Pokud už ti táhne na třicet, nemusíš ani propařit celou noc. Stačí tři sklenky a druhý den může být peklem.
Vzpomínáš na časy, kdy jsi mohl pít klidně každou noc a druhý den jsi byl svěží jako rybička? Jedno ani druhé s přibývajícím věkem u většiny populace nehrozí. Čím jsou lidé starší, tím hůře se jim po pár skleničkách jde druhý den do práce, a tak raději řádí přes víkend. Jenže druhý den je to pro ně i tak peklo. Kocovina zkrátka už není to, co kdysi bývala, a pokud ti táhne na třicítku, možná i ty patříš k lidem, kteří v utrpení proleží celý den.
Samozřejmě, s alkoholem to netřeba přehánět v žádném případě, ale mnoho lidí si i tak pravidelně dopřává více než jeden pohárek za večer. Zatímco se však mladý organismus s alkoholem v těle dokáže docela dobře vypořádat, s přibývajícím věkem to bývá obtížnější. Co tedy vlastně způsobuje, že čím jsou lidé starší, tím mívají po prohýřené noci nebo byť jen po třech sklenicích vína větší bolesti hlavy, cítí se nepříjemně, unaveně, případně je trápí nevolnost?
Podle jedné z hypotéz za to může méně jaterních enzymů, které stárnutím již nefungují tak efektivně. Myslí si to George Koob z Národního institutu pro zneužívání alkoholu a alkoholismus (NIAAA). Enzymy jsou zodpovědné za metabolizaci alkoholu, ale pokud již nefungují tak efektivně, alkohol zůstává v těle déle, což prodlužuje stav známý jako kocovina. Avšak pouze o fungování jater to není.
Jak roky přibývají, mění se lidské tělo i způsobem, jakým zpracovává alkohol. U starších lidí je nižší podíl vody v těle, což snižuje objem tekutiny, v níž může například alkohol proudit. I to může vést k vyšší koncentraci alkoholu v těle.
Imunní vůči stárnutí není ani mozek. Nemysleme si, že pití alkoholu na něj nemá negativní vliv, ale co se týče věku, jsou to právě mladší lidé, kteří mají větší mozkovou plasticitu. Díky tomu se organismus dokáže zotavit rychleji. Problémem je i to, že čím jsou lidé starší, tím více léků obvykle užívají. Kombinace léků a alkoholu není přitom nejšťastnější, například antacida mohou potenciálně zvýšit koncentraci alkoholu v krvi a zesílit vedlejší účinky sedativ.
Profesorka klinické psychologie na Kalifornské univerzitě Lara Ray řekla, že za problémem horší kocoviny může být i to, že čím je člověk starší, tím méně často pije alkohol, a tak se jeho tolerance snižuje. Při stárnutí se ztrácí i svalová hmota a nahrazuje ji tuk. V důsledku toho se může alkoholický drink postarat o větší opilost a v důsledku vyššího tělesného tuku tělo alkohol i hůře zpracuje. Ray proto doporučuje pít alkohol pomaleji a dopřát si více vody nebo jiných tekutin na jeho ředění.
Profesor Marc Schuckit má však k problému horšího vypořádání se s alkoholem v těle mnohem prozaičtější vysvětlení. Kocovina je prostě znakem toho, že člověk pil hodně alkoholu, a to v jakémkoliv věku. „Nepříjemnou kocovinu máte z jednoduchého důvodu – vaše tělo reaguje špatně na množství alkoholu, který jste vypili,“ konstatoval. Jedinou nápravou nebo prevencí je proto pít méně nebo nepít vůbec.
