Rozhodli jsme se otestovat levné balené chleby. Čím nás potěšil ten nejlacinější a který nás škrábal v krku?
„A co test chlebů?“ zeptal se mě šéfredaktor, když jsem mu přednesla, že bych chtěla otestovat nějaké potraviny. O nápadu jsem chvíli přemýšlela. Jak by se daly srovnávat chleby? Všechny přece chutnají stejně.
Možná to je právě ono. Něčím se přece lišit musí. Aby se ovšem testování dalo provést a nějakým způsobem metodicky ukotvit, musela jsem si nastavit kritéria.
Jak jsme hodnotili
Rozhodnutí padlo na chleby zcela běžné: balené, krájené, pšeničnožitné. A vybírali jsme ty nejlevnější. Navštívili jsme všechny obchody – Albert, Lidl, Billu, Penny Market, Tesco, Kaufland, a dokonce i Delmart. Vždy jsem se snažila najít „domácí“ značku (tedy v Lidlu tu, kterou najdete pouze v Lidlu). Pokud obchod nabízel značek více, vzala jsem i další. A protože už jsem některé značky jako Penam nakoupila jinde, nakonec jsem nevybrala žádný produkt v Penny Marketu ani v Kauflandu.
Hodnotit budu chuť, vláčnost, cenu a gramáž. Podobně jako u testu hotovek jsem produkty i nyní hodnotila na škále od jedničky do desítky, kdy desítka je nejlepší (na poměry balených chlebů, nutno podotknout).
Nakonec jsem tedy stála před otázkou – čím se balené chleby liší? A který bych si koupila znovu?
Co se dozvíš po odemknutí?
- Který chleba nás nepříjemně škrábal v krku.
- Proč nás potěšil nejlevnější chléb.
- Čím nás zaujal dražší chléb z Delmartu.
- Chlebová pšeničnožitná klasika nemívá moc výraznou chuť. Která byla nejvláčnější?
- Kde nakupovat, pokud nechceš podporovat Penam.
