Máme tu leden a s ním i náročné období pro všechny vysokoškoláky, kteří se musí popasovat se zkouškami.
Drtivá většina vysokoškoláků už ze zvyku nenávidí úvod kalendářního roku, protože se kromě nepříjemné kocoviny spojuje ještě s jedním, avšak o něco déle trvajícím problémem. Ano, mluvíme o zkouškovém období, které standardně trvá šest týdnů a úkolem studenta je za tento krátký čas dostat do hlavy všechno, co se mu nepodařilo v průběhu zimního semestru.
Jelikož jde často o na první pohled nemožný úkol, rozhodli jsme se připravit si pro vás jednoduchý návod, díky kterému eliminujete stres a vnesete do studia trochu více efektivity. Nepůjde přitom o žádná přelomová řešení sestavená týmem vědců, spíše vám chceme zprostředkovat pár našich tipů z pozorování i z vlastních zkušeností. Když už jsi tedy v článku i přesto, že by sis měl číst něco úplně jiného, tak to aspoň zkus:
1. Předtím, než se vůbec začneš učit, si pozorně zkontroluj, co vše tě čeká
V překladu, rozlož si učivo rovnoměrně na počet dní, které ti do zkoušky zůstávají. Někdy se student jednoduše dostane do situace, kdy si na naučení se konkrétního předmětu vyhradí určitý čas, avšak v lepším případě už v polovině zjišťuje, že jeho tempo není ideální. A to je ještě ten lepší případ, v horším se ti může stát, že den před termínem objevíš dalších 50 stran, o kterých jsi ani nevěděl, protože jsi byl na jedné přednášce a nejmenším možném počtu cvičení.
2. Zhodnoť, kolik máš času do zkoušky a dle toho si vyber správné materiály
Cílem vysokých škol je často přimět studenta, aby se předmětům věnoval průběžně a nedostal se tak to situace, kdy nebude mít ponětí o tom, co vlastně daná problematika obnáší. Pokud zjistíš, že se v tom ztrácíš a zároveň nemáš čas doběhnout celý semestr, na řadu přichází speciální schopnost všech studentů. Sehnat „výcuc“ z tlusté knihy. Ideální je, pokud má původní kniha alespoň 300 stran a výsledný materiál k učení maximálně 10. Tehdy si můžeš být jistý, že všechno, co máš v poznámkách, je skutečně důležité.
3. První termín není k tomu, aby sis to jen vyzkoušel
Ne, zkouška se to nejmenuje proto, aby sis to šel vyzkoušet. To tvrdí jen tvůj netalentovaný kamarád, kterému se nevydařil první pokus. Ideální je, pokud jdeš na první termín, až se na něj rozhodneš i připravit. A přípravu nemusí nutně zahrnovat poctivé několikadenní učení, ale pokud víš, že si budeš táhnout například dvě otázky z 20, nauč se pro případ více než jednu.
4. Nechodil jsi na přednášky ani většinu cvičení? Pokud se alespoň podchytit cíl předmětu
Na ústní zkoušce učitel většinou velmi dobře ví, zda máš ponětí o tom, na co se vůbec ptá. Všichni dobře víme, že ke zvládnutí ústního zkoušení nepotřebuješ být nutně členem Mensy, často se tak stačí jen tvářit. Platí však, že pokud jsi učivo nikdy neviděl a nevíš, co se vás pokoušeli v rámci daného předmětu naučit, budeš před zkoušejícím vypadat podezřele. Proto se nezapomeň svých spolužáků zeptat, co se dělo na cvičeních a na co obvykle cvičící apeloval.
5. Doučování a rychlokurzy jsou cesta
Na mnoha českých školách existují jednotlivci i skupinky studentů, kteří si uvědomují náročnost některých klíčových předmětů a právě k těm organizují různá doučování. Nejčastěji jde o párhodinová setkání se spolužákem, který má zkoušku za sebou a dokáže tě připravit na všechno, co se v ní může objevit. Snad nemusíme připomínat, že by ses měl řídit zpětnou vazbou kámošů i reálnými výsledky doučovatelů.
6. Stres nic nevyřeší
Pokud máš za sebou alespoň jeden z výše zmíněných bodů, měl bys pociťovat minimum stresu. Jasně, vždy se dá připravit lépe, vždy by se nám hodil ještě jeden den navíc a vždy se najdou lidé, kteří stresový stav nedokáží zcela kontrolovat, ale pokud se sám dokážeš přesvědčit, že jsi na tom dobře, bude se ti přemýšlet mnohem lépe.
7. Po neúspěšném prvním termínu se běž podívat, kde jsi chyboval
Tento bod samozřejmě neplatí v případě, že jsi studiu věnoval nula minut. Pokud ses však alespoň trochu připravoval, a přesto neuspěl, určitě si dej tu námahu a navštiv učitele, který ti opravoval test. Zároveň se otevírá možnost, že chybu udělal on a buď ti špatně spočítal body, nebo si nevšiml něčeho důležitého. A pokud ne, alespoň si budeš vědom způsobu hodnocení a možná učitel zohlední i tvůj zájem.
8. Taháky, opisování, podvádění
V žádném případě vás nechci nabádat k tomu, abyste během zkoušek podváděli, ale někdy si to situace prostě vyžaduje a vy byste měli vědět, jak na to. Jasně, nikdo nemá na podvádění patent a vždy nejvíce záleží na tom, kdo vás kontroluje, ale existuje pár klasik, které nikdy nezklamou. Například si dej námahu vypracovat si otázky doma před testem – něco se na tebe nalepí, a pokud vychytáš lepší místo, možná budeš moci beztrestně vyměnit poloprázdný papír za plný.
9. Průzkum testu/učitele na ústní hraje velkou roli
Co chce slyšet? Co nechce slyšet? Učit se raději doslovné definice, nebo je říci vlastními slovy? Má raději studenty ve formálním oblečení, nebo si na něj vůbec nepotrpí? Má ve zvyku poradit, nebo tě spíš potopí? Před každou zkouškou bys měl alespoň přibližně vědět, do čeho jdeš. Stačí se zeptat pár spolužáků na jejich průběh zkoušky a můžeš se tak připravit na několik konkrétních situací.
10. Bujaré oslavy mohou chvilku počkat
No a na závěr ještě připomínka pro ty, kteří si myslí, že je potřeba každou úspěšně zvládnutou zkoušku oslavovat ideálně až několik dní. Kromě toho, že se obíráš o čas, pravděpodobně děláš nervy i svým spolubydlícím a vlastně všem kolem. Zároveň asi nemusíme mluvit o tom, že po takové seriózní třídenní party se jen velmi těžko přinutíš pokračovat v učení. Oslavy si nech na závěr zkouškového, alespoň se k tobě přidají i ostatní.
Pevně věříme, že vám tyto rady aspoň trochu pomohly. V komentářích klidně přidejte další a my vám budeme držet palce!
