Podobnost by tam i byla...
Reinkarnace nebo převtělení duše do jiného těla je proslulá myšlenka zejména ve východních náboženstvích. Tak jako každá nedokazatelná teorie má i reinkarnace mnoho příznivců i odpůrců. Pravdou však je, že drtivá většina příběhů a historek o údajném minulém životě se dá racionálně objasnit.
Občas se ale vyskytnou případy, které se vymykají normálnosti a jen těžko je lze vysvětlit logicky a racionálně. Už dříve jsme vám přinesli příběh malého chlapce Camerona Macaulaye, který začal již ve dvou letech rodičům mluvit a do podrobností popisovat svůj minulý život. Dnes se však podíváme na případ amerického hasiče Jeffreyho Keena.
Památník bitvy u Antietame
Jeffrey byl až do svých 44 let zcela obyčejným Američanem. Pracoval jako zástupce velitele hasičů ve Westportu v americkém Connecticutu. Kromě toho měl rodinu a nikdy se o žádné mystické či nadpřirozené jevy nezajímal. Podobně na tom byl i s historií, která nepatřila právě k jeho koníčkům. Jeffreyho život se však obrátil naruby poté, co se na jaře v roce 1991 vydal se svou manželkou na výlet po pamětních místech Spojených států amerických.
Společně se tak podívali i do města Sharpsburg v americkém státě Maryland, kde navštívili památník bitvy u Antietamu. Bitva u Antietamu je dodnes považována za jeden z nejkrvavějších střetů americké občanské války. V 19. století se na nedalekém poli zvaném Sunken Road setkala armáda Unie s vojsky Konfederace. V krvavé srážce tehdy padlo více než 30 000 mužů a dalších několik desítek tisíc utrpělo zranění.
Jeffrey Keene
Zpět ale k příběhu Jeffreyho Keena. Během toho, když spolu s manželkou procházeli přes válečné pole, měl Jeffrey mít divné pocity. Později je popsal jako vlnu smutku a hněvu, které byly navíc doprovázeny ztíženým dýcháním. Nepříjemné pocity měly vyvrcholit u malého pomníku na počest padlým bojovníkům.
Když se později vrátil za manželčiny pomoci k autu, cítil se, jako by měl za sebou desítky kilometrů. V nedalekém obchodě se suvenýry si ještě na památku zakoupili časopis pojednávající o bitvě u Antietamu. Pak se společně vrátili domů, přičemž Jeffreyho stav v autě se výrazně zlepšil, a tak nad celou záležitostí jen mávl rukou.
John B. Gordon
Na zmíněný časopis narazil až přibližně za rok. Jakmile v něm však začal listovat, nepříjemné pocity se vrátily. Když časopis odložil, vše se vrátilo do normálu. Tehdy jako by Jeffrey pochopil, že bušení srdce a dušnost nesouvisí s jeho zdravotním stavem, ale jsou nevysvětlitelným způsobem propojeny s inkriminovanou bitvou z americké občanské války.
Zvědavost a touha přijít celé věci na kloub mu pomohly překonat nepříjemné pocity a hlouběji se začíst do stránek časopisu. V průběhu listování a čtení měly sužující pocity ustoupit a nahradit je měly zvláštní vize. Jeffrey tento stav popsal, jako kdyby přítomnost a minulost splynuly do jednoho bodu. Podle jeho slov se stal pozorovatelem krvavé bitvy, slyšel křik raněných a cítil těžký štiplavý zápach.
Jeffrey Keene nalevo, John B. Gordon napravo
Potom však otočil na následující stránku a tehdy byl načisto zděšen. Při pohledu na starou fotografii poznal sám sebe. Muž na fotografii se sice lišil v maličkostech, ale celkově byl Jeffreymu Keenovi neobyčejně podobný. Pod fotografií přitom stálo jméno John B. Gordon – konfederační generál. Začal proto o něm shromažďovat všechny informace, které by mu v řešení záhady pomohly.
Spojil se i s několika univerzitními knihovnami a historiky, kteří by mu poskytli odpověď na mnohé otázky. Jakmile se Jeffrey pustil do zkoumání, zjistil, že generálovi není podobný jen v obličeji, ale i na těle. Z různých informačních pramenů se toho postupem času dozvěděl o konfederačním generálovi skutečně mnoho.
Podle záznamů byl generál v bitvě u Antietamu zraněn několika kulkami. Když se Jeffrey dostal ke starým lékařským záznamům, objevil zvláštní shodu v jeho mateřských znaménkách a místech, kde byl John B. Gordon zraněn. Kromě toho měl používat obdobná gesta a jejich zájmy se značně podobaly.
Později si vzpomněl i na nepříjemnou příhodu, která ho postihla v den jeho třicátých narozenin, tedy 9. září 1977. Právě tehdy měli Jeffreyho zničehonic propadnout silné bolesti čelisti. Ani návštěvy u mnoha lékařů však neodhalily žádné zdravotní komplikace, které by tíživou bolest vysvětlovaly. Po několika týdnech přetrvávajících bolestí se nakonec vše vrátilo do starých kolejí.
Zanedlouho na celou událost zapomněl a nepřikládal jí větší význam. Při zkoumání materiálů o Gordonovi však našel něco pozoruhodného. V září roku 1862, kdy bylo Johnu B. Gordonovi rovněž třicet, byl v boji na Sunken Road bolestivě zraněn v obličeji.
Místo poranění podle Jeffreyho přesně odpovídalo zdroji jeho bolesti. Není divu, že Jeffrey Keene tak začal rozvíjet myšlenku, zda právě on není inkarnací generála Johna B. Gordona. Fikce či realita? Jaký je na celou věc váš názor, nám můžete napsat do diskuse.
