávno není záležitostí jen Filadelfie. Úřad DEA zabavil směsi xylazinu a fentanylu ve 48 z 50 států. Téměř čtvrtina fentanylu, který úřady v roce 2022 zabavily, obsahovala xylazin.
Rostoucím užíváním kombinované drogy se zabývá i administrativa amerického prezidenta Joea Bidena. Spouštěčem pro Bílý dům byly alarmující statistiky z posledních tří let. Procento smrtelných předávkování, kde hrál zásadní roli xylazin, vzrostlo na celém území od ledna 2019 do června 2022 o závratných 276 procent. Podle loňské zprávy Úřadu pro kontrolu léčiv se počet úmrtí na předávkování xylazinem zvýšil od roku 2020 do roku 2021 na jihu o 1 127 procent, na západě o 750 procent a na středozápadě o 516 procent.
Úřad amerického prezidenta chce do dvou let přispět ke snížení počtu úmrtí souvisejících s xylazinem o 15 procent. Kromě toho si klade za cíl zjistit, jak zabránit tomu, aby se tato látka dostávala do nabídky drog. „Víme, že xylazin pochází od internetových prodejců ze zámoří, včetně těch v Číně, a ve Spojených státech se přimíchává do drog,“ uvedl ředitel Úřadu pro národní protidrogovou politiku Rahul Gupta letos v červenci. Podle něj se droga do země dostává také z Portorika a Mexika.
Kromě toho je podle Gupty třeba přijít na to, jak xylazin zařadit do seznamu zákonem regulovaných látek, ale zároveň zachovat jeho legální dodávky ve veterinární medicíně. Na celém programu se budou podílet různá federální ministerstva včetně resortu zdravotnictví a sociálních věcí a ministerstva vnitřní bezpečnosti. Cílem bude také poskytnout léčbu největšímu množství závislých osob. Ambiciózní cíle si vyžádají nemalé finanční prostředky, podle serveru NBC Biden na jaře požádal americký Kongres o příspěvek ve výši více než 46 miliard dolarů na národní programy boje proti drogám.
Opioidová krize začala v USA už v 90. letech
Drogová epidemie nabývá v poslední době ve Spojených státech neuvěřitelných rozměrů, není ale otázkou jen současnosti. První vlna opioidové krize začala už v 90. letech minulého století, kdy souvisela s rostoucím předepisováním opioidů. Druhá vlna v roce 2010 byla charakteristická zejména rychlým nárůstem úmrtí na předávkování heroinem.
Třetí vlna, kterou bylo možné sledovat od roku 2013, byla spojena hlavně s významným nárůstem úmrtí na předávkování syntetickými opioidy – hlavně těmi, které zahrnovaly nelegálně vyrobený fentanyl. Předávkování opiáty stálo mezi lety 1999 a 2019 život 450 tisíc amerických obyvatel.
◾ Za rok zemře na předávkování drogami více než 96 700 lidí.
◾ Opioidy se podílejí na 7 z 10 úmrtí na předávkování.
◾ Předávkování drogami zabilo od roku 1999 téměř milion lidí.
◾ Podle předběžných zpráv se počet úmrtí na předávkování drogami v Americe v roce 2020 zvýšil o 29,6 procenta.
◾ V lednu 2021 počet úmrtí v důsledku předávkování drogami převýšil počet vražd o 306,7 procenta.
◾ Opioidy každý den zabijí více než 136 Američanů a Američanek.
Podle amerikanistky Denisy Krásné je epidemie opioidů rozšířená nejen ve Spojených státech, ale i v sousední Kanadě. Samotný fentanyl (spolu s dalšími opioidy) podle ní přinesl významnou úmrtnost hlavně v etnických menšinách. „Mezi těmito skupinami se fentanyl stal významným problémem a má vysoký dopad například na komunity původních národů Ameriky. Ty jsou totiž náchylnější k závislostem z důvodu přenosu transgeneračního traumatu, způsobeného více než pětisetletou kolonizací,“ sdělila Krásná v rozhovoru pro Český rozhlas.
Náchylné k závislosti jsou ale i jiné skupiny obyvatel – často nízkopříjmové a marginalizované komunity. Velkým problémem je nedostatek přístupu ke zdravotní péči a rozdílná dostupnost vzdělávacích příležitostí, se kterou se tyto skupiny potýkají. V otázce závislosti ale často ukazatele jako věk, rasa, pohlaví nebo socioekonomický status nemusí vůbec hrát roli.
U fentanylu je problematická zejména jeho cenová a jednoduchá dostupnost a také to, že jde o látku, u které k účinnosti stačí extrémně malé množství. „Pak mohou pašeráci drog vyrobit velké množství dávek s relativně malým množstvím drogy. Tato potence jim pak umožňuje zvýšit své zisky, což z fentanylu dělá atraktivní možnost pro nelegální výrobu drog a vůbec jeho šíření,“ vysvětluje Krásná důvod, proč je fentanyl přitažlivý jak pro výrobce, tak pro uživatele.
Padělané léky, které napodobují třeba legitimní farmaceutické produkty, se často objevují jak na nelegálních internetových lékárnách, tak i na jiných neregulovaných zdrojích. Tím pádem je v dnešní době už poměrně jednoduché si drogu doslova objednat do své schránky.
Přestože Bidenova administrativa plánuje na boj s drogami vyčlenit obrovské množství peněz, boj s opioidovou krizí bude podle Krásné náročný, možná neřešitelný. „Obávám se, že je fentanyl natolik silný a návykový, že je v tuhle chvíli těžké to zastavit. Zvlášť když tu máme tranq, o kterém jsme mluvili, který teď řádí na východě USA. Jestli se rozšíří stejně jako fentanyl, tak bude těžké tento posun zastavit. Dokud se nezmění americký zdravotní systém, tak si myslím, že Amerika nemá šanci se s touto epidemií potýkat.“
