Danielovi je 26 let a pracuje jako traktorista. „Na poli jsem potkal medvěda, v hlavní sezóně se dá vydělat i 90 tisíc“

Teď na jaře a v létě je nejvíc práce, takže jsou i solidní výplaty. Každá firma to má nastavené jinak, ale vím, že traktoristé si nemohou stěžovat na nízký plat. Když je nejvíce práce, měsíčně to může být i od 2 500 do 3 500 eur (zhruba od 65 do 90 tisíc korun, pozn. red.). Během zimy to odhaduji na přibližně 1 700 až 2 000 eur (40 až 50 tisíc korun).

Co potřebuje člověk k tomu, aby mohl být traktoristou? 

Stačí jen řidičský průkaz skupiny T, který si dnes můžeš zařídit už jako sedmnáctiletý. A co dál? Zejména chuť do této práce. Protože hlavní otázka zní, jestli tě to bude bavit.

Je to sezónní práce? Co se dělá během zimy, když jsou mrazy? 

Sezóna začíná 15. února, od tohoto data můžeme hnojit půdu a vyvážet materiál. Potom se mohou provádět postupně i jiné činnosti, například žně. Sezóna končí 15. listopadu, ale někdy se dá zařídit i výjimka na resortu životního prostředí. Potom se například vozí řepa, většinu oprav a údržby si provádíme samostatně v dílně, takže jde o celoroční práci. U mě hraje velkou roli i to, jak moc jsou zaměstnanci mé firmy ochotni pracovat.

Jsou lidé ohleduplní k traktoristům na běžné silnici? 

Právě to vnímám na sobě i svých zaměstnancích, že Slováci rozhodně nejsou ohleduplní k traktoristům. Nepustí je, nechovají se k nim na silnici tak, jak by měli. I to může být pro traktoristy velmi nepříjemná část práce.

Kolik hodin denně pracujete? 

Přibližně tak 10 až 12 hodin. Jsme nastavení tak, že raději jsme v práci než někde na ubytovně. Situace je jiná v momentě, kdy jsme blíže u firemní základny, tehdy pracujeme méně a chceme být i doma.

Má mladá generace zájem o práci traktoristy? 

Neřekl bych. Jezdíme totiž do mnoha agropodniků a povětšinou se setkávám zejména se staršími lidmi. Čest pár výjimkám. U nás ve firmě máme jinou situaci. Jen jeden zaměstnanec je starší 40 let a jinak je všem kolem třicítky. Nevím, jestli je to i tím, že tvořím obsah na sociální sítě, ale přišli, zaučili jsme je a jsou šikovní.

Co nejdivnějšího jsi ve své práci zažil? 

Možná to není zajímavé, ale z mého pohledu je nejzvláštnější to, že jsem se z obyčejného traktoristy posunul na ředitele, který stále jezdí s traktorem, a zároveň mám pod sebou tým lidí, který musím řídit. To je podle mě docela zvláštní.

Neměl jsi někdy v noci na velkém poli strach či divný pocit? 

Když pracujeme v noci, nemám strach, ale divné pocity určitě mívám často. (smích) Mám v traktoru tablet, pouštím si tam filmy včetně hororů. Když ale dokoukáš horor a následně vyjdeš ven z traktoru, míváš blbý pocit, že tě někdo pozoruje. To dokáže být nepříjemné. Co se týká zvířat, už jsem se setkal i s medvědem. Ten ale utíkal pryč, medvědi se bojí, protože traktor je velký a hlasitě hučí. Stejné je to s jinou zvěří, která je plachá a stále není zvyklá na to, že v noci může být na poli takový hluk a světlo.

Co je na práci traktoristy nejlepší? 

Asi to, že se často přesouváme po Slovensku a člověk toho hodně vidí. Mám rád i noční přesuny po Slovensku, když jedeme pomalu, na cestách je tehdy málo aut.

Je v tomto odvětví dostatek pracovní síly? 

Nemyslím si. Dokazuje to i fakt, že stále více pracovníků do agroprůmyslu přichází ze zahraničí. Máme Rumuny i Ukrajince. Zájem o tu práci by byl větší, kdyby to bylo lépe dotované. Starší lidé jsou zvyklí žít skromněji, proto budou pracovat i za takové peníze, které jsou v agroprůmyslu teď. Problémem je, že mladá generace za takovou částku často dělat odmítá. Vše záleží na státu a dotacích.

Proč ses rozhodl začít tvořit videa a stories na sociální sítě? 

Bylo to asi před rokem a půl. Způsobil to těžký rozchod. (smích) V práci jsem se potom mírně nudil, neměl jsem si s kým psát, tak jsem začal nahrávat videjka. Nějakým způsobem se to uchytilo. Lidi to zaujalo, což je vidět i na počtu sledujících, což mě opravdu těší. Mnozí mi píší, že je moje tvorba baví. Ale jsou i tací, kteří na to nadávají.

Jaké jsou k tomu ohlasy? 

Více je těch pozitivních, ale najdou se i negativní. Ti, kteří mi nadávají, nechápou, že si dělám legraci a nemyslím všechno vážně. Co mě překvapuje, je zájem lidí. Sledují mé stories, na základě čehož vědí, kde se nacházím a kam se přesouvám. Stává se mi, že mě potom fotí a posílají mi fotky, že mě viděli na silnici, případně se na benzínce se mnou chtějí vyfotit. A haterům, kteří mě nemají rádi, ironicky vzkazuji, ať se jim daří a ať se mají dobře. (smích)

Co je cílem tvého profilu? 

Hlavně chci zabavit lidi odvázanou srandou. Zároveň však chci lidem přiblížit práci na poli v zemědělství. Dnešní děti vyrůstají v tom, že potraviny a jiné věci rostou na regálech. Cílem je tedy přiblížit a informovat veřejnost o tom, co a jak se dělá na poli. Na YouTube určitě uvidí bližší informace ve slušném podání, na Instagramu je to odvázanější.