Znalost základní psychologie umí dělat divy a třeba ti i zajistit povýšení v práci. A nemusíš se učit žádné složité poučky a teorie, jen se vyhnout těmto větám.
Kate Mason pracovala celkem deset let v oblasti komunikace ve společnostech jako Google a YouTube, než se stala koučkou pro vedoucí pracovníky a v roce 2017 založila vlastní strategickou komunikační firmu Hedgehog + Fox. Pro server CNBC prozradila, že způsob, jakým komunikujeme, může být stejně důležitý jako samotná zpráva.
Při své práci jako koučka v oblasti komunikace si Mason všimla jevu, který nazývá „imposing syndrom“. Ten eviduje zejména u žen, které se podle ní příliš obávají, že by mohli někomu vadit nebo někoho „obtěžovat“ v práci, což často vede k tomu, že mlčí, upozaďují své nápady a minimalizují své úspěchy. „Tyto sebekritické návyky mají pak špatný vliv na jejich práci a postavení,“ říká.
Na základě toho radí, jak změnit komunikační vzorce. „Nechci do lidí rýpat. Jde spíš o laskavé uvědomění si problému. Pokud se s touto věcí potýkáte a překáží vám, možná byste to mohli zkusit změnit,“ dodává. Aby se člověk vyhnul „imposing syndromu“ a neustálému pocitu, že je na obtíž, měl by si odpustit tyto tři věty. Ty totiž vysílají dojem, že se zbytečně upozaďujete.
„Bude to jen minutka.“
Ačkoliv se touto větou snažíme ostatní uklidnit a vyjít jim vstříc, má většinou spíše opačný účinek. „Za prvé, vytvoříte u druhé osoby očekávání, že to bude velmi rychlé,“ poznamenala Mason. „Ale nic netrvá vteřinu.“ Poskytnutí nerealistického odhadu času může osobu, se kterou mluvíte, rozladit nebo zklamat.
„Navíc tato fráze také vyvolává dojem, že to, co chcete udělat nebo sdělit, je nepodstatné nebo nedůležité,“ říká Mason. „Lepší způsob, jak formulovat svou žádost, je: ‚Příští týden si na nás vyhradím hodinu. Opravdu bych chtěl probrat body A, B a C. Dejte mi vědět, jestli vám ten čas vyhovuje‘,“ radí Mason.
„Pokud ne, nevadí.“
Tato fráze se běžně používá k „zmírnění“ přímé žádosti, ale obvykle to není pravda. „Často při tom žádáme o naléhavou záležitost,“ upozorňuje expertka. „Je velmi vzácné, že někoho o něco požádáme a upřímně si myslíme, že je jedno, jestli to udělá.“
Touto větou automaticky dáte najevo, že má žádost vaše nízkou prioritu. „Když někdo tuto frázi uslyší, mentálně zařadí daný úkol níž na svém seznamu,“ podotýká Mason. Místo toho navrhuje upřesnit účel a časový rámec vaší žádosti. Například: „Byl*a bych vám vděčný*á, kdybyste mi své úpravy poslal*a ještě dnes odpoledne, protože finální verze má být hotová zítra.“ Mason také zjistila, že lidé jsou ochotnější vyhovět žádosti, pokud jim je sdělen důvod, proč o ni žádáte.
„Nejsem odborník, ale…“
Tato věta srazí vaši důvěryhodnost. Podle Mason, když začnete svou myšlenku takto, snižujete svou autoritu a vyjadřujete nejistotu „Okamžitě to snižuje váš status,“ vysvětluje.
„Lidé často minimalizují své úspěchy, když se cítí nesví,“ říká Mason. I když jsme nejmladší v místnosti nebo nejnovějším členem společnosti. „Ať už je ta nerovnováha jakákoli, jsme si jí velmi vědomi,“ dodává.
Uvědomovat si své místo v profesní hierarchii nemusí být nutně špatná věc, ale místo toho, abyste bagatelizovali svou hodnotu, doporučuje Mason přijmout jedinečné kvality, které přinášíte. „Nebyli jste přijati proto, že máte stejné odborné znalosti jako viceprezident nebo vedoucí pracovník s dlouholetou zkušeností,“ připomíná. „Byli jste přijati proto, že máte své vlastní odborné znalosti.“
„Jakmile si uvědomíte, že právě proto jste byli přijati, že právě to je hodnota, kterou můžete přinést, a že právě to od vás očekávají, zbavíte se velké části úzkosti související s hierarchií a postavením,“ shrnuje své zkušenosti.
