Petr řeší problém s ubytováním na velkých akcích, jako jsou závody formule 1, MotoGP nebo Oktoberfest. Jak tahle myšlenka vznikla, co všechno to zahrnuje a kam by se v budoucnu chtěl dál ubírat?
Jmenuje se Petr Bouchal a cit pro podnikání v sobě prý budoval odjakživa. Jeho nezdolný obchodní duch a touha po seberealizaci ho v roce 2017 přivedly k vizi rozjet projekt GPtents, který je na české poměry dost unikátní. Čím?
Z počátečního kapitálu 10 tisíc korun se do roka stal obrat v řádech milionů. Od té doby finanční prostředky průběžně využívá jako investice do vývoje podnikání. Zážitek z akcí formule 1 chce posouvat na co nejvyšší úroveň a o své zákazníky touží pečovat v podobě kompletního servisu. O tom i o dalších věcech jsme spolu teď měli šanci pohovořit.
V čem spočívá tvoje podnikání a odkud se nápad rozjet GPtents vlastně vzal?
V podstatě se jedná o mobilní hotel. Řeší problém s ubytováním v malých městech během velkých akcí. To je často případ formule 1. Třeba nadcházející víkend přijede do Rakouska, do desetitisícového Spielbergu, až 120 tisíc návštěvníků, a to během jednoho víkendu. Všechny hotely jsou tam totálně vyprodané. Odtud se vlastně vzala celá myšlenka, že část lidí ubytujeme my. Náš hotel typicky zahrnuje stan s pěnovou matrací, přikrývkou, čisté záchody, horké sprchy a skvělé snídaně.
Kdy jste začali projekt realizovat a jak to na začátku probíhalo?
Když jsme to dělali úplně poprvé před sedmi lety, byl to čistý punk. 14 dnů před závodem v Rakousku jsem spustil jednoduché webovky na WordPressu, zapnul reklamu na Googlu a prodal 40 stanů. Až potom jsme nakoupili 40 stanů a matrace si vypůjčili z vysoké školy. Následně jsem si pronajal dodávku a tři dny před začátkem akce vyrazil všech 40 stanů postavit.
Samozřejmě nás hned na hranicích chytili policajti, že jsme přetížení. Takže jsme museli polovinu věcí vyložit. Na Red Bull Ring jsem dojel o půlnoci, vyházel první polovinu nákladu, otočil se a vyrazil zpátky pro tu druhou na hranice. Za první akci jsme od hostů dostali hodnocení 8,5/10, i když to bylo někde úplně jinde, než kde jsou GPtents dnes. Neměli jsme snídaně, horké sprchy ani splachovací záchody. A tomu samozřejmě odpovídala tehdy i cena. Dnes nás převáží 16 kamionů a je to celé úplně jinde.
Spolupracuješ i s organizátory samotných závodů? Neuvažovali jste třeba nad prodejem ubytování v kombinaci s lístky?
Záleží vždycky na daném okruhu. V Rakousku je skvělá organizace, pravidelně spolu v průběhu roku komunikujeme a vzájemně si pomáháme. Pak je tu ale Belgie, kde je to trochu na ostří nože. Tam totiž organizátoři začali dělat to samé, co děláme my. No a v Itálii v Imole jsme letos byli poprvé a tam jsou z nás nadšení.
Vstupenky jsme každopádně chtěli prodávat jako balíčky, ale není o to moc zájem. Někdo je totiž dostane zadarmo, někdo zase chce jen speciální vstupenky. Takže nápad jsme nakonec opustili.
Jaké závody jste navštívili, jaké plánujete navštívit a jak vůbec vybíráte ta místa?
Před sedmi lety jsme byli jen v Rakousku. To byl takový nultý ročník, kdy jsme nápad testovali. O rok později jsme do toho ale šlápli a měli jsme 16 akcí v šesti zemích. Často to byl pokus–omyl. I když nám čísla vyprodanosti ubytovacích kapacit naznačovala jednu věc, realita a nálada lidí pak byla jiná. Třeba ve Španělsku lidé spát ve stanech nechtěli a byly z toho problémy.
Letošní Imolu jsme vlastně otevřeli čistě na základě obrovské poptávky. Lidé nám posílali e-maily, že nás tam chtějí, že se nemají kde ubytovat. My hodně řešíme zpětnou vazbu. Máme 30 tisíc zákazníků, kteří s námi byli za těch sedm let na spoustě míst. S nimi se snažíme stále komunikovat, brát si od nich tipy či nápady, co můžeme ještě vylepšovat a tak dál.
Můžeš nějak ve zkratce popsat, co všechno zahrnuje příprava takového závodního víkendu? Jak dlouho to trvá?
Teď je tady za mnou prázdná louka. Za dva týdny (rozhovor se konal dva týdny před Velkou cenou Rakouska, pozn. redakce) na té louce budou bydlet zhruba dva tisíce lidí a my tu pro ně připravíme vlastně úplně všechno.
Postavíme tady hotel. Reálně je to kemp, ale my tomu říkáme hotel, protože se snažíme poskytovat také služby. Během 14 dnů vše postavíme. Pak tu lidé stráví čtyři dny a následně vše zase celé zbouráme a uklidíme tak, aby byla louka jako nová. Je důležité, aby na té louce nic nezůstalo. Máme zhruba 50 brigádníků, které vyšleme, aby všechno uklidili.
Pokud bychom po sobě nechali nepořádek, tak nás sem samozřejmě nebudou zvát, obzvlášť tady v Rakousku, kde jsou farmáři velmi pečliví, mají nádherné pozemky a tráva je pro ně posvátná.
Celé to tedy trvá tři týdny. Když do toho ale zahrneme i zařizování, tak jedna akce vlastně zabere měsíc. Důležitá je každopádně logistika, komunikace s farmáři a hlavně online marketing. Kdybychom neměli dobrý marketing a nebyli na prvních pozicích na Googlu, tak kapacity vlastně vůbec takhle nenaplníme.
Kdy je pro potenciální zákazníky nejlepší začít řešit ubytování na závodní víkend?
Záleží. Ale zpravidla je to hned, když si koupí vstupenku. Kapacity jsou často rychle vyprodané. V Rakousku se vstupenky na další ročník prodávají skoro rok před závodem a my jsme už po týdnu prodeje vybookovaní ze 60 procent. Ubytování se dá sehnat i půl roku dopředu, ale třeba čtyři měsíce před závodem už je většinou všechno plné.
Cena ubytování v GPtents vyjde pro dva lidi na pět nocí na 1490 eur, což je v přepočtu zhruba 37 tisíc korun. Jak si tato cena stojí oproti konkurenci a jaká je na ni odezva?
Když to člověk porovná s konkurencí v období závodního víkendu třeba na Booking.com, tak jsme nejlevnější. Člověk, který na víkend vyrazí karavanem, zaplatí podobnou cenu, ale nemá u toho komfort a servis, jaký nabízíme my.
Občas se stane, že třeba přijede 60letý člověk, kterému ubytování koupila manželka, protože se pořádně nepodívala, co znamená stanový hotel. A zákazník tak najednou spí poprvé ve stanu. Co se zákazníků týče, tak máme zhruba tři procenta nespokojených. Ale 97 procent je nadšených.
Ty sám jsi předpokládám fanouškem F1. Byla třeba i tohle motivace k založení GPtents?
Tak to úplně není. Mě spíš baví všechno okolo té formule. Ten kolotoč. To, jak to celé funguje, jak se vyvíjí technologie. Mně je pak už jedno, kdo vyhraje. Vlastně se na závody ani podívat nejdu, protože jsem rád, že si odpočinu. Máme prázdný areál, tak si s team leadery sedneme, dáme si kafe, pokecáme. Později se podíváme na pětiminutový sestřih, kdo vyhrál.
Tak to je skvělý! Tím pádem se asi nemá smysl ptát, komu fandíš?
Nemá, nemá. Fandím celému tomu kolotoči.
Jaká byla vůbec tvá první zkušenost s formulí?
To bylo v 18 letech, kdy jsme jako středoškolský tým vyhráli nejdřív mistrovství Moravy a pak i republiky v soutěži F1 in Schools (jedná se o mezinárodní soutěž pro školní děti, které mají vyrobit miniaturní auto, pozn. redakce). Poté jsme odjeli na finále do Singapuru. Tam jsem poprvé přičichl k těm velkým věcem, na hotelu jsem byl s Hamiltonem, viděli jsme všechny behind-the-scenes i to množství lidí, které závody sleduje. Byl to pro mě neskutečný zážitek. Svým způsobem mi to otevřelo oči.
A jak hodnotíš současnou éru F1, dejme tomu od roku 2022 dodnes?
Hodně se toho změnilo. Třeba z marketingového a zážitkového hlediska, kdy mají v současnosti všichni k dispozici oficiální appku, kde můžou sledovat každého závodníka, přepínat si na závodech kamery podle libosti a podobně. Něco takového tu třeba před deseti lety vůbec nebylo.
Tím se proměnila i cílovka formulí. Místo těch 60letých pánů je najednou sledují 20letí kluci. Typicky takhle máme třeba skupiny kluků z Holandska, studentů z vysoké, kteří se prostě seberou a vyrazí si užít víkend F1 na okruh. Je to taková jejich dovolená, šetří na to celý rok a v tom lepším případě si z toho i něco pamatují.
Souhlasíš s názorem, že popularitu tohohle sportu velmi ovlivnil dokument od Netflixu Drive to Survive? Viděl jsi ho?
Jo. Jen zájem v Americe se díky tomuhle dokumentu zvedl třeba o 300 procent. Vystřelilo ale všechno, sledovanost závodů, socky, prostě všechno. I díky tomu se vlastně těším, co se stane s Moto GP (Mistrovství světa silničních motocyklů, pozn. red.), protože vysílací práva na ně teď pořídilo Liberty Media, které vlastní právě vysílací práva na F1. Je dost možné, že tento sport tedy nyní zažije něco podobného, co před lety F1.
Myslíš, že popularita formulí v budoucích letech ještě poroste, respektive že potenciál pro byznys bude větší a větší?
Ne. Myslím si, že momentálně už jsme za vrcholem. Teď to spíš trochu padá a bude se to muset někde ustálit. Krátce po covidu byly vlastně všechny okruhy vyprodané. Teď vidíme, že už tomu tak není. Zase se to vrací do normálu.
Co formule 1 v Česku? Pojede se tu podle tebe někdy Velká cena, byl by na to okruh v Brně vůbec dostačující?
(smích) To je taková populistická otázka, zavést závody formule 1 v Česku. No hele, vůbec tomu nevěřím. Zatím tu na to nesplňujeme parametry, musel by se tu najít obrovský sponzor, ten okruh v Brně na to není dělaný, takže dalších deset let to podle mě není reálné. Navíc tam je obří tlačenka z celého světa, dostat se do toho kalendáře chce teď každý.
Osobně bych byl radši, kdyby se do Brna vrátilo Moto GP. Zaprvé ho mám jako sport radši, je to kontaktnější, a zadruhé to tady má tradici. Okruh podmínky na Moto GP již splňuje, stačí udělat nový asfalt. Kdyby se tam motorky vrátily, tak je to krásný.
Napadá tě třeba, jak GPtents v budoucnu posunout dál?
Naše vize je řešit problém s ubytováním v malých městech, respektive tam, kde není dost místa a najednou tam přijede spousta lidí. Teď jsme akorát začali čerstvě řešit příští olympiádu v Itálii – že bychom tam postavili mobilní hotel při zimních hrách. Ale zatím jsem na spoustu věcí sám, takže se z toho nechci zbláznit. Spíš to rozšiřovat a posouvat postupně.
Dřív tu byly i plány expandovat mimo Evropu, ale opět, v jednom člověku se něco takového řídí dost těžko, takže zatím to není na obzoru. Poptávky už ale přišly z Austrálie nebo třeba z texaského Austinu.
Nicméně co se naopak blíží, je vydání našeho vlastního průvodce. Někdy na podzim bychom chtěli vydat appku, která bude sloužit hostům jako takový informační guide, a to nejen o F1, ale i třeba o zajímavostech v okolí a tak podobně.
To zní skvěle, tak držím palce a díky.
