V nejbohatší čínské vesničce se rozhodně nežije špatně.
Jmenuje se Huaxi, leží v čínské provincii Jiangsu a nese titul nejbohatší vesnice celé Číny. Žijí v ní asi dva tisíce obyvatel a každý z nich má na svém bankovním účtu více než milion yuanů (~3,7 milionu korun). Když se přistěhovali, od vedení vesnice dostali dům i auto. Je tu však chyták – pokud se rozhodnou odejít, o všechno přijdou.
China's richest village
Jak ses už dočetl, Huaxi má jen dva tisíce obyvatel, ale na první pohled by sis myslel, že jde o klasické město. Nachází se zde mrakodrap, lunapark či množství luxusních vilek – jednoduše nejextravagantnější vesnice na světě. Paradoxně nemá žádnou historii, obec byla vybudována účelně a má jen 56 let. Lidé v ní vedou normální život, je však především reklamou socialistickému režimu, který se takto snaží dokázat, že i z největší díry uprostřed ničeho může díky dobrému systému vyrůst prosperující objekt.
Čínské vlády během svých ér Huaxi různé rozmazlovaly, vždy se však snažily maximálně zdůraznit úspěch a bohatství. Nad vstupem do vesnice visí tabule s textem „Nejlepší vesnice pod sluncem“. Bohatství Huaxi se však zdá být nepředstavitelně velké, svět oblast začala zajímat poté, co v roce 2003 zveřejnila finanční média informaci, že oběh ve vesnici je odhadován na asi 370 miliard korun. O rok nato prohlásila, že průměrná roční mzda v Huaxi je asi 450 000 korun, tedy asi 40krát vyšší, než je plat běžného čínského farmáře.
Jako znak svého bohatství si dokonce vystavěli mrakodrap. Zní to možná v pořádku, ale představit si mrakodrap v jakékoli jiné vesnici v Česku dává trošku bizarní obraz. Stál asi 11 miliard korun, má 73 pater a je vysoký 328 metrů, o čtyři metry vyšší než Eiffelovka. Ve věži se pochopitelně nebydlí, část zabírá pětihvězdičkový hotel, část muzeum plné soch z ryzího zlata a část kanceláře. Protože je celé Huaxi vybudováno uměle, přímo násilím, logicky se v něm nenacházejí žádné firmy s historií. Přijít tam teď dělat byznys a platit měsíčně zhruba 40 tisíc korun měsíčně každému zní jako kariérní sebevražda, téměř všichni tak pracují pro dobro vesnice. To znamená cestovní ruch, služby, fyzická práce nebo administrativa. Huaxi je totiž na poli lidských zdrojů soběstačná obec, téměř každý obyvatel pracuje pro zvelebování Huaxi dál a dál. Nebo se stará o turisty.
Takto uměle vytvořená ekonomika samozřejmě nemá šanci na fungování a navíc jde většina platů z obecní kapsy, je tedy logické, že ty peníze plynou od čínské vlády, protože obec by sama o sobě zkrachovalo do pár dnů. Zde to však začíná být trošku bizarní. Při příležitosti padesátého výročí si vesnice pozvala všechny možné čínské celebrity i politiky, z nichž každý přednesl obci přípitek, prezentujíc vyumělkované bohatství. Samotná obec tedy až tak růžová není, vytváří však přímo božské podmínky pro jiné firmy, pokud tam někoho nemusí zaměstnat. Když jsi firma z dvě hodiny vzdálené Šanghaje, operovat v Huaxi je tvůj sen, vždyť z těch lidí můžeš vytřískat neuvěřitelné množství peněz. Proto tam lidi nepřepravují taxíky, ale vrtulníky. Firma Tongyong garantuje, že budeš v každém přilehlém městě do deseti minut.
Na závěr se ještě můžeš zeptat, proč by sakra jel turista do takového města. Hotel je fajn, ale proč nejet kamkoli jinam? Číňané samozřejmě mysleli i na toto, a tak po celé vesnici vystavěli pseudorepliky všech známých světových staveb – v Huaxi najdeš například i Velkou čínskou zeď, operu se vzorem v Sydney či Vítězný oblouk z Paříže. Z informací o masivních mzdách se může zdát, že žít tam může být docela paráda. Inu, i když je to stále brutální nadprůměr vůči zbytku Číny, pokud se bavíme o hotovosti, ve vesnici jí koluje jen asi 30 % toho, kolik by bylo potřeba pro výplatu všech obyvatel. Obyvatelé tak mají šanci spatřit své peníze jen na bankovním účtu. Disponovat čímkoliv, i lidskými zdroji, je pro Huaxi nesmírně důležité. Proto jsi hned ze začátku hýčkán luxusní vilkou či autem, když se však rozhodneš odejít, musíš vrátit i vše hodnotné, co sis během svého bydlení koupil (samozřejmě ti peníze vrátí). Dům, auto i astronomické platy už tak lákavě nezní.
