Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Sobota 24. 8. 2019 svátek má Bartoloměj

hledej na refresheru

Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
Tech
5
Antonín Havlík
20. květen 2019, 13:46

Nabourali web české armády pornem, když připojení stálo 40 tisíc korun měsíčně. Tohle jsou počátky internetu u nás

Jak vypadal český internet v 90. letech?

Antonín Havlík
20. květen 2019, 13:46
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
5
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

 

Představte si dobu, kdy byly nejrychlejším zdrojem informací rádio a televize, potažmo teletext. A teď si představte vytáčené spojení, nemožnost volat, když byl člověk online. Obrázek načítající se několik minut.

 

Časově měřené připojení, takže si každý člen rodiny musel zapisovat, jak dlouho u webových stránek proseděl. Diskety, staré obří monitory, chroustající pomalé harddisky. 

 

V roce 1999 bylo na českém internetu registrováno necelých 50 tisíc domén s koncovkou .cz. Letos jich je 1,3 milionu. Kam internet došel a jaké stránky šlo vyhledat v 90. letech? To jsme se pokusili zjistit v dalším díle našeho seriálu zabývajícího se obdobím divokých devadesátek.

 

 

První připojení k internetu stálo 170 tisíc měsíčně

Třináctý únorový den roku 1992 se na půdě ČVUT slavilo. Česká republika byla konečně historicky poprvé připojena k síti zvané internet. To znamenalo, že mohla komunikovat se světem závratnou rychlostí 9,6 kb/s, později se povedlo připojení navýšit na 19,2 kb/s.

 

To je z dnešního pohledu velmi málo na to, jakých cen internetové připojení dosahovalo. Běžná cena za připojení přípojky do firem, které s internetem chtěly začít, se mnohokrát vyšplhala i na 170 tisíc korun měsíčně.

 

K internetu stejně mělo přístup jen pár jednotek procent českých obyvatel. Pro zobrazení českých webových stránek musel zájemce naťukat ne doménu s koncovkou .cz, ale .cs – československou. Ta zanikla až po rozdělení Československa v roce 1993.

 

 

„Když jsme vše propočítali na české reálie, vyšlo nám, že poslání jednoho e-mailu by nás vyšlo zhruba na tisíc korun. Takže naše první úvahy o využití internetu se nesly spíše v duchu podpory vědecké spolupráce,“ popsal začátky průkopník českého internetu Jan Gruntorád. Internet tehdy nevyužíval grafiky, probíhal výhradně textovou formou

 

Ceny internetu v roce 1994

  9,6 kbps 14,4 kbps 19,2 kbps 64 kbps
Pro ziskové organizace 23 470,- 29 770,- 33 970,- 56 385,-
Pro neziskové organizace 14 020,- 18 220,- 22 420,- 34 500,-

 

 

 

Psal se první červencový den roku 1995, když světlo světa uvidělo první komerční připojení. Pro běžné obyvatele to zase tolik neznamenalo, nákladné připojení si přeci jen nemohlo moc rodin dovolit. Poskytlo to však vhodné podhoubí pro to, aby vznikl převrat.

 

Na internetu se začalo objevovat stéle více informací určených běžné veřejnosti. Licenci na provozování internetového připojení u nás dostal Eurotel, který ji později prodal společnosti SPT Telecom.

 

 

Přelomovým rokem byl 1996. Byla to doba, kdy se zrodil legendární český prohlížeč Seznam. Založil ho Ivo Lukačovič s prvotní investicí 50 tisíc korun. Byl na tu dobu neuvěřitelný – rozdělen do jednotlivých kategorií evidoval tisíc webových stránek.

 

Že je potřeba být na internetu, začaly zjišťovat vládní instituce a do té doby pouze tištěná média. Jenže právě vládní instituce, jakožto špatně tvárný, těžkopádný moloch, s internetem ze začátku nebyl kamarád. Weby designem odpovídaly devadesátým letům, ale zabezpečení pokulhávalo. To nahrálo na smeč hackerské skupině, která si říkávala CzERT.

Web armády, novin, banky i policie

Pro mnoho technologie neuznávajících lidí byl internet až druhou prioritou. S tímto přístupem by však nedošlo k jeho brzkému rozvoji, a proto se rozhodla hackerská skupina CzERT staříky trochu potrápit. Nabourala se do webových stránek ministerstva obrany, kam umístila porno. 

 

Armáda se tehdy bránila, že hack sice skutečně nastal, ale k žádnému úniku informací nedošlo. Došlo i na stránky ministerstva zdravotnictví, ze kterého CzERT udělal Ministerstvo smrti Čínské republiky, ale i Union banku, ze které udělal „Ruin banku“, Mendelovu univerzitu nebo Policii České republiky, kde panáček v animaci močil na policejní logo.

 

Hacknuté Webové stránky Ministerstva obrany

Nabourali web české armády pornem, když připojení stálo 40 tisíc korun měsíčně. Tohle jsou počátky internetu u nás

 


 

Hacknuté webové stránky Policie ČR

Nabourali web české armády pornem, když připojení stálo 40 tisíc korun měsíčně. Tohle jsou počátky internetu u nás

 


 

Webové stránky Mendelovy univerzity

(povšimněte si devadesátkového předchůdce legedárního meme troll face)

Nabourali web české armády pornem, když připojení stálo 40 tisíc korun měsíčně. Tohle jsou počátky internetu u nás

 

Slovenský hacker Pajkus, který do této skupiny také patřil, si založil firmu na zabezpečení počítačových systémů. Své hackování bral jako výhodu. „Tím, že hackuješ, máš mnohem větší informace o bezpečnosti než normální správce, který tak maximálně sedí za serverem a klepe se, aby ho někdo nenapadl. Tím, že aktivně pronikáš do systémů, je znáš dokonale, víš, co zalepit,“ vysvětlil Pajkus. 

 

Tehdejší tisk byl z útoku v šoku. „Computerový nadšenec, který první listopadový víkend vnikl do počítačového serveru armády a z recese tam pozměnil informace, nebude pravděpodobně nikdy odhalen,“ psalo se tehdy v Mladé frontě DNES.

 

Ani vyhledávač Seznam neunikl pozornosti skupiny CzERT. Na doménu vyvěsili stránku s černým pozadím a animací červeného „démona“ připomínajícího čerta. V dnešní době nemyslitelné.

 

Běžné stránky tehdy vypadaly velmi jednoduše – psány v HTML kódu, mnoho z nich bylo bez stylu a na různých prohlížečích se zobrazovaly jinak. Neexistovaly žádné závratné funkce a animace nahrazovaly jednoduché GIF grafiky.

 

Výběr hacknutých webových stránek skupinou CzERT

1996

Ministerstvo obrany ČR (www.army.cz) (3. 11. 1996)

SME noviny

Ministerstvo zdravotnictví ČR  

Hollywood Classic Entertainment 

Mendelova univerzita

1997

Editel

Ministerstvo životního prostředí ČR

Union Banka (třikrát) 

Seznam.cz

1998 

GNU projekt

Mobil Server

Gymnázium Trebišovská (dvakrát)

UNICEF

Časopis Chip (dvakrát)

Policie ČR (dvakrát)

1999

Sun Microsystems

Zoznamka.sk

ZŠ Anežská 10

Search engine Hledam

Kabloelektro

2000

Post.sk a Post.cz

Union poišťovacia a.s.

Gymnázium Uherské Hradiště

 

Na konci 90. let už internet začal připomínat praktickou síť, kterou navštěvovaly první masy uživatelů. Přesto vypadal jinak. Více prostoru se zavdávalo textu, grafika se totiž stále načítala velmi pomalu. Legální i ilegální stahování bylo zatím jen bláhovou představou – v počítačovém však začalo pomalu vystrkovat růžky vypalování CD s hudbou

 

Po přechodu do nového milénia, v roce 2002, se Češi poprvé mohli připojit na síť přes Wi-Fi, následující rok přišla technologie ADSL, aby skřehotavý zvuk vytáčeného připojení později úplně nahradila. Přišla nová éra webu, plná vtipných obrázků, krátkých videí a hlavně stahování.

 

Nabourali web české armády pornem, když připojení stálo 40 tisíc korun měsíčně. Tohle jsou počátky internetu u nás

Ohodnoť článek
7
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Jako neregistrovaný jsi tento měsíc přečetl už 1/40 článků. Přihlas se pro neomezený přístup. Jako neregistrovaný jsi přečetl už 1/40 článků za měsíc. PŘIHLÁSIT / REGISTROVAT PŘIHLÁSIT
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.