Hvězdy se bohužel nikdy nehalí do zelena.
Noční obloha. Není lepšího divadla než to, které nám nabízí sama příroda. Tedy pouze v případě, že jsou k tomu dobré podmínky a nenacházíš se někde v okolí města plného světelného znečištění. Pokud jsi však vášnivým pozorovatelem noční oblohy, možná už víš, že zelená barva je v astronomii velmi specifická. Jde totiž o to, že náš zrak je mnohem citlivější právě na zelenou barvu než jakékoliv jiné, které můžeme zpozorovat na noční obloze. A tedy jakýkoliv zelený objekt přímo přitáhne tvou pozornost.
Vidět můžeš totiž několik úkazů od zelených komet, záblesku meteoru, polární záře či zelenou záři některých vzdálených galaxií. Ačkoli jakýkoliv z těchto objektů může mít i jinou barvu, zelená je z hlediska výskytu ve vesmíru vskutku běžná barva. Odlišný je však způsob, jakým je tato zelená barva vyzařovaná. Například v případě komety se záře tvoří na plynovém ocase, přičemž většina plynu se skládá z vodíku a různých dalších sloučenin jako jsou kyanid a uhlík. Tyto molekuly vyzařují světlo v zelené vlnové délce, které může být natolik jasné, aby bylo viditelné pouhým okem.
Na druhou stranu meteory vyzařují zelené světlo zcela odlišným způsobem, a to tak, že jakmile vstoupí meteor do atmosféry naší Země, zahřeje se k bodu, kdy se jeho vnější vrstva začne odpařovat. Kovy obsažené v tomto kosmickém kameni při procesu odpařování září několika barvami, přičemž ta zelená pochází z niklu. A protože meteor je více méně složen ze železa a niklu, zelená barva je při odpařování nejběžnější a zároveň nejvíce viditelná pro lidské oko. Intenzita tohoto záření může být různá, ale čím jasnější záři uvidíš v případě meteoru, tím rychleji narazil do naší atmosféry.
Galaxie, které vyzařují zelené světlo, jsou také známé jako "zelené hrášky". Tyto galaxie jsou unikátní v tom, že ačkoli existují několik miliard let, jsou relativně mladé a intenzivně se v nich tvoří nové hvězdy. Zelenou záři vytváří právě kyslík, který obklopuje galaxii a je ionizovaný světlem z hvězd kolem. K tomu aby celá galaxie zářila zelenou barvou, je třeba mít obrovské množství ionizovaného kyslíku a zároveň ultrafialového b, jež produkují mladé hvězdy.
Na závěr článku se vraťme k hlavní otázce a tedy proč neexistují žádné hvězdy, které by produkovaly zelenou záři. Mohou být totiž červené, žluté, modré i bílé, ale nikdy ne zelené. Opět, jde o odlišný způsob, jakým hvězdy produkují světlo. Meteory, komety a plyn kolem galaxií totiž vytvářejí barvu až potom, co jednotlivé atomy či molekuly vyzařují určité světlo. Avšak slunce a všechny ostatní hvězdy vyzařují světlo ze svého vnitřního tepla. Rozsah barev, které může hvězda vyzařovat, funguje na principu záření černého tělesa. Znamená to, že barva závisí na teplotě, respektive ty chladnější hvězdy se jeví jako červené, naopak u teplejších může hvězda nabýt namodralou barvu. Tato namodralá se však díky optické iluzí může stát zelenou, ale bohužel žádná zelená hvězda alespoň prozatím neexistuje, protože barva hvězdy je více méně určena zářením černého tělesa, které nikdy nevyzařuje zelenou barvu.
