Zamysleli jste se už někdy nad tím, proč jsou tak nepřirozené?
Stát v dnešní době charakterizujeme jako určitou formu organizace fungující na vymezeném území, kde občané využívají moci k dosahování politických cílů. Pokud bychom se na hranice jednotlivých národů podívali s dávkou perfekcionismu, tak jejich rozložení by mělo jít co nejvíce symetricky. Například jako Makedonie. Jedno důležité centrum (Skopje) a země téměř do kruhu kolem. Samozřejmě, ne vždy je tomu tak. Mnoho zemí dnes disponuje častokrát nepřirozenými výsečemi, ale každý z nich má svůj důvod. V následujících řádcích se podíváme na nejzajímavější z nich.
Švýcarsko - Itálie
Neobvyklým tvarem působí i pomezí mezi helvétskou republikou a Itálií. Oba národy jsou odděleny hranicí stanovenou už velmi dávno. Multikulturní švýcarská krajina zaujme hned několika zákoutími. Ať už výběžkem na jihu zasahujícím až téměř k Milánu nebo na západě s rozložením území kolem Ženevy.
Bosna a Hercegovina - Chorvatsko
Většina Čechů volí za svou letní prázdninovou destinaci právě Chorvatsko, vždyť všichni známe pojem „české moře“. Pobřeží obsahuje vše od krásných pláží až po útulná městečka. Cestování z úplného severu na jih dá zabrat, protože Chorvati vlastní dlouhatánský pás podél Jaderského moře. Pokud se však podíváte na mapu pozorněji, zjistíte, že země je rozdělena na 2 části. Kamenem úrazu je městečko Neum patřící Bosně a Hercegovině. Díky jeho vlastnictví má balkánská země k dispozici 20 kilometrů pobřeží.
97 % obyvatel (4 500 osob) je dokonce i chorvatské národnosti. Proč tedy oblast nepatří Chorvatsku? Důvod najdeme při pohledu do minulosti. V časech, kdy Balkán sužovali Turci a jeho severozápadní končiny zase Benátky, město Dubrovnik se bálo ohrožení ze strany Benátek, a proto předalo kousek země severně ustupující Osmanské říši. Jelikož Turci ovládali Bosnu a Hercegovinu, místní Slované konvertovali na islám. Když se později rozpadla Jugoslávie, Neum a okolí zůstali přičleněni k BaH.
Arménie - Ázerbajdžán
Jelikož za evropské země považujeme i státy ležící jižněji od Kavkazu, máme k dispozici hned jednu anomálii. Ázerbájdžán se může sice pochlubit pobřežím Kaspického moře, ale stovky kilometrů čtverečních jeho území se nacházejí až „za“ Arménií. Konkrétně jde o Nachičevanskou autonomní republiku. Jejím centrem je stejnojmenné město Nachičevan.
V oblasti mezi Arménií a Ázerbájdžánem se ke konci 20. století odehrál těžký vojenský konflikt - bitva o Náhorní Karabach. Padli v ní desítky tisíc vojáků i civilistů a nevraživost přetrvala až do dnešních dnů. Jde o velmi komplikovaný region, čehož výsledkem je netradiční ázerbájdžánská exkláva.
Slovensko - Polsko
Při pohledu na severní hranice našich sousedů jste už možná přemýšleli nad důvodem rozdělení Tater. Krásné hory uprostřed Evropy, ale i tak jsou radikálně rozděleny mezi dvě země. Většina je sice na slovenské straně, ale určitý podíl si zachovávají i Poláci. Severní hranice Slovenska byla kdysi zároveň pevnou hranicí Uherska, která se za tisíc let téměř nezměnila.
Řecko/Bulharsko - Turecko
Je Turecko součástí Evropy nebo ne? Otázka, která dá zabrat. Co je však v zemi půlměsíce na 100 % součástí Starého kontinentu je území tzv. Východní Trácie. Kdysi dávno, ještě před příchodem Slovanů, zde žili Thrákové. Průběhem času však ale jako samostatné etnikum zanikli a jejich území bylo rozděleno mezi několik zemí - Řecko, Bulharsko a Turecko. Poslední zmíněný velikán si i po porážce Osmanské říše udržel v Evropě svůj malý výběžek a dnes jde o jednu z nejdůležitějších a nejrozvinutějších částí celé země s centrem ve známém Istanbulu.
Nizozemsko - Belgie
O jejich hraničních vztazích se napsalo už kdeco. My se však zaměříme na další netradiční výběžek. Jižní hranice je poměrně souvislá, až na okolí města Maastricht a Heerlen. Jelikož první zmíněno sídlo je nejstarším nizozemským městem, nemělo by patřit nikomu jinému. A „oranžoví“ se ho jednoznačně drží, čehož důkazem je pohled na mapu.
Česko - Německo
V seznamu nesmíme vynechat ani naši zemičku. Stačí, když se podíváte na nejzápadnější bod České republiky. Kolem města s jednoduchým názvem Aš se obepíná sice Německo, ale zajít můžete až do vesnice Hranice a stále jste v České republice.
Slovinsko - Itálie
Slovinci jsou nejvyspělejší zemí bývalé Jugoslávie. Přenádherná příroda pod Triglavem každoročně láká tisíce návštěvníků, ale Slovinci vlastní nejen alpské štíty, ale i kousek z Jadranského pobřeží. V cestě k dalším kilometrům pláží jim stojí město Terst. Kdysi šlo o nejvýznamnější přístav Rakouska-Uherska, ale po porážce v první světové válce byl přičleněn k Itálii a patří jí dodnes. Chudákem Slovincům tak zůstal alespoň krátký pás s městem Koper. I tam ale ještě přetrvávají určité nejasnosti ohledně kousku jižní hranice s Chorvatskem.
Srbsko - Chorvatsko
140 kilometrů dlouhá hranice mezi Srbskem a Chorvatskem stále není na 100 % vyřešená. I po krvavém konfliktu po rozpadu Jugoslávie se ještě obě strany nedokázaly dohodnout, kde jsou přesné meze. Linie se táhne podél Dunaje a srbská strana právě jeho vody považuje za právoplatné pomezí. Chorvaté si však nárokují určité katastry v oblasti. Když se tedy podíváte na Google Earth, uvidíte neobvyklou oranžovou barvu.
Finsko - Norsko
Končiny obou severských národů sahají až za polární kruh. Tam kde zaniká evropská pevnina, začínají studené vody a ledovce. Nejsevernějším regionem našeho kontinentu je Finnmark. A vsaďte si, komu patří. Finům nebo Norům? Norům. Zdání může klamat, pojmem Finn totiž Norové označují Laponce. Nešťastní Finové tak na kontakt se Severním ledovým oceánem mohou zapomenout.
Znáte i další podobné zeměpisné zajímavosti?
