Beyoncé
Beyoncé se proti dvojitému metru vyjádřila v písni ***Flawless. Do textu přidala úryvek z manifestu feministky Chimamandy Ngozi Adichie We Should All Be Feminists: „Učíme dívky, že nemohou být sexuálními bytostmi tak, jako jsou chlapci.“
Amber Rose
Modelku, moderátorku a rapperku Amber Rose opakovaně redukovali na „něčí partnerku“ a stavěli do role „hypersexualizované přítelkyně“. Rose dříve chodila s Kanyem Westem a později se provdala za rappera Wize Khalifu. Oba ji následně slut shamovali.
West ji podle jejích slov opakovaně urážel – například vtipkoval, že se po jejich schůzce musí „třicetkrát osprchovat“. Khalifa pak v jedné ze svých písní hlásá: „Zamiloval jsem se do striptérky. Vtipné je, že jsem se ještě rychleji odmiloval.“
Rose zareagovala: „Přišel s tou písní, což mě opravdu ranilo. Já jsem ho milovala a dala mu krásného syna – aby mi řekl, že jsem jenom striptérka. Bolelo to.“ I proto se rozhodla uspořádat SlutWalk s cílem zvýšit povědomí o genderové nerovnosti a bojovat proti slut shamingu. Akce byla součástí neformálního hnutí organizovaných pochodů SlutWalk, které vznikly v Torontu v roce 2011 poté, co policista navrhl, že se ženy mohou chránit před sexuálním napadením jednoduše tím, že se nebudou „oblékat jako děvky“.
Amber Rose se od té doby otevřeně hlásí k feministickému a sex-positive aktivismu.
Psychologická zbraň
A proč je toto téma důležité?
Slut shaming má na lidi, kteří mu čelí, výrazný a bolestivý dopad. K jeho následkům patří deprese, problémy s náhledem na vlastní tělo, myšlenky na sebevraždu nebo sebenenávist. Podle Salam má dopad i na výsledky ve škole či v práci. Ve škole může vést ke zhoršeným studijním výsledkům, násilí či delikventnímu chování. V profesním životě může mít negativní dopad na produktivitu, kreativitu i celkové profesní chování.
Zostuzování navíc hraje roli i v kontextu sexualizovaného obtěžování a násilí.
Narativ, že jsou ženy zodpovědné za reakce mužů, a proto by se měly chovat či oblékat pouze předem stanoveným způsobem, vede k zahanbování obětí tohoto typu násilí. To může oběti umlčovat – poté se spíš s bolestivou zkušeností nikomu nesvěří, případně ji nenahlásí na policii. Otázky jako „co měla na sobě“ zbavují podle Kateřiny Pavéskové, jak napsala pro Pro Fair Play, útočníka zodpovědnosti a převádějí ji na ženu.
Podle profesorky z Kalifornské státní univerzity Shiry Tarrant, která se specializuje na genderovou a sexuální politiku, se tak jedná o psychologickou zbraň. U ženy označené za „děvku“ se chybně předpokládá, že je vždycky k dispozici. Že je její tělo veřejnosti dostupné a může si za to sama. Podle odbornice to může vést k porušování souhlasu či tělesné autonomie. „Zneviditelňuje to problém sexuálního napadení a svaluje to vinu na dívku nebo ženu,“ dodává.
Skutečná změna
Jak ve svém textu pro USA Today píše Jenna Ryu, neexistuje žádné rychlé řešení. Žádný snadno dostupný lék či magická pilulka, která by škodlivý slut shaming vymazala z povrchu zemského. Dobrým začátkem jsou podle ní ovšem otevřené rozhovory o sexu – „bez odsuzování, studu a obviňování“.
Otevřený přístup k sexualitě, který projevuje například Bella Thorne, je dobrou cestou – podle spisovatelky Leory Tanenbaum (autorka knihy I Am Not a Slut) totiž zprostředkovává zprávu: „Vlastním svou sexualitu, není na tom nic špatného a ty se s tím musíš vyrovnat.“
Skutečné společenské proměně se podle ní přiblížíme právě tím, že se o tomto tématu bude mluvit čím dál více a čím dál explicitněji – ať už mezi celebritami, nebo ne-celebritami.
