Zařízení se dostane k hvězdě pětkrát blíže, než bylo dosavadní maximum. A neshoří.
Vesmírné bádání má před sebou velkou budoucnost. V současnosti má lidstvo na svém kontě už několik úspěchů, přistání a záběrů ze vzdálených koutů sluneční soustavy. Když si ale věci rozměníme na drobné, zjistíme, že sondy a satelity vědci posílají vždy směrem do chladnějších a temnějších končin našeho solárního systému a ke Slunci jen minimum.
Sice už disponujeme například fotografií z povrchu Venuše, ale jak podrobněji vypadá nejbližší hvězda k planetě Zemi? Už jen selský rozum říká, že čím blíže je člověk nebo ledajaké zařízení ke Slunci, tím horší podmínky znemožňují jakoukoliv existenci. Extrémní horko a jiné nepříjemné faktory stěžují jakékoliv bližší zkoumání.
Avšak nic není nemožné, že? Vědci z NASA plánují zajímavou misi, během níž se nové zařízení s názvem Parker Solar Probe dostane na vzdálenost 6 000 000 kilometrů od Slunce, což je ve vesmírném pojetí relativně blízko. Vypuštění zařízení je naplánováno už na 4. srpna 2018 z Floridy (mys Canaveral) a trvání mise se odhaduje na přibližně 6 let.
Poslední dny sondy na Zemi:
Během putování vesmírem sonda obletí 7krát Venuši, a pokud půjde vše podle stanoveného plánu, nejblíže ke Slunci by se měla dostat 19. 12. 2024. Jak však vydrží nával tepla? Technici sondě vybudovali tzv. Thermal Protection System, který by ji měl dokázat ochránit před zničením. Když se dostane do prostředí, kde bude kolem kolem 1 400 °C, systém udrží zařízení na teplotě okolo 30 °C.
Thermal Protection System. Jednoduchý a účelný:
Jde o dva panely, z nichž vrchní je natřený tak, aby odrážel co nejvíce sluneční energie. Zajímavý je i fakt, že Parker Solar Probe dosáhne rychlosti až 700 000 kilometrů za hodinu. Pokud vše vyjde, vědci získají nové a důležité poznatky o slunečních větrech, magnetickém poli, energických částech a mnoho dalšího.
