Vědcům se podařilo zjistit, jak dosáhnout vědomého snění, a tak kontrolovat své sny.
Sny jsou zvláštní součástí našich životů, přičemž o nich neustále probíhají různé studie či vědecké výzkumy. Mimořádně zajímavým fenoménem je lucidní nebo i vědomé snění, tedy takové, při kterém si uvědomuješ stav snění a obsah snů můžeš dokonce i kontrolovat. Jenže lucidní snění nezažije každý, dosud bylo navíc považováno za mýtus.
Možná se už i tobě stalo, že se ti o něčem zdálo, přičemž sis obsah svého snu dokonale uvědomoval. Někdy jsou sny až tak živé, že máš pocit, že se to děje opravdu. Právě tehdy můžeš do snu „vstoupit“ a uvědomit si, že jen sníš a nebo ho začít ovládat. Lucidní snění se popisuje jako velmi jasné, barevné a ti, kteří ho už zažili, často hovoří o intenzivním zážitku. Navíc ho dokáží i velmi přesně popsat. Takové sny jsou totiž lépe zapamatovatelné.
Ale i přesto, že někteří lidé jsou schopni dosáhnout vědomého snění, vědci se jeho technikou zabývali delší dobu. Výzkumníkům se sice podařilo potvrdit, že lucidní snění existuje, ale hledali metody, jak ho zefektivnit. Protože, ačkoli existují techniky k vyvolání lucidních snů, předchozí studie uváděly jen nízkou míru úspěšnosti. Vědci z Univerzity v Adelaide se proto zaměřili na řešení tohoto problému a vývoj účinnějších technik, které by pomohly lidem dosáhnout vědomého snění mnohem snadněji.
Pro ověření techniky vyvolání vědomého snění si tým Univerzity v Adelaide zavolal 47 dobrovolníků, s nimiž testoval a kombinoval tři různé metody. První metoda se jmenovala testování reality, u níž museli účastníci celý den kontrolovat své prostředí, aby si připomínali, že nesní.
V rámci druhé metody si museli dobrovolníci zvyknout na to, že je výzkumníci budí každých pět hodin. Na chvíli museli zůstat bdělí a pak se zase vrátit do postele, aby pokračovali ve spánku a dostali se se REM fáze, ve které se nejčastěji vyskytují sny.
Třetí metoda zahrnovala také spánek, probouzení a opět spánek, ale účastníci byli vyzváni, aby zopakovali frázi: V tu chvíli, kdy budu snít, tak si vzpomenu, že jen sním. Kromě toho si měli sami sebe představit při vědomém snění. A právě tato metoda se ukázala být mimořádně účinnou.
Doktor Denmon Aspy následně po experimentu prohlásil, že samotné testování reality bylo neúčinné, ale při zkombinování s třetí technikou se ukázala 17procentní úspěšnost v dosahování vědomého snění během celého jednoho týdne. Dodal také, že dobrovolníci, kteří zažili vědomé snění, byli po probuzení méně spánkově deprimovaní. Je přitom známo, že nedostatek spánku vede ke spánkové deprivaci, výsledkem čehož během následujících dní vzniká nesoustředěnost, ztráta energie i špatná nálada.
Lucidní snění však nemá na spánek negativní vliv, i přesto, že si lidé během něj uvědomují, že jen sní, probouzejí se, případně mohou sny kontrolovat. Takové snění by se navíc dalo použít jako léčba nočních můr. Cílem doktora Aspyho, který sám zažil vědomé snění, je další zabývání se touto problematikou s cílem zvýšit účinek techniky vyvolání vědomého snění.
