Přijímací zkoušky na Oxford jsou plné kritického myšlení.
Studium na jedné z nejprestižnějších univerzit na světě dokáže výrazně napomoci tvému budoucímu profesionálnímu životu a odstartovat ti kariéru, o které jsi vždy snil. Ještě předtím se na univerzitu musíš dostat a projít náročnými přijímacími zkouškami. Pokud jsi dost inteligentní, pak by ti neměly dělat problém následující otázky z přijímacích zkoušek na Oxford, takže si přečti otázku, zkus na ni odpovědět a až pak se podívej na vysvětlení.
Máš před sebou tři sloučeniny - A, B a C. Která z nich je nejvíce rozpustná?
Profesor biochemie Mark Wormald popisuje, jak správná odpověď není vůbec důležitá, protože na přijímacích zkouškách je zajímá spíš postoj člověka vůči otázce. Očekávají, že student nebude vědět správnou odpověď, ale chtějí vidět, jak velkou snahu vynaloží na objevování správné odpovědi a jak zareaguje na to, když mu řeknou, že odpověděl špatně.
Tady je kaktus. Mluv o něm.
Profesor biologie Martin Speight říká, že na přijímačkách dostane student jeden živý kaktus v květináči a detailní fotografii jeho povrchové struktury. Chtějí od něj, aby jim popsal všechno, co vidí, v co největších detailech, protože hledají člověka se schopností pozorovat, ať už na makro nebo mikro škále, společně s důrazem na detaily.
Berušky jsou červené. I jahody jsou červené. Proč?
Profesor biologie Owen Lewis chce od studentů zjistit, jak by vyřešili tento zajímavý přírodní paradox. Červená barva v přírodě signalizuje okolí, že živočich nebo rostlina jsou jedlí nebo nejedlí. Právě studentův postoj k řešení tohoto problému a paradoxu je to, co Oxford zajímá nejvíce.
Zaslouží si bankéři výplaty, které dostávají? Měly by vlády udělat něco, aby jejich výplaty omezily?
Profesor ekonomie Brian Bell tvrdí, že existuje i jednoduchá odpověď. Banky jsou většinou soukromé firmy a zaměstnanci mají možnost pracovat tam, kde sami chtějí, takže jejich výplaty jsou jen výsledkem soutěže na trhu práce. Dobrý uchazeč by se však zamyslel i nad tím, proč stejně talentovaní lidé dokáží vydělávat mnohem více v bankovnictví v porovnání s jiným zaměstnáním. Cílem otázky je přimět studenta přemýšlet nad ekonomikou a systémem platů, nejen zhodnotit, zda je výplata bankéře spravedlivá nebo ne.
Proč by se student angličtiny měl zajímat o fakt, že seriál Coronation Street se vysílá už 50 let?
Profesor anglické literatury Lynn Robson vysvětluje, jak by otázka mohla a měla otevřít debatu o různých technikách vyprávění příběhu, míchání humorných a seriózních částí a postav, jak si dokáže scenárista udržet pozornost lidí, jak by to mohla ovlivnit týmová scenáristická práce, nebo jako společnost vnímá jednotlivé autory či texty.
Kterou osobu (nebo typ osoby) z minulosti bys rád vyzpovídal a proč?
Profesor historie Ian Forrest připomíná, že v otázce až tak moc nejde o to, jaké konkrétní jméno by uchazeč vyslovil. Jde spíše o to, na jaké problémy naší historie by se chtěl zaměřit a jak by je chtěl s odstupem času nejefektivněji vyřešit.
Co je to jazyk?
Profesorka moderních jazyků Helen Swift říká, že studenti často řeknou, jak se rádi učí španělštinu, protože ten jazyk milují. Na Oxfordu však chtějí studenty vést ke kritickému myšlení, takže při této otázce by se měli zamyslet nad tím, z čeho jazyk vlastně sestává, jak je definován a co tvoří jeho hlavní součásti.
Pokud bys mohl vymyslet nový hudební nástroj, jaký zvuk by vydával?
Profesor hudby Dan Grimely objasňuje, že ho nejvíce zajímají projevy kritické představivosti - jaké druhy zvyků vydávají nástroje dnes a jak by se mohly vyvíjet a vylepšovat? Existují nové způsoby produkování hudby (digitální), které změnily způsob, jakým hudbu dnes posloucháme? Je dnes myšlenka hudebního nástroje zastaralá a dokážeme si představit nové hybridní způsoby, jak hudbu produkovat a dostat do našich uší?
Experiment zdánlivě ukazuje, že velšsky mluvící lidé jsou v pamatování telefonních čísel horší než anglicky mluvící lidé. Proč?
Profesor psychologie Nick Yeung by od studentů chtěl, aby si hned uvědomili, že čísla jsou ve velštině psaná jinak a jsou mnohem delší, což ovlivňuje schopnost zapamatovat si je. Naši paměť ovlivňuje i to, jak jednoduše se slova vyslovují a profesor Yeung by byl rád, kdyby uchazeči začali rozvíjet myšlenku o propojení paměti a výslovnosti a nezaměřovali se na to, zda jsou nebo nejsou anglicky mluvící lidé obecně inteligentnější.
