Když se nedaří nám, možná pomohou dalecí cizinci.
Dokud bude lidstvo existovat, bude se snažit ve vesmíru najít své kamarády. Odjakživa se s námi táhne už poměrně klišé otázka: „Jsme sami?“ Odpověď však pořád neznáme.
Nicméně, technologie pokročily a v průběhu posledních dekád se nám daří objevovat nová a zajímavá tělesa. Sondy nám přistávají na skalách bezcílně letících vesmírem. Jsme prostě nejvyspělejší, co jsme kdy byli.
„Pokud tam někde jsou, hledají vůbec i oni nás?“ Velmi dobrá otázka. Možná ano, jen o tom nevíme. A proto se musí lidstvo soustředit na sebe a maximálně vylepšovat techniky i způsoby toho, jak hledáme mimozemský život. Ten si můžeš představit v podobě bakterií a mikroorganismů nebo ufounů s velkýma očima.
Zaměřme se na druhou zmíněnou skupinu. Jelikož by byli inteligentní, naši vědci mohou začít pracovat i s náročnějšími způsoby, jak je najít či upoutat jejich pozornost. Jako dobrý nápad se jeví použijte laseru. Podrobně se o něm rozepsali James R. Clark a Kerri Cahoy v nové studii.
Základem by byl výkonný teleskop schopný produkovat a šířit do končin vesmíru infračervený signál. Důležitou podmínkou by však bylo, že musí jeho intenzita bezpodmínečně převyšovat, resp. být výraznější než totožný signál vysílaný od Slunce. Pokud by se náhodou nějaký pomyslný mimozemšťan díval přes své zařazení směrem, kde je planeta Země, musí mu lidstvem vytvořena abnormalita přímo vychýlit kontrolky.
Oba vědci samozřejmě uvedli i příklad, jak by to mohlo vypadat. V jihoamerickém státě Chile aktuálně budují obrovský teleskop s velikostí 39 metrů. Pokud by se z něj začal šířit zmíněný silný infračervený signál, zpozorovat by se dal až do vzdálenosti přes 4 světelná léta.
Jak však sami autoři uvádějí, vše je momentálně ve spekulativní rovině a jde spíše o podnět, kterým by se mohly zabývat vědecké kapacity v budoucnosti. Možná se jejich nápad uchytí, možná ne. Uvidíme.
