Člověk, který svými názory, představami a myšlenkami předběhl dobu.
Aldous Leonard Huxley se narodil 22. listopadu 1894 v anglickém městě Surrey do rodiny intelektuální elity. Oba rodiče patřili mezi vyšší společenskou vrstvu. Huxleyho dědeček byl významný biolog, který se podílel na teorii evoluce. Z matčiny strany se naopak jednalo o známé spisovatele a básníky. Většinu svého života prožil ve Spojených státech, kam se přestěhoval v 30. letech. Věnoval se zejména studiem společnosti v politicko sociálním kontextu, který promítal do svých nadčasových knih. Překrásný nový svět, Ostrov nebo Brány vnímání, to je jen malý výběr těch nejznámějších, které jsou i přes svůj „pokročilý věk“ stále vyhledávané a čtené. Dnešním světem je považován za vůdce moderního myšlení a intelektuála vysokého významu. Do širšího povědomí se dostal i díky občasnému experimentování s psychedelickými drogami (meskalin, LSD).
První etapa
Otec Leonard Huxley a matka Julia Arnoldová pocházeli z významných anglických rodů, z nichž vzešlo mnoho osobností. Nepochybně i tato skutečnost měla vliv na jeho budoucí vývoj a pozdější nazírání na svět. Už jako malý vykazoval odlišné zájmy a vlastnosti, zejména vyšší ostražitost, inteligenci a nadřazenost. Velký dopad na něj měla i smrt matky, která zemřela na rakovinu. V té době měl pouze 14 let. Další šok čekal na Huxleyho o tři roky později. V roce 1911 vážně onemocněl, čehož následkem byl do značné míry poškozený zrak. Jednu výhodu to ale přece jen mělo, byl osvobozen od vojenské služby v 1. světové válce. Naplno se tak mohl věnovat studiu literatury na Oxfordské univerzitě. Během války trávil většinu času v malém městečku Garsington nedaleko Oxfordu. Ve svém prvním románu Crome Yellow vylíčil životní styl v této vesnici formou karikatury. Vydán byl v roce 1921. Právě v Garsingtone se seznámil se svou budoucí ženou Marií Nysovou. K nejvyhledávanější knize jeho prvního období patří bezesporu dystopický (antiutopický) román Brave New World (v češtině známý jako Konec civilizace), ve kterém pojednává o silně strukturovaném světě, kde společnost tvoří jakési kasty. Tisíce let v budoucnu se lidé nerodí, ale jsou uměle vyvíjení a myšlenky jsou vstřebávány formou umělého podmiňování. Svět se stává místem bez nedostatků, kde každý může být stále šťastný, ale za cenu zkreslených představ. Brave New World silně ovlivnil Orwellovu knihu 1984, která se stala nejslavnější dystopií vůbec.
Druhá etapa
V roce 1937 se spolu se svou ženou a přítelem Geraldem Heardem stěhuje do Kalifornie. Změnou prostředí se Huxleyho pozornost zaměřila na mystické a parapsychologické témata. K tomu mu dopomohl i Heard, který ho seznámil s meditací a védantou, indickou filozofickou školou. Po aklimatizaci na nové prostředí a seznámením se s novými směry vydal knihu pojednávající o náboženských hodnotách a myšlení - Věčná filozofie. V roce 1939 zaslechl o Batesově metodě přirozeného zlepšení zraku. Jelikož měl přetrvávající problémy se čtením a studováním různých materiálů, setkal se s učitelkou, která tuto metodu učila. Během pár měsíců došlo k dramatickému zlepšení, načež vydal i knihu The Art of Seeing. Po letech byl tak opět schopen číst bez brýlí. Krátce po 2. světové válce požádal úřady o americké občanství, ale jeho žádost byla zamítnuta. Mohl za to poškozený zrak a pacifismus, díky kterým nepozdvihl za USA zbraň.
Ruku v ruce s náboženstvím a mysticismem jdou samozřejmě drogy, zejména pokud mluvíme o těch „mysl otevírajících“. Jinak tomu nebylo ani u Huxleyho. Pod vlivem studování duchovního a podvědomého světa začal experimentovat s meskalinem, který mu představil psychiatr Humphry Osmond v roce 1953. Své zážitky s kaktusem peyote popsal v knihách, které i po 70 letech stále kolují v rukou zvědavců - The Doors of Perception (Brány vnímání) a Heaven and Hell (Nebe a peklo). Název druhé knihy byl inspirován knihou Williama Blakea The Marriage of Heaven and Hell. Naopak, první jmenovaná Huxleyho kniha sloužila jako inspirace pro název rockové skupiny The Doors. Jeho eseje pojednávající o popisech změny vnímání pod účinkem meskalinu se staly biblí v rukou raných hippies na konci 50. let. Svou první dávku LSD požil uvážlivě přesně na Vánoce 24. prosince 1955, tedy ve věku 61 let. Zdůrazňuji to proto, že ohledně jeho užívání a zkoumání psychedelik kolují mnohé fámy a výmysly, jak byl drogami denně omámený. Ve skutečnosti užíval tyto látky až ve velmi pokročilém věku a i tak jen párkrát ročně.
Závěr života
V roce 1955 nastal v jeho životě zvrat poté, co na rakovinu prsu zemřela žena Marie. Dlouho však neotálel a o rok později se oženil znovu, tentokrát se spisovatelkou Laurou Archerovou, která později napsala jeho biografii. Další rána od života se dostavila v roce 1960, kdy mu lékaři diagnostikovali rakovinu krku. V postupně zhoršujícím se zdravotním stavu se odhodlal na svůj poslední román Ostrov. Tentokrát se však do románu rozhodl zasadit utopickou společnost, která každému jedinci umožňuje dosáhnout stavu sebepoznání. Propojil zde snad všechny své dosavadní poznatky a myšlenky z vědeckého a technologického pokroku, psychedelických látek a náboženství. Jeho smrt strhla velkou pozornost nejen pro to, jaký člověk opustil svět, ale i formou, jakou odešel. Ležící v posteli a neschopný mluvit napsal své ženě na kousek papíru jen tři písmenka - LSD. V okamžiku smrti se chtěl naplno odevzdat vesmíru změněným stavem vědomí. Díky tomu se vytvořila fáma o předávkování LSD. Pravda však je, že Aldous Huxley zemřel v klidu 22.11. 1963 ve stejný den, jak zastřelili amerického prezidenta J. F. Kennedyho. Jeho knihy jsou dodnes vyhledávaným materiálem v okruhu myslitelů, intelektuálů, spisovatelů a kreativců. Mimo jiné v tvorbě výrazně ovlivnil i George Orwella a Jima Morrisona. A právem je tak považován za jednoho z největších humanistů a intelektuálů 20. století. Na mnoha amerických univerzitách dodnes figurují rozbory jeho děl ve filozofických přednáškách.
