Oklamte vaše tělo a předstírejte, že spíte, nebo si vsugerujte, že jste pány svého snění.
Dost bylo spánkových paralýz, které si s námi zahrávají na pravidelné či v lepších případech ojedinělé bázi. Tentokrát se jim pokusíme vyhnout a místo děsivých nočních zážitků oplývajících tím nejhorším strachem se podíváme na něco zajímavějšího a do jisté míry veselejšího. Řeč je o lucidní snech nebo také vědomém snění, případně jste se mohli také setkat s výrazy bdělé či jasné snění. Co to ten lucidní sen je a jak si ho můžeme přivodit? Proč se něco takového vlastně může udát a v čem se liší od spánkové paralýzy, si rozebereme v následujících x slovech. Doufáme, že vás naše řádky nevyplaší, ale spíše naopak motivují k prozkoumání nevšedních možností našich myslí.
Pokud máte v paměti natolik zajímavý příběh, že se o něj chcete podělit, pošlete svůj lucidní zážitek na [email protected]. Chtěli bychom také zdůraznit, že kromě popisu nám můžete poslat i okolnosti, respektive vaši ověřenou metodu, kterou se vám podařilo tohoto snu docílit.
Lucidní snění nebo také lucid dreaming (LD) můžeme ve zkratce popsat jako vědomé snění, ve kterém si alespoň zčásti uvědomujete svou přítomnost, bdělost a fakt, že to, co se děje, je vlastně jen výmysl vaší fantazie. Po zorientování se v situaci získáte volnou ruku nad vaším jednáním a můžete si dělat prakticky co jen budete chtít. Ti největší mistři zažívají noční výlety podobné těm, jaké jsme mohli vidět v perfektní snímku Inception (Počátek), ovšem dostat se do tohoto stadia vyžaduje pořádnou dávku tréninku. Můžeme vás však ujistit, že se při něm jen tak lehce nezapotíte.
Ačkoliv můžeme předpokládat, že lucidní snění je tu s námi již od nepaměti, poprvé se objevilo na papíře 1 000 let před naším letopočtem v Upanišadech, liturgických staroindických textech. Tyto nábožensko-filizofické komentáře psané v průběhu několika staletí pojednávají o védském náboženství, předchůdci dnešního Hinduismu. Ve skutečnosti však bylo lucidní snění součástí meditačních cvičení v Tibetu minimálně po dobu 12 000 let, a i když tito věřící pravděpodobně neznali fyziologii spánkového cyklu, dokázali perfektně ovládat své vědomí a meditovat na úrovni, které by pracující člověk v 21. století dosáhl jen těžko. V rámci Evropy byl zájem o vysvětlení lucidních snů minimálně stejně tak velký jako na dálném východě. Poprvé k nim referoval Aristoteles (350 p.n.l) se slovy: „Když člověk spí, něco ve vědomí mu říká, že to, co se prezentuje, je jen sen.“ Kromě pozitivních výkladů toho, co se odehrává v naší hlavě, však můžeme zaregistrovat i několik mylných myšlenek o tom, jak lucidní sny přicházejí přímo od démonů. Ještě i dnes existují jistá náboženství, která považují lucidní snění za akt spojený se satanismem a čarodějnictvím. Při náhodném procházení internetem jsme natrefili na web, který tvrdil, že obecná informovanost o bdělém snění je vlastně ornou půdou pro démonické entity. Ty se totiž nemají problém dostat přímo do snící osoby a co je podle nich nejhorší – moderní doba nabízí mnoho způsobů, jak takový zážitek navodit. Upozorňujeme, že několik z nich uvádíme i my, ale jejich testování v praxi zkoušejte na vlastní riziko, každopádně, temného spojení se zřejmě obávat nemusíte.
Spánkový cyklus
Pro lepší pochopení problematiky snění je dobré znát běžný spánkový cyklus, přesněji jeho jednotlivé fáze. Do roku 2008 rozdělovali neurologové spánek na 5 základních úrovní, avšak po novém se můžete setkat i se 4fázovým schématem, které slučuje 3. a 4. do jedné jediné. Na začátku se naše tělo začíná připravovat na spánek a tento stav se dá přirovnat k jakémusi bdělému spánku charakteristickému svalovými kontrakcemi, při kterých se může navodit pocit, že padáte. Uběhne během několika minut a při náhodném probuzení máte pocit, že jste ještě pořád bděli.
Druhou úrovní je již skutečný spánek, při kterém klesá tělesná teplota spolu se srdečním tepem a vy tak přestáváte vnímat okolí. Příchozí zvuky nedokážete rozpoznat a frekvence mozkových vln začíná výrazně klesat až na 4 Hz, zatímco během bdění se pohybuje na 15 až 50 Hz. Paradoxně, během 2. fáze se objevují mozkové impulsy známé jako spánková vřetena, kdy tato frekvence vyskočí vysoce nahoru (12-14 Hz). Trvají přibližně půl sekundy a zajišťují přesun čerstvě přijatých informací z hipokampu k dalšímu stanovišti, jinak řečeno přesouvají data z krátkodobé paměti do dlouhodobé a zároveň vyčistí hlavu, která je po probuzení schopna efektivně přijmout další poznatky. Právě proto je pro studenty neodmyslitelnou součástí kvalitní spánek, tento jev se totiž opakuje klidně i stokrát za noc a protože druhá fáze představuje u dospělého člověka přibližně 50 % spánkového cyklu, její zkracování má katastrofální dopad na učení.
Při třetí fázi upadáte do hlubokého spánku. Tlukot srdce je na minimální úrovni, vaše svalstvo je paralyzované a mozkové vlny známé také jako delta vlny jsou na nejnižší frekvenci (0,5-4 Hz). Probudit člověka z hlubokého spánku vyžaduje větší námahu, přičemž probuzená osoba se může cítit prvních pár sekund až minut dezorientovaná a podrážděná. Právě v hlubokém spánku se objevuje pomočování u dětí spolu s náměsíčnosti a nočními můrami.
Na grafech můžeme vidět, jak se s narůstající úrovní spánku mozkové vlny postupně zpomalují až do stavu delta v kombinované úrovni 3 až 4. Pro "Stage 2" jsou zase typické spánková vřetena (sleep spindle) a K complex, který mimo jiné potlačuje bezpečné vnější podněty jako například zvuky okolí či občasné strkání partnera.
Doposud jsme mluvili o takzvaných NON-REM fázích charakterizujících převážně první polovinu spánku. Určitě jste se však již setkali s výrazem REM fáze, v překladu rapid eye movement phase (rychlý pohyb očí). Dítě v ní stráví většinu spánku (80 %), dospělý člověk asi 2 hodiny (25 %) a s narůstajícím věkem ji zažíváme stále méně. Tepová frekvence narůstá spolu s mozkovou aktivitou a právě během REM fáze zažíváme nejintenzivněji snové zážitky spolu s lucidní sny. Jak si však dokážeme uvědomit, že sníme?
Na snímku získané z magnetické rezonance provedené na osobách s lucidními sny lze vidět zvýšenou mozkovou činnost během bdělého snění než v případě běžného snění v REM fázi. Je také prokázáno, že dokážeme vnímat podněty v snových projekcích našeho mozku na téměř stejné úrovni jako při bdění.
Jak zjistím, že sním?
Způsobů, jak procitnout, je několik a je jen na vás najít ten, který bude ve vaší hlavě fungovat nejlépe. Snad nejznámější metodou je kontrolování hodinek, nástěnných tabulí či jiných textů. Po opakovaném sledování daného předmětu bude každý jednou zobrazovat jiný časový údaj či nápis a vy byste si tak měli uvědomit, že sníte. Dávejte si však pozor a příliš se po tomto zjištění nevzrušujte, silná emoce by vás s jistotou probudila. Dalšími možnostmi je kontrolování končetin, které budou rozmazané či jinak znetvořené a také si můžete zkusit zacpat ústa či nos. Pokud budete moci nadále dýchat, je jasné, že sníte. Opakujeme, následně se musíte dostatečně koncentrovat, jinak máte po zábavě. Pokud však zažíváte lucidní sny jen zřídkakdy, je vysoce pravděpodobné, že si je neužijete tak, jak po jejich trénování. Přejděme tedy k některým známým metodám.
Sugesce
Jakkoli komické se vám to bude zdát, právě sugesce je jedním z nejpopulárnějších způsobů, kterými si jednoduše navodíte vytoužený stav mysli. Místo posměšků však musíte svým slovům věřit na 100 %. Vynechejte však složité větné konstrukce a zvolte si pár výstižných slov. Těsně před tím, než se odeberete do postele, začněte tuto myšlenku v hlavě dokola omílat. „Ovládám své sny.“ „Dnes budu mít živý sen.“ „Poznám sen.“ Konkrétní věta je jen na vás, ale musíte na ni upřeně myslet až do momentu, kdy usnete. Paradoxně, může se vám přihodit podobný scénář jako jistému uživateli z fóra zabývajícího se spánkem. „Opakoval jsem si ji šeptem, pak už jen v mysli. Opakuji, opakuji, až jsem usnul a měl jsem takový zvláštní sen. Jdu si po ulici a v duchu si říkám: Ovládám své sny. Ani za nic mě však nenapadlo, že nebdím.“
Oklamání organismu
Pokud toužíte vyzkoušet s vaším tělem zajímavý experiment, doporučujeme právě tento. Musíte však být dostatečně klidní a překonat jisté nepohodlí. Celý postup spočívá v totální cílené paralýze těla, jinak řečeno najděte si polohu, ve které budete ochotni setrvat po dobu několika minut až desítek minut bez jediného pohnutí. Od zahájení imaginárního časovače nesmíte trhnout jakoukoliv částí těla včetně polykání nebo co i jen nepatrného pohybu očí. Po chvíli nastoupí nepříjemné nutkání. Vaše tělo si vyžádá určitou změnu polohy, respektive alespoň minimální pohyb na posteli. Podle všeho se však necítí špatně, pouze chce vědět, jestli jste už usnuli. Odignorujte to a nastoupí vlna potíží, která by měla trvat pouze několik sekund, ale projde celým tělem spolu s nevšedními pocity (například tlak v horní části těla a hlavy). Pokud odoláte, tělo upadne do spánku, avšak mysl bude stále při vědomí a právě tehdy se vám může přihodí kvalitní vědomý sen. Metoda se doporučuje používat v obdobích, kdy uléháte do postele dostatečně vyčerpání. Abyste předešli náhlému spánku, zaměstnejte svou mysl plánováním dalšího dne či jakousi náročnou logickou aktivitou.
Birdova technika
O něco násilnější metodou je přerušování spánkového cyklu. Nebojte se však, probuzení přijde pouze jedinkrát, a to přibližně po 6 hodinách spánku. Jednoduše si nastavte budík, který vás vzbudí o hodinku či dvě dříve, než byste jinak vstávali a následně setrvejte vzhůru alespoň 20 minut, respektive dostatečně dlouho, abyste byli plně probráni. Projděte se, přečtěte si nějaký článek o lucidní snech, například tento, a opět jděte spát, přičemž využijte metodu sugesce a při usínání si nepřestávejte opakovat nacvičenou frázi. Nemějte strach, dlouho to nepotrvá a vy opět upadnete do příjemného „kómatu“, avšak tentokrát již s poměrně velkou šancí na prožití lucidního snu.
MILD
Určitým dodatkem k zmíněným technikám je poslední bod z obsáhlého návodu od doktora Stephena LaBergeho, psycho-sociologa, který se specializuje na lucidní sny. Když budete mít pocit, že se nenávratně řítíte do spánku, pokuste se vybavit si svůj oblíbený sen, ať už je obyčejný, nebo ne, a zaměřte se na jeho nejbizarnější část, která vám utkvěla v paměti. Je možné, že se vám vybavena projekce znovu objeví před očima nebo se minimálně dočkáte jiného vytouženého lucidního snu.
Poslední z LaBergeho knih, která se zabývá vším, co souvisí s lucidními sny včetně technik, jak je navodit. Byla vydána v roce 2004 a přeložena do češtiny. I přes starší datum vydání by měla být dostatečně aktuální.
Určitě vás nechceme nabádat k něčemu, co je v naší zemi více či méně zakázané, každopádně i v rámci odrůd marihuany můžete narazit na „Lucid Dream“, sativu, která může dopomoci k pestrému snění, ačkoli vše záleží jen na uživateli a tom, jak jeho tělo dokáže tuto rostlinu přijmout.
Zajímavostí je, že trénování lucidního snění může mít kromě zábavy také příznivý účinek v boji proti spánkovým paralýzám. Pokud se jim i přes dodržování všech pravidel nedokážete vyhnout, je dobré, pokud pochytíte alespoň nějaké zkušenosti v rámci uvědomělých snů a tím pádem budete schopni při nástupu spánkové paralýzy tento nepříjemný jev proměnit svou představivostí na něco pozitivnější, tedy lucidní sen podle vašich představ . Opět můžete využít vsugerovaných a takříkajíc si poručit zvolený sen.
Pokud se vám nebude dařit v získávání toho správného stadia, nezoufejte. Zkuste si lehat do postele dostatečně unaveni a hlavně si nezapomeňte po každém probuzení ze snu svůj zážitek podrobně zapsat. Tříbit paměť okamžitě po probuzení vám pomůže zlepšit paměť na noční výlety do země zázraků a vy tak nepřijdete o své vzpomínky. Však co byste měli z lucidního snu, kdybyste na něj ihned po probuzení zapomněli?
