Osudy 23 Skotů byli každému očividně ukradené.
Reality show je vděčným programovým formátem pro mnohé televize, které díky němu dokážou v hlavním vysílacím čase přilákat k obrazovkám značně množství diváků. Internet stihl způsobit vrásky na čele dramaturgům nejedné televize. Ti musí stále úporněji bojovat o přízeň lidí a snaží se o to různými způsoby. Ačkoli fungují prakticky všechny na stejném principu, musí přijít s co nejzajímavějším nápadem, aby se odlišili od konkurence. Velmi často se však stává, že to chápou ve smyslu „čím kontroverznější, tím zajímavější“. Soutěžící se pod vidinou lákavé výhry neštítí ani takových praktik jako jsou fyzické napadání, vulgarismy, zabíjení zvířat, nahota před kamerou či pohlavní styk. Pokud „píplmetr“ poukáže na eminentní zájem, většinou do roku přichází další série s upravenými pravidly se snahou ještě více zatraktivnit celý formát. Samozřejmě, neúspěch vyústí do toho, že na 99 % si divák do roku nevzpomene, že něco podobného sledoval.
O to kurióznějším se stal případ skotského Edenu, kde 23 soutěžících mělo o hlavní výhru bojovat v divočině Britských ostrovů během jednoho roku, kde měli vytvořit jakousi alternativní společnost. To vše samozřejmě s početným televizním štábem za jejich zády. Jaké bylo jejich překvapení po jejich návratu do civilizovaného světa uplynulé úterý, když zjistili, že se odvysílaly pouze čtyři části a pro nezájem byl program ještě v srpnu minulého roku zrušen. Ani samotné natáčení se přitom neobešlo bez komplikací. 13 účastníků Eden opustilo ještě v průběhu, zbývající desítka si potají odbíhala do civilizovaného světa, několik kilometrů vzdáleného městečka Fort William. Přestože úporně bojovali v nepohodlných podmínkách, bez elektroniky, internetu a jiných výdobytků moderní techniky, jejich snahu diváci posledních 7 měsíců pro klesající sledovanost, která padla z 1,7 milionu na bezmála 800 000, nikdy neviděli.
