Emočně bez přehnaného patosu.
V následujícím žebříčku vám přinášíme několik filmů, které se dokáží emocionálně dotknout snad všech diváky bez rozdílu. Najdete zde příjemné dojáky, ale i temné a depresivnější snímky. Zkrátka díla, co se vám dokáží zahnízdit v hlavě na několik dní.
Podobných snímků je samozřejmě plno, což se odrazilo i na budování seznamu. Dostanete hned 15 (+ bonus) filmů, na kterých jsme se v redakci po bouřlivých diskusích shodli. Vybírali jsme s cílem oslovit co nejširší vrstvu diváků. Najdete zde odlehčené komedie, ale i dramata. Společným jmenovatelem všech je fakt, že dokážou dojmout a pořádně s vámi emocionální zatočit. Pokud se vám zdá, že jsme nezařadili váš oblíbený kousek, tak zatím nezoufejte – již brzy se žebříček dočká pokračování. Rádi bychom vám také přinesli samostatný článek, kde bychom se podívali na emocionálně silné animované snímky. Ale dost už o našich plánech, vychutnejte si žebříček. Příjemné čtení a sledování, při kterém budou i chlapi potřebovat kapesníky.
Hachi: A Dog's Tale (režie: Lasse Hallström, 2009)
Co říci. Tento bezprecedentní útok na naše city nepochybně znáte. Hačikó je dílem, kterému se velmi snadno podlehne. Hlavním hrdinou je univerzitní profesor Parker Wilson (Richard Gere). Ten si osvojí opuštěného psa. Věrný chlupáč následně svého pána každé ráno doprovází do práce a odpoledne čeká, kdy se vrátí. A jeho oddanost nepřeruší ani Parkerova smrt. Profesionální režie Lasseho Hallströma, výborné herecké výkony a příběh. Tomu ještě přidává fakt, že je na motivy skutečných událostí. Můžete si stokrát říkat, že se na takový slzopudný snímek nedáte nachytat, nakonec však vždy podlehnete. Ale v tomto případě to asi jinak ani nejde.
The Boy in the Striped Pyjamas (režie: Mark Herman, 2008)
Hlavním hrdinou je osmiletý Bruno (Asa Butterfield), syn nacistického důstojníka (David Thewlis). Ten se po povýšení i s rodinou odebere na venkov. Bruno se cítí sám, rozhodně se tedy prozkoumat okolí. Narazí však na drátěný plot koncentračního tábora. Za ním nachází židovského chlapce Shmuela (Jack Scanlon) a zanedlouho se stane jeho nejlepším kamarádem. Inferno druhé světové války filtrované nevinným dětským viděním světa. Režisér Mark Herman citlivě vypráví o brutalitě dějin, přesto se vyhýbá explicitně drsným scénám a většinou si vystačí s náznakem. Díky chytlavému nápadu a přesvědčivým hercům snadno přivřete oči i nad některými logickými nedostatky. Film jako takový zůstává silným poselstvím o potřebě lidské sounáležitosti a nesmyslnosti lidské nenávisti.
Million Dollar Baby (režie: Clind Eastwood, 2004)
Frankie Dunn (Clint Eastwood) je stárnoucí boxerský trenér, pomalu se chystající na odpočinek. S dcerou se odcizil a jediným jeho přátelem je bývalý boxer Eddie (Morgan Freeman). Potom však do Frankieho mrzutého života vpadne Maggie (Hillary Swank), 31letá servírka se snem stát se nejlepší boxerkou. Frankie ji nejprve odmítá trénovat, nakonec jej však Maggie přesvědčí. Mezi oběma rozdílnými lidmi vzniká neobvyklé a ohromně silné pouto. Pořádně silný emocionální knockout dokáže spolehlivě zvýšit adrenalin, a přitom vlastně vyprávět křehký příběh o dvou osamělých lidech. Netřeba snad zdůrazňovat, že herecké výkony jsou absolutně špičkové a melancholický závěr s vámi zůstane ještě velmi dlouho.
Requiem for a Dream (režie: Darren Aronofsky, 2000)
Dnes již kultovní drama Darrena Aronofského bezpochyby patří k nejlepším filmům o drogové závislosti. Film vypráví dvě linie. Vdova Sara Goldfarb (Ellen Burstyn) je závislá na sledování televize a pomocí tabletek se snaží zhubnout, aby se mohla zúčastnit natáčení oblíbené TV show. Její syn Harry (Jared Leto), jeho přítelkyně Marion (Jennifer Connelly) a kamarád Tyrone (Marlon Wayans) jsou závislí na heroinu. Na začátku mají pocit, že svou závislost dokážou kontrolovat, potom však všechny postavy spirálovitě klesají až k hlubinám samotného pekla. A Aronofsky má koule, aby nám postupný rozklad postav ukázal v celé své hnusné „kráse“. Strhující forma, mrazivě kvílivé houslové smyčce a mistrovská gradace je svou intenzitou nesmírně tíživá. Připravte se, že tento epos vás emocionálně rozloží na součástky.
Bridge to Terabithia (režie: Gabor Csupo, 2007)
Jess Aarons (Josh Hutcherson) je osamělý chlapec. Se sestrami si nerozumí a útěchu nachází jen v kreslení. Rodiče na něj nemají čas, ve škole je šikanován a nemá žádné kamarády. To se změní, když se do sousedního domu přistěhuje Leslie Burke (AnnaSophia Robb) – sympatická dívka s bujnou fantazií a dobrodružnou povahou. Oba outsideři navážou pevné přátelství a jako únik ze svých problémů si ve své fantazii vytvoří ohromné pohádkové království, Terabithii. Krásné svědectví o časech dětství, strastech dospívání, síle přátelství a dětské fantazii. Bridge to Terabithia je pokladem pro všechny, co v sobě stále mají alespoň kousek dítěte.
The Curious Case of Benjamin Button (režie: David Fincher, 2008)
Solidní romantika s nádechem sci-fi. Možná byste si ani netipli, že ji natočil král depresí David Fincher. Ale stalo se a výsledek je rozhodně hodný vaší pozornosti. Nevšední Benjamin Button (Brad Pitt) se narodí v těle starého muže a s postupujícím věkem mládne. Zamiluje se do mladé Daisy (Cate Blanchett), ale jejich láska nemůže být naplněna. Každý prožívá svůj život opačně. Silná látka podle zdařilé povídky F. Scotta Fitzgerlada dokáže zaujmout, rozesmát a i nefalšovaně rozplakat. Stopáž je možná trochu přestřelená (166 min.), Avšak Fincherův výrazný vizuální styl a vynikající herecké výkony vám nedovolí nudit se. Místy je možná cítit, že podobný žánr není pole, kde se Fincher cítí zcela jistě, jako celek je však Benjamin Button zvládnutý mistrovsky.
Marley & Me (režie: David Frankel, 2008)
Trochu podobně jako u Hačika: v hlavní roli opět roztomilý čtyřnohý přítel člověka a opět podle skutečného příběhu. John Grogan (Owen Wilson) a jeho manželka Jenny (Jennifer Aniston) si pořídí malého labradora Marleyho. Labradoři jsou velmi učenliví a klidní psi. Ale pro Marleyho nic z toho neplatí. Je hyperaktivní, neustále utíká, dělá bordel a ničí vše, co mu přijde pod tlapy. Ale přesně takového ho John a Jenny mají rádi. Krásná, vtipná a upřímná záležitost. Pro pejskaře povinnost. Pokud si však myslíte, že když psa nemáte, film Davida Frankela se vás nedotkne, mýlíte se. Marley a já je prostě nesmírně dojemný, navíc vůbec nepůsobí předvídatelné a netlačí na pilu. A to se vždy cení.
A Beautiful Mind (režie: Ron Howard, 2001)
Skutečný příběh geniálního matematika Johna Forbese Nashe, nositele Nobelovy ceny. Ohromně talentovaného mladíka poznáváme během jeho vysokoškolských studií, sledujeme jeho vztah s mladou Alicií, která se stane jeho manželkou. Pak se však začnou výrazněji projevovat příznaky Johnovy psychické choroby, paranoidní schizofrenie. Dodnes strhující snímek zkušeného řemeslníka Rona Howarda. Může se pochlubit hlavně perfektními hereckými výkony všech zúčastněných – kromě výše jmenovaných například i Paula Bettanyho, Eda Harrise či Christophera Plummera. Výborně napsané postavy a děj. Možná by mnozí tvrdili, že je Čistá duše až příliš střižená na vkus akademiků, pokud ovšem celek funguje, proč si stěžovat? Byla nominována na 8 Oscarů a odnesla si čtyři (včetně ocenění za nejlepší film a vedlejší herečku).
The Green Mile (režie: Frank Darabont, 1999)
Druhý krok Franka Darabonta do světa Stephena Kinga. Po Vykoupení z věznice Shawshank se v Green Mile opět vypravil do vězeňského prostředí. Ocitáme se v 30. letech, Paul Edgecomb (Tom Hanks) pracuje jako dozorce při celách smrti a dohlíží také na samotné popravy. Zločinci bývají různí – psychopati a devianti, ale i lidé upřímně litující svých činů. Potom však do věznice dorazí John Coffey (Michael Clarke Duncan), obviněný z vraždy dvou malých holčiček a začínají se dít přímo zázračné věci. Režisér opět nezklamal, vybral si silnou předlohu a opět doručil pořádný kus filmařského umění. Záhadné prvky jsou do děje zakomponovány citlivě a ještě více podtrhují emocionální vyznění celého příběhu.
I am Sam (režie: Jessie Nelson, 2001)
Podle některých levný doják, podle jiných upřímný a citlivý film. Sam Dawson je starostlivým otcem a své dcerce Lucy dává všechno. Dokáže se o ni starat hlavně s pomocí známých a přátel, protože Sam se mentálně nachází na úrovni dítěte. A právě to se stane trnem v oku sociálním pracovníkům – hrozí, že mu Lucy odeberou. Do případu se však vloží advokátka Rita a je odhodlána chránit Samova práva. Největší trumfy snímku jsou bez diskuse herecké výkony Seana Penna a Dakoty Fanning. Nezaostávají sice ani Michelle Pfeiffer či Dianne Wiest, ale právě na dvojici Penn/Fanning celý snímek stojí a padá. Jistě, cyničtější diváci tento pokus Jessie Nelson asi snadno smetou ze stolu, pokud ovšem máte rádi dobře odvyprávěný doják, I am Sam by vás neměl závratně zklamat. Ostatně, Penn si neodnesl nominaci na Oscara jen tak pro nic za nic.
My Girl (režie: Howard Zieff, 1991)
Pro mnohé z nás je Moje první láska od Howarda Zieffa filmem dětství. Takže se logicky spojuje s nostalgií a jistým sentimentem. Přesto si však stojíme za názorem, že jde o úžasně magický snímek. Dokáže být na jedné straně dětsky hravý, vtipný a bezprostřední, na druhé straně i vážný a tragický. Příběh 11leté Vandy a jejího nejlepšího přítele Thomase je krásným ohlédnutím se za nevinnými časy dětství, dospívání a prvními citovými vzplanutími. Parádní výkony odvedli hlavně Anna Chlumsky a Macaulay Culkin. Ale ani Dan Aykroyd či Jamie Lee Curtis se nenechali zahanbit.
The Pianist (režie: Roman Polanski, 2002)
Kruté a pravdivé zfilmování osudu nadaného pianisty Wladyslawa Szpilmana. Píše se rok 1939, svět se řítí do další války a Polsko obsazují nacisté. Krátce nato jsou vyhlášené protižidovské zákony, dochází jídlo a život se stává stále neúnosnějším. Všichni židé jsou postupně násilně umístění do uzavřeného areálu – Varšavského ghetta. Mimořádně silné drama Romana Polanského (sám patří k přeživším holocaustu), se plným právem může zařadit vedle Spielbergova eposu Schindlerův seznam. Bezchybní herci v čele s Adrienem Brodym v příběhu o nelidské krutosti, ale i vzájemné pomoci a houževnaté touze přežít. Strhující do poslední minuty.
Gran Torino (režie: Clint Eastwood, 2008)
Ufrflaný Clint Eastwood se vrací. Tentokrát jako válečný veterán Walt Kowalski, muž plný předsudků i traumat z minulosti. Mladý soused Thao (Bee Vang) se však jednou pokusí ukrást Waltovi jeho oblíbené auto – Gran Torino. Krádež se nepodaří, ale mladík z Waltova života nezmizí. Jeho rodina totiž trvá na tom, aby svůj skutek odčinil prací u Walta. Ten se postupně seznamuje nejen s ním, ale také s ostatními členy rodiny. Eastwood rozhodně nepatří do starého železa, což dokazuje i v Gran Torino. Svým charismatem drsňáka, při kterém byste si měli dvakrát rozmyslet, zda ho rozhněváte, vládne celému filmu. Škoda, že zbytek herců je „jen“ v pohodě. Příběh se může zdát překvapivý, ale nechybí mu emoce a silné finále.
Brokeback Mountain (režie: Ang Lee, 2005)
Adaptace povídky Annie Proulx vypráví milostný příběh dvou kovbojů. Poprvé se setkali v roce 1963 ve Wyomingu. Tichý Ennis Del Mar (Heath Ledger) a živelný Jack Twist (Jake Gyllenhaal) se na hoře Brokeback sblíží, pak se jejich cesty sice rozdělí, ale jejich přátelství přetrvá roky. Dnes již klasické romantické drama Anga Leeho je působivé nejen bezvadnými herci, ale i tím, že neupadá do stereotypů o gayích a nedělá z nich přemrštěné karikatury. Scénář jako takový možná není úplně překvapivý, ale Zkrocená hora to dohání herci (mimo jiné i Michelle Williams a Anne Hathaway), silnými emocionálními scénami a nádhernými přírodními scenériemi. A také chvályhodným bojem proti nesmyslným předsudkům, které i dnes vidíme na každém kroku.
Atonement (režie: Joe Wright, 2007)
Jak moc se mohou změnit lidské životy v důsledku jediného neuváženého dětského obvinění? 13letá Briony totiž obviní zahradníka Robbieho (James McAvoy) ze znásilnění. Okamžitě je uvězněn, ale nejen jeho život je zničen. Brionina sestra Cecilia (Keira Knightley) Robbieho miluje, ale jejich láska je okamžitě podrobena mnohým zkouškám. Postupem času si Briony uvědomí svou chyby, ale zdá se, že už je pozdě. Všichni aktéři jsou vrženi na životní cesty, na kterých by se možná (nebýt Briony) nikdy neobjevili. Vysoce kvalitní adaptace románu Iana McEwana boduje skvělou historickou atmosférou, perfektně napsaným scénářem a strukturou. A v neposlední řadě celou řadou skvělých herců. Zmínit můžeme ještě Saoirse Ronan, Juno Temple, Benedicta Cumberbatche, Vanessu Redgrave či Romolu Garai.
BONUS: One Day (režie: Lone Scherfig, 2011)
A na závěr si dáme znovu trochu romantiky. Emma (Anne Hathaway) a Dexter (Jim Sturgess) se seznámili na večírku a od té doby se celých dvacet let setkávají. Ale vždy jen na jediný den – konkrétně 15. července. Navzájem se svěřují s tím, co za uplynulý rok prožili, jak se změnilo či kolik nezdařených vztahů za sebou zanechali... Jejich netradiční vztah sledujeme od roku 1988 až do roku 2008. Příběh o dvou hrdinech, zoufale hledajících štěstí. Přitom si neuvědomují, že je možná blíž, než by si mysleli. Drama Lone Scherfig dokáže chytit za srdce hlavně výbornými hereckými výkony, svižným tempem a sympatičností hlavních postav s výbornou vzájemnou chemií.
První ochutnávka filmů, u kterých si můžete poplakat, je za námi. Našli jste si svého favorita? Pokud ne, zatím neházejte flintu do žita. Jak jsme psali: možná se objeví až v dalším článku. Zůstaňte naladěni a sledujte Filmkult.
