Riskovali životy, vydávali se do nebezpečných akcí, a to vše jen proto, aby pomohli cizincům.
Druhý největší ostrov světa s názvem Nová Guinea se nachází severně od Austrálie a zabírá až 785 000 kilometrů čtverečních. Jeho území je politicky rozděleno mezi dva státy - Indonésii a Papuu-Novou Guineu. Z geografického hlediska se jedná o místo pokryté rozlehlými tropickými lesy a bažiny, kam dosud nevkročilo mnoho lidí, a proto jde stále o jednu z nejméně prozkoumaných oblastí na Zemi. Nejde sice o bombastickou prázdninovou destinaci lákající houfy návštěvníků, ale mělo by se tu dát domluvit angličtinou navzdory faktu, že mnoho místních domorodců stále komunikuje tzv. papuánské jazyky, kterých může být kolem 1000. Největším centrem země Papua-Nová Guinea je Port Moresby s okolo 300 000 obyvateli.
Základy o zemi jsme si vysvětlili, pojďme na hlavní téma článku. Jak je všeobecně známo, druhá světová válka neprobíhala jen na evropských bojištích, ale bojovalo se i v Tichomoří. Velké souboje zde sváděli Japonci proti Američanům, kdy oběma stranám pomáhali různí spojenci. Boje se nevyhnuly ani Nové Guineje, kde se velkým nepřítelem kromě zbraní stávala i sama příroda, protože na každém kroku na vojáky číhalo jiné život ohrožující nebezpečí. Podle odhadů zde více než polovina Japonců zemřela z důvodu nemocí a ne kvůli zabití zbraní. Všechny přesuny a pohyby byly brzděny v úvodu zmíněnými hustými a rozlehlými lesy, drsným terénem a téměř člověkem nedotčenou přírodou.
Avšak Američanům a jejich spojencům začali výrazně pomáhat místní domorodci, což se navždy zapsalo do dějin vojenství. Jako výborní znalci tamních drsných podmínek jim podávali pomocnou ruku s ošetřováním, nošením a přepravováním raněných osob či zásob, neváhali ani putovat na velké vzdálenosti mezi jednotlivými jednotkami, prodávat důležité informace a podobně. Nebýt jejich pomoci, spojenecké ztráty by byly jednoznačně mnohem větší a bitva o ostrov by se prodloužila. Jak se říká, je lepší jednou vidět než stokrát slyšet, a proto se podívejte na činy domorodců na níže přiložených fotografiích z období 1942 až 1945.
Pomoc, na kterou se nezapomíná.
