Test balených chlebů: Který stojí za to a proč vyhrál ten nejlevnější?

Albert

Albertovo pekařství: Pšeničnožitný chléb s kmínem

Až při detailním rozboru balení chleba z Albertova pekařství v klidu doma jsem zjistila, že prodávajícím je sice Albert, ale chléb dodává pekárenská firma Penam. No nevadí. Chuť tohoto chleba je poměrně neutrální. Přesně taková, jakou byste od baleného chleba očekávali. Je ovšem poměrně suchý. Rozumím, že se chleba většinou nejí „jen tak bez ničeho“, ale přece jenom by trocha té vláčnosti nikoho neurazila.

Vzhledem k příznivé ceně a gramáži ovšem dostává hodnocení 8.

Odkolek: Chléb s kmínem Šumava

Chléb značky Odkolek sice spadá pod společnost United Bakeries, tu ovšem od roku 2019 vlastní pekárenská skupina Penam. Odkolek ovšem najdete v několika obchodech, proto jsem se rozhodla jeden produkt od této značky do testování zařadit.

Šumava je tradiční český pšeničnožitný chléb. I ten od Odkolku je chuťově neutrální, podobný všem ostatním. Oproti druhému zakoupenému chlebu z Albertu je ovšem vláčnější, proto získává o bod více.

Lidl

Tastino: Šumava

Lidl nabízí pouze jeden chleba, který nese lidlovský symbol. Jedná se o značku Tastino. Opět je to chléb Šumava, tedy pšeničnožitný. Chuť se opět velmi podobá ostatním produktům, ovšem oproti mnohým z nich je tento o mnoho vláčnější. Potěší i poměr cena/výkon. Za 600 gramů člověk zaplatí pouze 23,60 koruny. Získává proto rovných 10 bodů. 

Tesco

Tesco: Chléb Šumava krájený

Tento „Tesco“ pšeničnožitný chléb nese označení „chléb s vláčnou střídkou a středně propečenou kůrkou“. Byť se může jednat o subjektivní hodnocení, oproti jiným chlebům mi příliš vláčný nepřišel. Na omak je sice jemný a měkký, ale po ochutnání zjistíte, že je poměrně suchý. Potěší ovšem větší množství bílkovin. Většina z testovaných produktů měla bílkovin na 100 gramů kolem 6,6, tento má 7,7 gramu.

I zde opět těší poměr cena/výkon. Za 600 gramů pouhých 24,25 koruny. Vzhledem k ceně dostává hodnocení 8, i přes onu suchost.

Penam: Zábrdovický chléb

Druhý zakoupený chléb z Tesca je samozvaná „legenda mezi chleby“ – chléb zábrdovický. Ani tentokrát nás produkt z pekárny Penamu nepotěšil. Chuťově je sice v podstatě k nerozeznání od těch ostatních, ovšem i tento nás zklamal svou strukturou. Je totiž poměrně suchý. Vzhledem k ceně, která byla v tomto případě vyšší, a hmotnosti (tedy o 100 gramů méně než v případě druhého chleba z Tesca) dostal hodnocení 6.

Billa

Pekařství Cais: Maďarský chléb

Billa nás zmátla. Vedle sebe prodává dva druhy chleba: maďarský a chalupářský. Na první pohled jsem v nich kromě názvu nezaznamenala rozdíl. V čem se liší, jsem zjistila až při podrobné evaluaci obalu – v ničem. Mají identické složení (pouze je uvedeno v jiném pořadí) i cenu. Není nad iluzi volby. Vybrala jsem tedy maďarský s tím, že se dá předpokládat, že druhý bude chutnat totožně.

Jedná se opět o žitnopšeničný chléb. V tomto případě jsme ovšem byli silně zklamáni. Billa opět potvrdila titul „jednoho z těch dražších obchodů“. Chléb o 500 gramech stál 45,68 koruny. A stálo to za to? Ne. Chléb je velmi suchý, jak by se řeklo doma u snídaně: „Jaksi neklouže do krku.“ Chuťově je sice neutrální, ovšem znovu bych si ho nekoupila. Po konzumaci jsem se musela napít vody, aby mě zbytky neškrábaly v krku.

Delmart

Chléb s žitným kvasem

Tento pšeničnožitný chleba byl asi nejměkčí ze všech testovaných. Jemný byl jak na dotek, tak při ochutnání. Chuťově byl opět poměrně nevýrazný, výrazně se od ostatních nelišil. Body ztratil kvůli své ceně a celkové gramáži. Za 400 gramů zaplatíte 49,90 koruny. Pro zajímavost, tento chléb měl také nejvyšší hodnoty makronutrientů ve všech kategoriích. Kalorie – 287 kcal, tuky – 1,5 gramu, sacharidy – 55 gramů, bílkoviny – 10 gramů, sůl – 1,7 gramu.

Známe krále mezi chleby

Na konci se sluší a patří říct – chuťově mezi testovanými chleby velký rozdíl nebyl. Pokud ovšem zvažujete, kde chléb vybírat, z našeho testování dopadl nejlépe ten od značky Tastino, který dostal 10 bodů. Splňoval totiž nejdůležitější požadavky: byl levný, bylo ho hodně a byl poměrně vláčný. Pokud ovšem zrovna zavítáte do jiného obchodu, zase tolik se nestane.

Finálním kritériem pak už může být snad jen výrobce. Dost možná by se totiž našli tací, kteří nebudou chtít podporovat například pekárenský gigant PENAM, a. s., který spadá pod koncern Agrofert – o tom svědčí třeba článek s názvem „Chcete (ne)mít Babiše na svátečním stole? Tady je přehled jeho značek v potravinářství“. 

Proč? Za rozhodnutím některých lidí možná mohou stát politické motivace, ovšem jiným může jít zkrátka o princip.

Za současný stav drahých potravin totiž podle ekonomů a ekonomek, jak uvedla Česká televize, nemohou pouze ceny energií a vstupních surovin, ale i skutečnost, že českému trhu některé subjekty dominují – díky tomu mohou určovat ceny. A právě na trhu s pečivem má významné postavení Agrofert ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO).

Aktuálně mu totiž patří nejen známý Penam, ale i pekárny United Bakeries, které do roku 2019 Penamu konkurovaly. Jak pro Českou televizi vysvětlil agrární analytik a novinář Petr Havel, takový krok negativně dopadá na spotřebitele – když je totiž na trhu výrobců více, vzájemně se mohou kontrolovat. Agrofert ovšem ovládá třetinu českého trhu s pečivem.

Jak je ovšem z testu vidno, vyhnout se produktům, které Penamu patří, může být poměrně náročný úkol. Zda ho chcete podstupovat, je už na vás.