Brýlatí lidé v nás vždy vyvolávaly pocit intelektuální elity. Dosud sis možná myslel, že se jedná pouze o mýtus a silná skla na očích ještě neznačí vysoké IQ. Vědci však říkají něco jiného.
Teprve nedávno se uskutečnil největší výzkum kognitivních funkcí vůbec. Odborníci při něm získali odpovědi na mnoho důležitých otázek včetně objevů, které by mohly znamenat posun v léčbě Alzheimerovy choroby a demence. Zdokumentovali také 58 genů, které nebyly nikdy předtím zaznamenány.
Analýzu vedl Dr. Gail Davies z Edinburghské univerzity ve Skotsku ve spolupráci s vědci z Austrálie, Rakouska, Finska, Chorvatska, Francie, Holandska, Islandu, Irska, Norska, Švédska a USA.
Analyzovali vzorek 300 486 dobrovolníků a snažili se u nich pozorovat genetiku kognitivních funkcí. Šlo o rozsáhlou studii, která se konala v 57 zemích Evropy, Severní Ameriky a Austrálie.
Mimo jiné v ní vědci dokázali i zjevné propojení mezi inteligencí a poruchami zraku. Až 30 % lidí, kteří dosáhli vysokého skóre v inteligenčních testech, mělo problém s očima.
Navzdory porouchaným očím vysoká inteligence překvapivě souvisela i s lepším zdravím. Geny, které jsou zodpovědné za dobré fungování srdce a cév, odborníci spojili i s vysokým IQ. Inteligentnější lidé mají také menší sklony k psychickým problémům. A obecně to vypadá tak, že se dožívají déle.
Kromě IQ testů a kognitivních testů museli dobrovolníci podstoupit i analýzu jejich DNA.
I když výsledky studie hovoří jasně, vědci je nedokáží vysvětlit.
Objevili také 148 genů, které jsou spojeny s vysokou kognitivní funkcí mozku. Patří sem dobrá paměť, argumentační schopnosti, rychlé chápání a orientace v prostoru. Až 58 genů se dostalo do odborné publikace poprvé.
Geny a inteligence jsou tak už konečně navěky spojeny díky práci 200 vědců po celém světě. Je tedy jasné, že inteligence je něco, co dědíme od našich předků. Podle odborníků by studie mohla vést i k většímu porozumění v oblasti vývoje a úpadku kognitivních funkcí.
„Věděli jsme, že potřebujeme větší čísla, abychom byli přesnější. Díky novým poznatkům chceme zjistit, proč naše kognitivní funkce postupně upadají jak stárneme nebo jsme nemocní,“ vyjádřil se vedoucí výzkumu profesor Ian Deary.
Studie byla před pár dny publikovaná v Nature Communications.
