- produkty a služby určené pro osoby starší 18 let
- sex, nahotu a jiný nevhodný obsah
- násilí, krev nebo obsah nevhodný pro citlivé povahy
Mladí Češi mají dlouhodobě nejbohatší zkušenost s návykovými látkami v Evropě.
Za posledních deset let se počet lidí užívajících drogy v České republice zvýšil cca o čtvrtinu. Přibližně 34 tisíc Čechů nad 15 let užívá pervitin a až 1,5 milionu lidí má problém s psychoaktivním užíváním léků.
„Dnešní doba, alespoň mně se to tak zdá, přináší úplně nové dimenze tlaku na mladé lidi. Podívejme se, co se děje v oblasti přijímaček na střední školy. Co vše se děje ve světě a kolik nejistot přinesly poslední roky. Mladí lidé jsou díky globalizovanému světu a extrémně rychlému šíření velkého množství informací s tímto vším v permanentním kontaktu. To vše má vliv na téma, o kterém se bavíme,“ říká terapeut, adiktolog a ředitel organizace Progressive Vojtěch Janouškovec.
Závislost vzniká už v dětství
S drogami lidé začínají už v dětském věku, často ještě na základní škole. Dominik Ivanys, kterému je dnes 50 let, se s nimi poprvé setkal už jako čtyřleté dítě. „Na půdě starého mlýna jsem našel schovanou tabletu, která měla fialovou barvu a zlehka připomínala lentilku. Někde uvnitř jsem tušil, že to lentilka není a že je to něco vzácného, schovaného přede všemi. To mě přimělo strčit si ji do pusy. Byl to nitroglycerin určený ke stimulaci srdečního svalu babičky,“ začíná vyprávění svého životního příběhu.
Jeho další setkání s drogami proběhlo na prvním stupni základní školy. V páté třídě se spolužákem poprvé ochutnali alkohol. Ten jim však zanedlouho přestal stačit, a navíc byl drahý. V sedmé třídě tak začali alkohol kombinovat s léky, které našli doma v lékárničkách. „První tvrdou drogu jsem požil tuším v prváku na gymnáziu a pak to šlo všechno strašně rychle. Od tripu k perníku, od perníku k brownu, od brownu k heroinu a nejlépe v kombinaci,“ pokračuje ve vyprávění. (Pozn.: Brown je opiát na bázi kodeinu, v současnosti je nahrazovaný heroinem.)
„Život na drogách se stal všedním. To, že je to tak trochu utopie, jsem si uvědomil až ve chvíli, kdy se rozpadla naše komunita a přísun látek se pozastavil.“
Dominik Ivanys
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Proč mladí berou drogy?
„V té nejobecnější rovině lze konstatovat – protože jsme tak stvořeni. Jsme z přirozenosti a z podstaty vývoje naprogramováni, abychom vyhledávali příjemné pocity, potěšení, úlevu a naopak se vyhýbali nepříjemnému, nepohodlí a bolesti. Lidé rádi experimentují, hledají nové zážitky,“ vysvětluje Vojtěch Janouškovec.
Někteří lidé zůstanou u experimentů, jiní u občasné konzumace. Další však začnou vyhledávat účinky drogy opakovaně. Důvodem je, že stejné účinky, které jim dá droga, nejsou schopni získat jinou cestou. Například úlevu od složitých životních problémů, klid, pocit bezpečí, sebevědomí nebo příval energie.
Pocity euforie a nevyčerpatelné energie přináší například pervitin, jedna z nejčastěji zneužívaných injekčních drog v Česku. „Důvodem, proč je pervitin pro Čechy tak lákavý, je určitě dostupnost a to, že jsme v České republice z pohledu produkce soběstační,“ říká Vojtěch Janouškovec. Jen v roce 2022 bylo na území ČR odhaleno 202 varen pervitinu, z nichž převládaly malé domácí laboratoře.
Nejde však jen o tvrdé drogy. Vojtěch Janouškovec říká, že nejvíce ekonomických i zdravotních dopadů v České republice mají tzv. legální návykové látky (např. alkohol a tabákové výrobky), na které by se podle něj mělo upírat více pozornosti. Velkým problémem je také zneužívání léků.
Všechny tyto látky, ač jim slovo „legální“ může dodávat jakýsi dojem bezpečnosti, představují určitou zkratku – k úlevě či řešení osobních problémů. „Doba je rychlejší. Žijeme v době zkratek. Jsme zvyklí na rychlé uspokojení. Chceme věci hned, rychle a nejlépe bezbolestně. Chceme rychle vlastnit, rychle umět, rychle se dozvědět, rychle se zabavit. Na nic nemáme čas. Nechceme odkládat uspokojení. A nechceme trpět, nejlépe ani minutu,“ říká Vojtěch Janouškovec.
Na to poukazuje preventivní protidrogová kampaň Zkratky, za kterou stojí Česká asociace pojišťoven a Policie České republiky. V rámci kampaně vychází dokumentární cyklus Česko na drogách režiséra Ivo Bystřičana, který v šesti patnáctiminutových epizodách odkrývá realitu drog a zkoumá problematiku závislostí z odborného pohledu. Mluví se tam o nelegálních, ale právě i legálních drogách, jako jsou cigarety, alkohol a léky na předpis. V cyklu Česko na drogách se dozvíš především fakta ohledně drog a závislostí. Více fantaskní pohled na problematiku pak nabízí seriál Adikts, který je taktéž součástí kampaně a ve vedlejší roli tam kromě jiných uvidíš i Dominika. Oba seriály můžeš sledovat na webu České televize.
„Drogy mohou někomu pomoct ulevit si od těžkého prožívání, ulevit si od bolesti, mohou být zkratkou k novým či příjemným zážitkům, zkratkou k vyšší výkonnosti, nebo naopak k pocitu vnitřního klidu. Drogami člověk často získává to, co lze získat i bez nich. Pocit uspokojení, klidu, bezpečí, zážitku a podobně,“ říká Vojtěch Janouškovec.
„To, že jsou zkratky lákavé, ale ne vždy fungují, platí i pro politiku v oblasti závislostí. Lidé by si přáli svět bez drog, ale to není reálné. Služby zaměřené na práci s uživateli drog proto nebývají oblíbené, někdy jsou dokonce považovány za zdroj problému. Naše kontaktní centrum dostalo před rokem výpověď z nájmu s tím, že se vyřeší situace v městské části. A co myslíte, zafungovala tato zkratka?
Nicméně když se vrátím ke kampani Zkratky, myslím, že s jejím příchodem se zaměření na tato témata zvýšilo. A je to dobře. Považuji tato témata za velmi důležitá, a jak je tomu i nyní, budí kontroverzi. Možná i proto, že ve veřejném prostoru tomu nebylo dlouho věnováno dostatek pozornosti, díky které by se rozvinula nějaká klidnější a smírnější diskuse,“ uzavírá téma.
Jak z toho ven?
Klíčová je především drogová prevence, aby se lidé k závislosti vůbec nedostali. Jak ji účinně aplikovat, vysvětluje Vojtěch Janouškovec. „O tématu je s mladistvými třeba opakovaně komunikovat, diskutovat, ptát se, ne pouze sdělovat. Obrovský vliv na chování mladistvého má samozřejmě rodina. Právě v tomto prostředí se již jako děti s tématem seznamujeme, vidíme ty vzorce – jak, kdy a jak často se návykové látky užívají. Preventivní program může mnohé zachytit, může podpořit nějaký pozitivní vývoj. Ale o problematice návykových látek je třeba začít hovořit již s malými dětmi. Samozřejmě přiměřeně věku.“
Úskalí závislosti je v tom, že ji člověk často nerozpozná. Jedním z jejích projevů je ztráta náhledu na situaci, proto je velmi důležité být k sobě upřímný a přiznat si varovné signály, mezi které patří například abstinenční příznaky. Vojtěch Janouškovec radí zkusit látku na nějaký čas zcela vysadit a pozorovat své reakce. Další možností je vyplnit si sebehodnoticí dotazník, který může s vyhodnocením situace pomoci.
Druhá věc je, že moment uvědomění si závislosti nemusí být momentem, kdy se člověk rozhodne pro léčbu. Toto rozhodnutí navíc není vždy konečné, spousta lidí se k drogám opakovaně vrací a začíná léčbu znovu a znovu.
Ten první a zároveň nejtěžší krok, tedy začít svou situaci řešit, mohou závislí lidé učinit s pomocí neziskové organizace Progressive, která nabízí adiktologické poradenství, krizovou intervenci, výměnu injekcí, základní zdravotní ošetření, testuje závislé na nemoci, pomáhá jim najít práci a v neposlední řadě je propojuje s dalšími zdravotními a sociálními zařízeními.
Součástí organizace je také Dominik Ivanys, který zde působí jako peer pracovník podniku Comeback shop Progressive a společně se sociálním pracovníkem tréninkově zaměstnává lidi s drogovou zkušeností.
„Moje doporučení mladým, plynoucí z vlastní zkušenosti, je asi toto:
- Pokud experimentuješ, buď připravený. Najdi si dostatek informací o látce samotné, vytvoř si bezpečný prostor, a hlavně nebuď sám.
- Pokud se již vezeš na vlně a máš pocit, že je život prázdný nebo nesnesitelný, je to normální. Patří to k tomu a existuje dostatek služeb, kde na tebe čekají. A (opět) nebuď sám.
- Pokud si ale myslíš, že máš všechno pod kontrolou, potíže ve tvém životě souvisí s drogami jen okrajově a za závislého se ani nepovažuješ, věř, že jsi na nejlepší cestě se jím stát. Pokud již závislý nejsi. Ale i to má řešení. Jen trochu chtít.“
Dominik Ivanys
Podobné příběhy jako Dominik zažívají v Česku tisíce dalších lidí, ne všechny však končí takto šťastně. Úplné zbavení se závislosti je běh na dlouhou trať se spoustou překážek. Za jejím vznikem často stojí silná životní traumata a těžké situace. Každé malé připomenutí těchto problémů může člověka podstupujícího léčbu vrátit zpět na startovní čáru. Abstinence tak není vždy tím jediným a nejdůležitějším cílem. „Sledujeme i to, zda má ten člověk kde bydlet, stará se o svůj zdravotní stav, má přístup k psychiatrické péči. Motivujeme ho k tomu, aby se jeho kvalita života zlepšila. To, že na konci této cesty může být i abstinence, je věc druhá,“ uzavírá Vojtěch Janouškovec.
