Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
25. dubna 2017 15:56
Čas čtení 0:00
johnnybravo

Žena, která si pamatuje každičký den svého života. Rebecca trpí vzácnou diagnózou, přičemž ví i to, co dělala na první narozeniny

ZAJÍMAVOSTI
Uložit Uložené

Paměť bychom neměli podceňovat.

Lidská paměť je fascinující záležitost, o níž stále nedokážeme říci všechno. Po celém světě se neustále odehrávají výzkumy toho, co všechno naši paměť stimuluje, čeho bychom se měli vyvarovat a odborníci se samozřejmě soustředí i na to, jak by se daly v budoucnu léčit diagnózy jako Alzheimerova choroba, avšak vědecký pokrok stále není dostatečný. Naštěstí i v současnosti existují hromady lidí, kterým není budoucnost lidské mysli lhostejná a jedním z nich je i na první pohled obyčejná 27letá slečna jménem Rebecca Sharrock. Rebecca žije v australském městě Brisbane a kdybys měl alespoň na pár minut možnost nahlédnout hluboko do její mysli, pak bys určitě byl zaskočen tím, že si dokáže vzpomenout na každičký den svého života od momentu, kdy dovršila 12 dní.


Schopnost vzpomenout si na každičký den svého života přitom není v žádném případě po světě rozšířená. Na naší planetě s největší pravděpodobností žije jen 60 až 80 lidí trpících diagnózou se zkratkou HSAM, což znamená Highly Superior Autobiographical Memory, a jak už samotný název napovídá, vše se točí kolem toho, že má daný člověk skutečně vynikající autobiografickou paměť. Rebecca si svou schopnost či diagnózu uvědomuje už odmalička, ale nikdy se s ní nějak veřejně nechlubila, což se nakonec změnilo jen před pár dny. Australanku k tomu vyprovokoval článek, ve kterém autor psal o tom, jak si většina lidí na světě nedokáže vzpomenout na nic z období předtím, než dovršili 4 roky. Paměť přitom očividně nezačíná ve čtyřech letech, protože i obyčejný člověk si dokáže občas vzpomenout na to, jak se mu narodil sourozenec a on byl teprve maličkým dítětem, avšak Rebecca nezná slova jako občas. Jednoduše si pamatuje na všechny dny svého života tak detailně, že si při vybavení konkrétního data dokáže vzpomenout na to, co ten den měla na sobě, jaké bylo počasí a také to, co jedla. Na jedné straně fenomenální schopnost však do jejího života přináší i hromadu potíží a komplikací. Lidé trpící tímto syndromem ve své mysli výrazně prožívají každičký den a někdy je může vlastní minulost pohltit natolik, že se do ní příliš zamotají a začnou se objevovat psychické problémy.
 
Rebecca se naštěstí do žádných problémů nedostala a ve svém příspěvku si zavzpomínala i na několik přesných situací z dětství, na kterých chtěla všem pochybovačům dokázat, že paměť je fascinující a neuvěřitelná věc. Dodnes si dokáže vybavit to, když ji rodiče jako teprve 12denní dítě posadili za volant jejich auta a ona nevěděla, co se to kolem ní děje. Výraznou vzpomínkou byla i oslava prvních narozenin, při kterých sice nevěděla, co se to děje, ale pamatuje si to, jaké hrozné šaty jí rodiče oblékli a jakou otřesnou plyšovou hračku dostala, protože se mimořádně bála její tváře a při pohledu na ni neustále plakala.


Krátce po dovršení dvou let se Rebecce narodila mladší sestra a i když to byla v konečném důsledku pozitivní událost, v té chvíli ji pociťovala jen jako osobu, která jí krade oblečení a hračky. Jako dvouletá dokonce Rebecca začala i snít a jako malému děvčátku jí to připadalo tak, že každý večer odchází z domu někam do cizí země plné zvláštních míst, a tak trvala na tom, aby noc co noc spávala její máma u ní a chránila ji tak před tím, co ji čekalo v zemi snů. Mimořádně vyvinutá paměť však neovlivňuje jen minulost, ale dokáže posloužit i jako zajímavé úložiště informací v současnosti, což Rebecca deklaruje tím, že umí slovo od slova odrecitovat všechny knihy o čaroději Harrym Potterovi. Samozřejmostí je i to, že učení a studování dlouhatánský textů je pro ni mnohem jednodušší než pro její kamarády, a tak se pro ni studium na škole nezdálo příliš náročné.
 
Mladá Australanka si uvědomuje, že její mysl je výjimečná a rozdílná než mysli ostatních lidí, a proto nezapomíná ani na pomoc ostatním lidem. Její nevlastní dědeček kdysi trpěl Alzheimerovou chorobou a Rebeccu to zasáhlo tak moc, že by byla nejraději, kdyby žádná podobná choroba na světě neexistovala. Momentálně se proto aktivně účastní hned dvou výzkumů zaměřených na paměť, její funkce, využívání a tajemství, přičemž cílem obou z nich je posunout vědu a medicínu zase o něco blíže ke světu bez zákeřných chorob jako je Alzheimer.

Domů
Sdílet
Diskuse