Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Neděle 17. 11. 2019 svátek má Mahulena, Gertruda

hledej na refresheru

Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
Zajímavosti - Věci
26
Antonín Havlík
7. duben 2019, 18:02

Největší propouštění vězňů v historii Česka. Amnestováno bylo 23 tisíc lidí, mnoho z nich nemělo kam jít

Vzpoura vězňů v Leopoldově a zvýšená kriminalita. I to byl skok do 90. let.

Antonín Havlík
7. duben 2019, 18:02
Největší propouštění vězňů v historii Česka. Amnestováno bylo 23 tisíc lidí, mnoho z nich nemělo kam jít
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
26
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

 

Z největší slovenské věznice v Leopoldově se line hluk. „Ovládli celý vnitřek věznice, vytlačili nás,“ volá o pomoc člen hlídky. Spolu s ostatními kolegy opustili vězeňskou budovu, kde seděli ti nejhorší vrahové a kriminálníci tehdejší doby. V budově už nezůstal nikdo z personálu, trestanci zabrali kanceláře i nepřístupné místnosti, kde se dostali ke zbraním. Teď vládnou oni.

 

Ostraha se bála se o svůj život. Nápor agresivity 217 vězňů, kteří po několika dnech opět ohlásili hladovku, už nešel nijak dál zvládat. Odsouzení si vyrobili zápalné lahve a vznikl požár. K nepřehledné situaci byla povolána armáda, která na objekt musela zaútočit.

 

I to je důsledek demokracie, která ve svém raném stádiu zažila zkoušku ohněm. Amnestie tehdejšího prezidenta Václava Havla přišla v lednu 1990 jako jediná možnost vyrovnání se s komunistickým režimem, během kterého byla zatčeno mnoho politicky „nepohodlných“ osob.

 

Největší propouštění vězňů v historii Česka. Amnestováno bylo 23 tisíc lidí

 

V poválečném období až po konec komunismu byli totiž odsuzováni lidé bez řádného soudu, popřípadě pod různými záminkami, které se nemusely zakládat na pravdě. Mnoho rodin takto přišlo o své nejbližší.

 

Kromě toho však amnestie vnesla do některých obyvatel trpké rozčarování. Šlo totiž o největší propouštění kriminálníků v historii poválečného Československa.

Sen o míru

Když Václav Havel nastoupil v roce 1989 na post prezidenta ještě stále existujícího Československa, jako jednu z prvních věcí, kterou považoval za důležitou, bylo napravit chyby totalitního režimu. Jakožto někdejší politický vězeň proto vyhlásil rozsáhlou amnestii, tedy prominutí trestů udělených za předchozího režimu. Na její přípravu měl nový prezident spolu se svými poradci pouhé dva dny.

 

Tato milost musela u konkrétního trestance splňovat určité podmínky, týkala se odsouzených k trestům do dvou let s tím, že u lidí s vyšší trestní sazbou byl pobyt zkrácen o třetinu. Amnestie se netýkala odsouzených za vraždy nebo znásilnění.

 

Týkala se 23 tisíc osob (z toho v Česku 15 tisíc), které najednou opustily dosud zdánlivě nepropustné zdi své vězeňské cely. Ve vězení zbývalo 8 tisíc jedinců.

 

A zatímco někteří se radovali z nově nabyté svobody a všudypřítomné nově vznikající demokracie, jiní neměli kam jít. Za komunismu se například problém bezdomovectví řešil právě vězeňskou celou a kdo nechtěl dostat tento paragraf příživnictví, ten se zkrátka musel zapsat do nějaké práce.

 

Největší propouštění vězňů v historii Česka. Amnestováno bylo 23 tisíc lidí

 

Amnestie tedy přinesla nejen svobodu lidí uvězněných neprávem, ale také spousty těch, kteří najednou neměli kam jít, neměli moc peněz a samozřejmě chtěli nějak žít. Přišla navíc v zimním období, takže se tito lidé dostávali do velkého tlaku. Museli najít nějakou střechu nad hlavou a případně si také ukousnout z dortu nově vznikající kapitalistické společnosti.

 

Zvýšená kriminalita nesouvisela jenom s amnestií, ale také s jistou touhou po svobodě a penězích, které se po revoluci začaly dát vydělat i ve vyšších sumách. Ať už legálně, nebo ne.

 

„Nový rok 1990 je pro nás cestou naděje, návratu k humanitním ideálům naších zemí a víry člověka a lidskou solidaritu. Má jim být skutečně pro nás všechny. Proto prezident využil svého ústavního práva a vyhlásil amnestii,“ řekla Dagmar Burešová, tehdejší ministryně spravedlnosti. Období to mělo být plné pozitivních změn a nových myšlenek

NAČÍST CELÝ ČLÁNEK BEZPLATNĚ
Podpoř tvorbu kvalitního obsahu
Roky tvoříme kvalitní autorské články, které nikde jinde nenajdeš. Pokud chceš více takových článků, předplať si REFRESHER+ a dostaneš další výhody.
CHCI PODPOŘIT

 

Největší propouštění vězňů v historii Česka. Amnestováno bylo 23 tisíc lidí

 

„Amnestie chtěla dát najevo historický předěl, že předchozí justice nepracovala dobře, byla pokleslá. Není pravda, že by vinou amnestie vzrostla kriminalita, většina propuštěných by stejně bývala šla ten rok domů, šlo jen o zkrácené tresty. Bylo to jen malé procento lidí,“ zhodnotil samotný Václav Havel 15 let po vyhlášení amnestie v dokumentu z roku 2005. Podle něj se amnestie stala mediálním klišé. 

  

Na svobodě

Cesta ke svobodě se u různým případů rozbíhala různým směrem. V olomouckém nápravně-výchovném zařízení osvobozené vězně odvezli v autobusech na místní hlavní nádraží, aby to měli co nejblíže ke svým rodinám. Jen noc předtím se však na stejném místě policisté potýkali s asi 80 propuštěnými, kteří tu dělali výtržnosti a zničili vybavení staniční haly. Bylo proto nutné, aby se začaly různé organizace věnovat zařazováním vězňů do společnosti.

 

Problémem byl i náhlý nedostatek pracovních sil v továrnách, kam chodili vězni pracovat. Například montovna traktorů Zetor se ze dne na den musela potýkat s úbytkem 320 zaměstnanců, které poté museli nahradit dělníci, vedoucí nebo armáda.

 

Jak už jsme uvedli, někteří z amnestovaných neměli možnost vrátit se k rodinám a proto velmi záhy po propuštění nastoupili opět do vězení. „V pozadí je u všeho alkohol. Sháněl jsem si v Ostravě práci, nesehnal jsem ji a chtěl jsem odejít jinam,“ popisuje jeden z amnestovaných, kterého jen po pár dnech na svobodě opět umístili do cely. „Než jsem odjel, tak jsme přebrali a bylo zima, nebylo kam jít, nebylo kde spát, na hotelu nás s propouštěcím lístkem nechtěli vzít. Tak jsme násilím vnikli do mateřské školky,“ dodává.

 

Mnoho z propuštěných se ale nové životní příležitosti chopilo a do styku s vězením už nikdy v životě nepřišlo. Šlo vždy o zázemí a také o štěstí, protože dostat se k dobrým informacím o pracovních příležitostech nebylo vždycky úplně jednoduché. Vystát museli velké fronty a pak ne vždy od sociálního kurátora práci dostali.

 

Největší propouštění vězňů v historii Česka. Amnestováno bylo 23 tisíc lidí, mnoho z nich nemělo kam jít

 

Kolik vzniklo trestných činů v České republice?

Zatímco v roce 2017 bylo podle Českého statistického úřadu registrováno na 203 tisíc trestných činů, v roce 1993 už jich bylo 398 tisíc a na konci 90. let pak 426 tisíc, tedy více než dvojnásobek dnešního stavu. Různí zločinci zkrátka zkoušeli hranice porevoluční společnosti.

 

 

Vliv na nárůst kriminality měla podle zjištění České televize amnestie jen v devíti procentech případů.  Hlavním důvodem nárůstu byla spíš tehdejší chaotická situace, která vyplývala z obecně měnící se společnosti. Ta procházela přerodem nejen v základních hodnotách – nová doba přinesla mnoho materiálních lákadel, po kterých toužilo mnoho lidí; včetně těch, kteří na ně neměli peníze. 

 

Za recidivu mohla i nepřipravenost sociálních služeb, kterým chyběla zkušenost řešit problém s tak velkým objemem amnestovaných. Lidé nemající kam jít tak končili ve vestibulech nádražních budov, čímž vznikalo opět větší společenské stigma hovořící o amnestii jako o něčem pro společnost výhradně škodlivém.

 

Největší propouštění vězňů v historii Česka. Amnestováno bylo 23 tisíc lidí, mnoho z nich nemělo kam jítNejvětší propouštění vězňů v historii Česka. Amnestováno bylo 23 tisíc lidí, mnoho z nich nemělo kam jít

 

„Kritika amnestie byla součástí mnohem širší populistické kritiky Václava Havla a všeho, co nastupující demokratická scéna dělala,“ myslí si historik Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma.

Vzpoura vězňů

S amnestií souvisela i jiná dramata. Přesuneme se na začátek celého příběhu, do slovenské věznice v Leopoldově. Tam po vyhlášení amnestie proběhla rozsáhlá vzpoura vězňů, během které se odsouzení dostali k ovládnutí celého objektu. Svobody se totiž začali dožadovat i ti, kteří na ni neměli právo. Nezastavili se téměř před ničím.

 

Nejpřísnější věznici v Československu, která za svými zdmi ukrývala ty nejhorší vrahy a delikventy, opustilo po vyhlášení amnestie na 620 odsouzených splňujících podmínky. Náhlý odchod a možnost začít svůj život žít jinak jim však záviděli i ti, kteří se provinili horšími přečiny proti zákonu. 

 

 

Zahájili proto revoltu, která měla za cíl přinutit politiky poupravit zákon tak, aby se amnestie vztahovala i na ně. Vězňové drželi hladovku, protestovali neposlušností, následně násilím. Největší vzpouru však vyvolala 15. března 1990 akce, do které se zapojuje na 200 vězňů.

 

Ti se spolčili a začali činit nátlak, díky kterému se jim nakonec podařilo vytlačit vězeňskou službu z budovy. Kromě společných prostor se jim podařilo dostat do skladů, kde si na těžkých strojích firem, které tu měly výrobní prostory, vyrobili zbraně. Kromě zápalných lahví se ti technicky zdatnější pokoušeli sestrojit ještě lepší obranu – plamenomet. To se jim i nakonec povedlo.

 

Byli ochotni zneškodnit všechno, co jim stálo v cestě. 150 vězňů, kteří se nechtěli vzpoury zúčastnit, si dokonce vzali jako rukojmí.  Ačkoli se slovenští politici snažili s vězni vyjednávat, nepodařilo se jim akci dokončit do té míry, aby vězňové umožnili vstup policie do objektu. Vchod navíc zapálili a zabarikádovali se. Vzpoura trvala dlouhé dva týdny. Pak bylo třeba použít násilí.

 

Během vzpoury ve věznici Leopoldov zasahovalo:

  • 512 příslušníků policie,
  • 350 příslušníků vězeňské stráže,
  • 62 příslušníků útvaru rychlého nasazení,
  • 100 policistů z tehdejší vysoké školy Sboru národní bezpečnosti v Bratislavě,
  • 80 policejních psů,
  • 23 požárních cisteren,
  • 12 transportérů,
  • 3 vrtulníky.

 

Zasáhnout musela téměř tisícovka policistů a příslušníků armády, kterým se dlouze bránili ti nejzarputilejší násilníci. Po zasahujících házeli různé hořlaviny a bránili se ostrými předměty a tyčemi, dva z nich vyhrožovali sebeupálením. I tito však nakonec ustoupili. 

 

Do jiných zařízení bylo přeloženo 200 vrahů. Nepřežil jeden vězeň, zraněných však bylo 11 policistů a 29 vězňů. Škoda této vzpoury se dostala na částku 30 milionů korun.  Následný soudní proces se vzbouřenci trval 6 měsíců. Viníci dostali tresty ve výši 18 měsíců až 14,5 let.

 


Zvýšený počet zločinů v 90. letech přinesl mnoho zvláštních kriminálních kauz, příběhů a vyšetřování. V dalších dílech našeho seriálu půjdeme po stopách detailů známých i méně známých z nich.

Přidej se k těm, kteří nás podpořili. Předplať si R+ VÍCE
Ohodnoť článek
42
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.